Oplocení jako vhodný nástroj managementu zvyšující hnízdní úspěch bahňáků

Verze PDF

Populace bahňáků prošly během posledních několika desetiletí výrazným poklesem napříč celou Evropou a to kvůli ztrátě a degradaci vhodných hnízdních biotopů, která byla způsobena vysoušením mokřadů a intenzifikací zemědělství. Ne všem druhům se daří znovu dosáhnout na hranici obnovené stabilní velikosti populace. Jedním z klíčových faktorů působícím proti obnově populace je predační tlak.  Jiné metody vyloučení predátora mimo letálních prostředků jsou u bahňáků málo testovány.  Jednou z nabízejících se možností je právě elektrické oplocení hnízdních ploch. V této studii probíhající v Spojeném království a Irsku si vybrali jako modelový druh čejku (Vanellus vanellus). Testovali a porovnávali použití různých designů oplocení za účelem vyloučení velkých savčích predátorů, jako je liška (Vulpes vulpes) a jezevec (Males males). Ukázalo se, že už při jakémkoliv opatření se průkazně snižovala míra predace hnízd a zvyšoval se počet vyvedených mláďat na pár. Míra úspěšnosti opatření se lišila v závislosti na designu oplocení a způsobu elektrického napájení.  Studované čejky díky oplocení překročily stanovenou hranici hnízdní úspěšnosti, která je nutná k obnově stabilní populace.

Využitelné výstupy: 

Úbytek vhodných hnízdních biotopů díky vysoušení mokřadů a intenzifikaci zemědělství se podepsal zmenšením populací bahňáků.  I přes aplikaci vhodného managementu v přírodních rezervacích, které se staly důležitými refugii pro tyto ptáky, a rozšíření agroenvironmentálně obhospodařovaných ploch se řadě druhů bahňáků nedaří na vícero lokalit dosáhnout znovu na stabilní velikost populace.  Jedním z faktorů hrající roli je velký predační tlak. Letální opatření ke kontrole počtu predátorů jsou často kontroverzním tématem, také se jedná o časově náročnější metodu a ne příliš efektivní. V Spojeném království a Irsku je navíc významný savčí predátor jezevec celoročně hájeným zvířetem. K alternativním vhodným metodám patří elektrické oplocení hnízdních ploch.
V této studii si autoři jako modelový druh vybrali čejku (Vanellus vanellus), u které je dobře prostudována ekologie, navíc je to poměrně dobře lokalizovatelný a pozorovatelný pták. Studie probíhala na 10 studijních plochách v rámci území Spojeného království a Irska v rozmezí let 2004 až 2010. Testovali použití kombinovaného oplocení (combination fencing) a jednoduchého elektrického oplocení (stranded electrical fencing), navíc srovnávali i dva různé typy elektrického napájení – z baterie nebo ze sítě. Dále se zajímali, zda se efektivita opatření zvětší přispěním doplňkové letální kontroly predátora.
Celkem bylo monitorováno 778 hnízd. Z toho v první skupině (GROUP 1) bylo sledováno ve shodných habitatech 317 hnízd uvnitř oplocené plochy a 278 hnízd mimo oplocení, což následně umožnilo srovnání míry predace hnízd s vlivem oplocení mezi jednotlivými roky. U druhé skupiny (GROUP 2) byly studijní plochy oploceny kompletně – bylo tu tedy monitorováno 68 hnízd před instalací oplocení a následně 104 hnízd po instalaci. Pro monitoring byl vytvořen podrobný manuál a formuláře, aby se dosáhlo, co největší jednotnosti ve sběru dat.
Jednoduché elektrické oplocení, které představuje levnější (1,50 – 3,50£ na metr), flexibilnější a časově méně náročnou variantu, avšak s kratší životností (do 10 let), bylo instalováno na většině ploch. Kombinované oplocení bylo instalováno především tam, kde byl zjištěn větší výskyt jezevce a kde byla potřeba dostatečná bariéra pro dobytek. Kombinované oplocení v sobě zahrnuje použití elektrického ohradníku, klasické pevné ohrady a pletiva, jedná se proto o časově i finančně náročnější metodu (10 – 12£ na metr) ale mající delší životnost (více jak 20 let). Oplocení bylo týdně kontrolováno přeměřováním napětí, případně vyhledáno a opraveno poškození. Pro údržbu proti zarůstání oplocení bylo použito mechanických prostředků i herbicidů.
U první skupiny (GROUP 1) byla denní predace hnízd průkazně nižší pro jednoduché (z=-4,96m, p˂0,001) i pro kombinované oplocení (z=-5,21, p˂0,001). Hnízda uvnitř plochy s jednoduchým oplocením však měly průkazně větší pravděpodobnost predace než u plochy s kombinovaným oplocením (z=2,63, p˂0,05). Stejně tak větší pro oplocení napájené z baterie než ze sítě (z=3,15, p˂0,01). Podobné výsledky vyšly i pro druhou skupinu (GROUP 2), kdy se rovněž prokázalo snížení predačního tlaku instalací oplocení. Doplňkové letální kontroly predátorů neměly průkazný vliv na celkovou efektivnost opatření. Sledovaná hnízdní úspěšnost čejky dosáhla a i překročila hranici nutnou pro obnovení stabilní velikosti populace.
Elektrické oplocení se ukázalo jako vhodný prostředek pro snížení predačního tlaku na populaci čejky, může tak podporovat hnízdění ve větší denzitě, delší inkubační dobu vajec, větší investici do mláďat a celkově tak výrazně přispívat k obnově populace.  A jelikož byl stejný predační tlak ze strany velkých savců zjištěn i u jiných druhů bahňáků, lze předpokládat pozitivní efekt oplocení hnízdních ploch i u nich. Nejúčinnějším průkazně vyšlo kombinované oplocení napájené ze sítě, je však potřeba volit vždy metodu vhodnou pro konkrétní podmínky lokality. Tam, kde je dominujícím predátorem mláďat ptačí predátor, nám elektrické oplocení těžko pomůže. Navíc je i po instalaci oplocení třeba dalšího monitoringu, aby byly případně včas podchyceny negativní efekty, jako například zvýšená aktivita predátorů nevyloučených oplocením (dravců, krkavcovitých a lasiček).

Grafické přílohy: 
Obr. 1.: Ukázka designu oplocení ( a), b) kombinované a c),d) jednoduché oplocení)
Obr. 2.: Denní pravděpodobnost predace ( a) srovnání mimo oplocení, uvnitř jednoduchého oplocení a uvnitř kombinovaného oplocení pro GROUP 1, b) srovnání mimo oplocení, uvnitř oplocení napájeného z baterie a ze sítě pro GROUP 1, c) srovnání před a po instalaci oplocení pro GROUP 2
Obr. 3.: Produktivita čejky (počet vyvedených mláďat na pár) ve srovnání před a po instalaci oplocení (šedě vyznačena hranice pro obnovu stabilní velikosti populace)
Obr. 4.: Shrnující tabulka - lokalita, typ oplocení a napájení, oplocená a neoplocená plocha (ha), skupina, ročníky s dostupnými daty o úspěšnosti hnízd, počet sledovaných hnízd, ročníky s dostupnými daty o produktivitě, počet přímoných párů čejky.
Obr. 5.: Studované lokality
Zdroj: 
Malpas L.R., Kennerley R.J., Hirons G.J.M., Sheldon R.D., Ausden M., Gilbert J.C., Smart J. 2013: The use of predator-exclusion fencing as a management tool improves the breeding success of waders on lowland wet grassland. Journal for Nature Conservation 21: 37-47.
Zadal: 
Jana Sýkorová
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.