Ochrana volně žijících ptáků hnízdících na budovách

Verze PDF

Soužití člověka a volně žijících druhů živočichů sahá daleko do historie. Rozvoj lidských sídel, přinesl řadu výhod jejich lidským obyvatelům, neplánovaně však otevřel dveře i živočichům, kteří se postupem času naučili využívat městské budovy, hrady, kostely i zemědělské usedlosti k naplňování svých životních cyklů. U některých druhů pak došlo k tomu, že postupně opustili své původní biotopy a většina jejich populace se přesunula právě do lidských sídel, k nimž si následně vytvořili silnou vazbu. Využívání budov živočichy je nejmarkantnější u ptáků a netopýrů. Jejich hnízdění či zimování v budovách však často lidmi není vnímáno zrovna pozitivně a provází je řada předsudků, a tak jsou v různé míře vystaveni celé řadě ohrožujících faktorů. Ty mohou vést jak ke ztrátě jejich hnízdních příležitostí či úkrytů, tak i k přerušení jejich rozmnožovacího cyklu a v řadě případů, byť třeba nezáměrně, bohužel i k jejich strádání a úhynům. V případě některých druhů, např. v případě rorýse obecného (Apus apus), vedly negativní vlivy spojené zejména s masivními rekonstrukcemi budov v posledních dvou dekádách k poklesu početnosti řádově o desítky procent.
Na ochranu volně žijících živočichů samozřejmě v dnešní době již pamatuje národní i evropská legislativa, která obsahuje účinné nástroje, jež je možné pro ochranu jednotlivců i populací volně žijících druhů využít. Jak už to však bývá, největším problémem je jejich uplatňování v praxi, např. při rekonstrukcích budov. Ačkoli se v České republice informovanost v tomto ohledu pomalu zlepšuje (mj. také díky neustávající aktivitě zainteresovaných občanských sdružení), povědomí o nutnosti ochrany živočichů vázaných na lidská sídla a o povinnostech vyplývajících z předpisů na jejich ochranu je potřeba neustále rozšiřovat. Následující text je zaměřen na ochranu volně žijících ptáků využívajících budovy k naplňování svých biologických potřeb a přináší přehled ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále „ZOPK“), které se této problematiky dotýkají, a které je ve vztahu k nutnosti jejich ochrany nutné při rekonstrukcích budov či podobných zásazích respektovat.

Z ptačích druhů, s nimiž se v souvislosti s využíváním budov ke hnízdění setkáváme nejčastěji, můžeme jmenovat tyto:
o zvláště chráněné druhy dle ZOPK a vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení ZOPK – rorýs obecný (Apus apus), vlaštovka obecná (Hirundo rustica), kavka obecná (Corvus monedula), čáp bílý (Ciconia ciconia);
o obecně chráněné druhy dle ZOPK - jiřička obecná (Delichon urbica), vrabec domácí (Passer domesticus), rehek domácí (Phoenicurus ochruros), poštolka obecná (Falco tinnunculus).

Případné konflikty související s rekonstrukcemi a obhospodařováním budov se však mohou týkat řady dalších ptačích druhů. Druhy, které náleží mezi zvláště chráněné, lze nalézt v příloze výše zmíněné vyhlášky č. 395/1992 Sb.
Podle ustanovení § 5 odst. 1 ZOPK jsou všechny druhy živočichů chráněny před zničením, poškozováním, sběrem či odchytem, který vede nebo by mohl vést k ohrožení těchto druhů na bytí nebo k jejich degeneraci, k narušení rozmnožovacích schopností druhů, zániku populace druhů nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí. Při porušení těchto podmínek ochrany je orgán ochrany přírody oprávněn zakázat nebo omezit činnost, která k porušení podmínek vede.  Obecná ochrana dle § 5 odst. 1 ZOPK se týká všech rostlin a živočichů a vylučuje vyhubení, narušení rozmnožovacích schopností či zánik populace i u druhů, které jsou jinak zařazeny do přísnější, zvláštní ochrany druhů dle § 49 či 50 ZOPK. Pokud hrozí dopady uvedené v ustanovení § 5 odst. 1 ZOPK), uplatní se tedy např. i u zmíněných rorýsů, kavek či čápů (rozdíl je pouze v kompetencích příslušných orgánů – viz dále).
Při rekonstrukcích budov může dojít k negativním dopadům na hnízdní populace volně žijících ptáků, kteří tyto budovy využívají ke hnízdění. Mezi konkrétní zásahy patří např. uzavírání dutin, uzavírání ventilačních průduchů, odstraňování hnízd apod. Nejenže tak může docházet k likvidaci hnízd a ztrátě hnízdišť, ale v hnízdní době hrozí i uvěznění ptáků uvnitř budov, průduchů apod. (zejména samic sedících na vejcích nebo vylíhnutých mláďat), což vede k jejich úhynům. Rizikové však mohou být i stavební zásahy, které jsou prováděny v mimohnízdní době, tedy v době, kdy se ptáci na budovách aktuálně nevyskytují. To se týká např. rorýse obecného (Apus apus), který je na svá hnízdiště silně fixován. V případě jejich ztráty vlivem rekonstrukce, prováděné např. v podzimním či zimním období, tento druh není schopen po jarním příletu operativně využít jiných příležitostí (kterých je navíc pomálu); ztráta hnízdiště přitom může konkrétní jedince vyřadit z reprodukce i na několik let. Rekonstrukce budov lze tedy obecně považovat za soubor činností, které vedou nebo by mohly vést k ohrožení ptačích druhů na bytí nebo k jejich degeneraci, narušení rozmnožovacích schopností těchto druhů či zániku jejich populace ve smyslu § 5 odst. 1 ZOPK. Pokud orgán ochrany přírody zjistí, že dochází k rušivé činnosti, která by mohla mít výše popsané dopady na populace ptačích druhů, může tuto činnost rozhodnutím omezit nebo zakázat. Toto ustanovení je však možno využít i jako preventivní – orgán ochrany přírody rovněž může ve svém správním obvodu omezit rušivou činnost (rekonstrukce budov) tím, že např. vymezí období, v němž bude možné rekonstrukce budov provádět, a specifikuje další podmínky pro výkon takové činnosti (např. technická pravidla úpravy ventilačních průduchů, povinnost náhrady uzavřených ventilačních průduchů budkami v adekvátním množství apod.). Toto je možné provést i plošně formou opatření obecné povahy.
Výše uvedený postup je popsán v Metodickém pokynu MŽP k postupu orgánů ochrany přírody při zajišťování ochrany hnízdní populace rorýse obecného podle ZOPK, vydaného ve Věstníku MŽP v r. 2009 (s ohledem na dobu vzniku je zde uvedena odlišná forma pro omezení činnosti dle § 5 odst. 1 – nikoli opatření, ale nařízení). Je však využitelný pro kterékoli druhy volně žijících druhů ptáků využívajících budovy k naplnění svého životního cyklu, a to bez ohledu na to, zda jde o druhy obecně či zvláště chráněné. V případě druhů zvláště chráněných tímto postupem nejsou nijak dotčeny podmínky ochrany zvláště chráněných druhů živočichů dané ustanovení § 50 odst. 2 ZOPK, popsané v následujícím textu.

Kompetence k vydávání rozhodnutí o zákazu či omezení rušivé činnosti, nebo nařízení stanovujícího podmínky pro výkon rušivé činnosti jsou následující: obecní úřady obcí s rozšířenou působností, nejde-li o zvláště chráněné druhy; krajské úřady, jde-li o zvláště chráněné druhy a jde-li o území PR či PP; správy CHKO/NP na území CHKO, NP včetně všech NPR a NPP; újezdní úřady na území vojenských újezdů.
 
Podle ustanovení § 5 odst. 3 ZOPK jsou fyzické a právnické osoby povinny při provádění mj. stavebních prací postupovat tak, aby nedocházelo k nadměrnému zraňování nebo úhynu živočichů nebo ničení jejich biotopů, kterému lze zabránit technicky nebo ekonomicky dostupnými prostředky. Jedná se o povinnost, která by měla být „automaticky“ fyzickými a právnickými osobami plněna a orgány ochrany přírody pouze kontrolují její naplňování. Tam, kde je předem predikovatelné, že riziko zraňování či úhynu existuje, měly by orgány ochrany přírody sledovat, jak je riziko omezeno, např. v rámci projektové dokumentace, harmonogramu výstavby atp. – případný požadavek na splnění zákonné povinnosti uplatňují ve stavebních aj. řízeních jako dotčený orgán.  Pokud jsou zjištěny nedostatky již při realizaci činnosti, orgán ochrany přírody uloží zajištění či použití takovýchto prostředků, neučiní-li tak povinná osoba sama, a to formou rozhodnutí. V případě ptáků se může jednat např. o omezení již probíhajících stavebních prací, které by vedly k zranění či úhynu ptáků (např. jejich „zazděním“ v hnízdních dutinách). Toto ustanovení umožňuje řešit i další problémy, jako je např. úhyn ptáků v důsledku nárazů do skleněných ploch atp. (stanovit lze např. dodatečnou úpravu ploch – polep proužky atp.). Kompetence k vydávání rozhodnutí podle § 5 odst. 3 ZOPK jsou stejné jako u předchozího ustanovení: obecní úřady obcí s rozšířenou působností, nejde-li o zvláště chráněné druhy; krajské úřady, jde-li o zvláště chráněné druhy a jde-li o území PR či PP; správy CHKO/NP na území CHKO, NP včetně všech NPR a NPP; újezdní úřady na území vojenských újezdů. 
Ustanovení § 5a odst. 1 ZOPK řeší obecnou ochranu ptáků. V zájmu ochrany ptáků, kteří volně žijí na evropském území členských států Evropských společenství, je mj. zakázáno a) jejich úmyslné usmrcování nebo odchyt jakýmkoliv způsobem, b) úmyslné poškozování nebo ničení jejich hnízd a vajec nebo odstraňování hnízd, d) úmyslné vyrušování těchto ptáků, zejména během rozmnožování a odchovu mláďat, pokud by šlo o vyrušování významné z hlediska cílů směrnice o ptácích. Podle § 5b odst. 1 ZOPK může orgán ochrany přírody, neexistuje-li jiné uspokojivé řešení, rozhodnutím stanovit postup odchylný od postupu uvedeného v § 5a odst. 1, je-li to potřebné mj. v zájmu veřejného zdraví nebo veřejné bezpečnosti. Kompetence k vydávání tohoto rozhodnutí jsou následující: obecní úřady obcí s rozšířenou působností; krajské úřady, jde-li o území PR či PP; správy CHKO/NP na území CHKO, NP včetně všech NPR a NPP; újezdní úřady na území vojenských újezdů (jde-li o blíže neurčený okruh osob, stanovuje odchylný postup vždy MŽP formou opatření obecné povahy). 
Výše uvedená ustanovení znamenají, že není možné např. odstraňovat hnízda z budovy v době, kdy v nich ptáci aktuálně hnízdí (leda by pro tento účel byl povolen odchylný postup dle § 5b odst. 1 ZOPK). Hnízda je nicméně možné odstranit po vyhnízdění, kdy jsou hnízda již prokazatelně opuštěná a nevyužívaná, a také za předpokladu, že jde o druhy, které nejsou na svá hnízda silně fixovány a jsou schopny si v příští sezóně vybudovat hnízda nová (v takových případech odchylný postup není potřeba). V praxi se toto ustanovení týká např. hnízd jiřičky obecné, přilepených pod krovy, okenními římsami nebo na okenních špaletách, nebo hnízd poštolek, které ve městech rády využívají ke hnízdění vhodná místa na střechách domů či truhlíky na balkónech a lodžiích; pro tyto druhy není problém postavit si v každé sezóně nové hnízdo.
Podle § 5a odst. 6 ZOPK se výše popsaná ustanovení mohou týkat i zvláště chráněných druhů ptáků podle § 48 ZOPK, ovšem pouze tehdy, neplatí-li pro ně ochrana přísnější buď podle § 50 až 57 ZOPK nebo podle zvláštních předpisů. Mohlo by se zdát, že takovéto případy nemohou nastat, známe je však např. u čápa bílého, konkrétně při odstraňování či přemísťování jeho hnízd z komínů či střech z důvodu naléhavého zásahu z hlediska veřejného zdraví a veřejné bezpečnosti (bude popsáno níže).
Podle ustanovení § 50 odst. 1 ZOPK jsou zvláště chránění živočichové chráněni ve všech svých vývojových stádiích. Chráněna jsou jimi užívaná přirozená i umělá sídla a jejich biotop. Podle ustanovení § 50 odst. 2 ZOPK je zakázáno škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů, zejména je mj. rušit, zraňovat nebo usmrcovat. Není dovoleno sbírat, ničit, poškozovat či přemisťovat jejich vývojová stádia nebo jimi užívaná sídla. Z těchto zákazů je možno udělit výjimku dle § 56 odst. 1 a 2 ZOPK, ovšem pouze v takových případech, kdy jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody nebo v zájmu ochrany přírody. U zvláště chráněných druhů, které jsou předmětem ochrany podle práva Evropských společenství, lze výjimku povolit pouze tehdy, je-li dán některý z důvodů uvedených v odst. 2 písm. a) až e), mezi něž mj. patří prevence závažných škod na majetku, zájem veřejného zdraví nebo veřejné bezpečnosti nebo jiné naléhavé důvody převažujícího veřejného zájmu včetně důvodů sociálního a ekonomického charakteru (právě tyto důvody mohou s rekonstrukcemi budov souviset). Kompetence ve vydávání výjimek jsou následující: krajské úřady v lokalitách mimo zvláště chráněná území a dále v PR a PP; správy NP/CHKO na území NO/CHKO; újezdní úřady na území vojenských újezdů.

Obdobně jako v případě obecně chráněných druhů ptáků, i v případě zvláště chráněných druhů ptáků se výše popsaný zákaz odstraňování hnízd uplatňuje v době, kdy je ptáci aktuálně využívají ke hnízdění. Hnízda je možné odstranit po jejich vyhnízdění, kdy jsou hnízda již prokazatelně opuštěná, a nevyužívaná, a také za předpokladu, že jde o druhy, které nejsou na svá hnízda silně fixovány (jako je třeba rorýs obecný nebo čáp bílý) a jsou schopny si v příští sezóně vybudovat hnízda nová (v takových případech výjimka dle § 56 ZOPK není potřeba). V praxi se toto ustanovení týká např. hnízd vlaštovky obecné, pro niž není problém si v každé sezóně postavit nové hnízdo. V případě rorýse obecného, čápa bílého či dalších druhů, které mají ke svým hnízdům vybudovánu silnou vazbu, je výjimka k odstraňování hnízd (uzavírání průduchů do dutin, v nichž hnízdí rorýsi) nezbytná i v mimohnízdním období.

Právě rorýs obecný je zatím jediným zvláště chráněným ptačím druhem, pro který jsou ustanovení § 50 odst. 1 a 2 ZOPK a postup podle § 56 ZOPK blíže rozpracována v Metodickém pokynu MŽP k postupu orgánů ochrany přírody při zajišťování ochrany hnízdní populace rorýse obecného podle ZOPK, který byl zmíněn již výše. Několikrát již také bylo zmíněno, že rorýs obecný je druhem, který je silně fixován na svá hnízdiště, jež nelze jednoduše odstranit nebo nahradit; většina jeho populace navíc dnes již hnízdí na budovách a jakékoli zásahy, které mohou vést ke ztrátě jeho hnízdišť, mohou celou populaci výrazně ovlivnit. V souvislosti s povolováním výjimek dle § 56 ZOPK jsou tedy v tomto dokumentu uvedeny především podmínky zformulované s ohledem na specifické požadavky tohoto druhu, jež je nutné zahrnout do výrokové části rozhodnutí o výjimce (např. provádění rekonstrukcí budov mimo hnízdní období rorýse obecného, zachovávání a úpravy ventilačních průduchů v atikách budov, nahrazování ventilačních průduchů budkami apod.).
Podle § 50 odst. 3 ZOPK se ochrana podle ZOPK nevztahuje na případy, kdy je zásah do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů prokazatelně nezbytný v důsledku běžného obhospodařování nemovitostí nebo jiného majetku nebo z důvodu hygienických, ochrany veřejného zdraví a veřejné bezpečnosti aj. V těchto případech je ke způsobu a době zásahu nutné předchozí stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud nejde o naléhavý zásah z hlediska veřejného zdraví a veřejné bezpečnosti aj. V tomto stanovisku orgán ochrany přírody může rozhodnutím uložit náhradní ochranné opatření, například záchranný přenos živočichů. Kompetence jsou následující: obecní úřady obcí s rozšířenou působností, nejde-li o zvláště chráněné druhy; krajské úřady, jde-li o zvláště chráněné druhy a jde-li o území PR či PP; správy CHKO/NP na území CHKO, NP včetně všech NPR a NPP; újezdní úřady na území vojenských újezdů.

Z výše uvedeného vyplývá, že předchozí stanovisko orgánu ochrany přírody není potřeba v případě naléhavých zásahů z hlediska veřejného zdraví a veřejné bezpečnosti. V takových případech je tedy ochrana dle § 50 odst. 1 a 2 ZOPK oslabena, v souladu s ustanovením § 5a odst. 6 ZOPK je však možno využít institut obecné ochrany volně žijících ptáků a tedy i zákazy uvedené v § 5a odst. 1 ZOPK. Příkladem mohou být hnízda čápa bílého, umístěná na komínech, střechách budov či sloupech elektrického vedení.  Čáp bílý je zvláště chráněným druhem v kategorii „ohrožený“ a současně je druhem, který svá hnízda využívá opakovaně v průběhu řady let a je na ně silně vázán. Jejich případné úplné odstranění je tedy nežádoucí a ve většině případů jsou vytvářeny náhradní hnízdní příležitosti na bezpečném místě v blízkosti původního hnízda (sloup s hnízdní podložkou apod.), kam je hnízdo přemístěno. Je-li však nezbytné provést zásah, který je naléhavý z hlediska veřejného zdraví a veřejné bezpečnosti, nemusel by se o něm v souladu s § 50 odst. 3 ZOPK orgán ochrany přírody vůbec dozvědět a neměl by tak možnost uložit náhradní řešení. V takovém případě je v souladu s § 5a odst. 6 ZOPK uplatňován zákaz odstraňování hnízd volně žijících ptáků (§ 5a odst. 1 písm. b) ZOPK) a zásah je možné provést pouze na základě odchylného postupu dle § 5b odst. 1 ZOPK.
• Závěrem je třeba upozornit na fakt, že jsou i druhy, které nepožívají ochrany ve smyslu § 5a odst. 1 ZOPK, potažmo § 50 odst. 1 a 2 ZOPK. Podle společného sdělení odboru zvláště chráněných částí přírody a odboru legislativního MŽP, zveřejněného ve Věstníku MŽP v r. 2009, je v České republice takovým druhem holub skalní, žijící ve městech (Columba livia f. domestica). Sdělení přitom vychází se stanoviska vyjádřeného v materiálu Evropské komise „Report from the Commission on the Application of Directive 79/409/EEC on the Conservation of Wild Birds (COM 2002, 146 final), ze kterého vyplývá, že na populace domestikovaných druhů včetně ferálních, s uvedením ferálních populací holuba skalního jako konkrétního případu, se nevztahuje ochrana podle článku 1 směrnice Rady 79/409/EHS (nyní 2009/147/ES) o ochraně volně žijících ptáků (směrnice o ptácích).

Zdroj: 
o Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů o Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovená zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů o Metodický pokyn Sekce ochrany přírody a krajiny MŽP k postupu orgánů ochrany přírody při zajišťování ochrany hnízdní populace rorýse obecného podle zákony č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů o Výklad MŽP k odstraňování hnízd: http://www.env.cz/C1257458002F0DC7/cz/volne_zijici_ptaci/$FILE/OZCHCP-Hnizda-na%20domech-20060811.rtf o Společné sdělení odboru zvláště chráněných částí přírody MŽP k problematice ochrany holuba skalního žijícího ve městech podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů o Ochrana rorýsů a netopýrů při rekonstrukcích budov. V r. 2008 vydala česká společnost ornitologická společně s AOPK ČR a ČESON. o Internetové stránky české společnosti ornitologické, zaměřené na ochranu rorýse obecného - www.rorysi.cz
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.