Ochrana přírody a obrana státu

Verze PDF

Zákon o ochraně přírody a krajiny obsahuje některé vazby na právní předpisy týkající se obrany státu. Kompetenční výluky i další odchylky z režimu zákona stojí za bližší zkoumání. Zejména nyní po vyhlášení nové chráněné krajinné oblasti v Brdech, nacházející se zčásti na pozemcích, které jsou součástí objektů důležitých pro obranu státu, se tyto otázky jeví aktuálními.

Platná právní úprava

Zákon o ochraně přírody a krajiny ve svém platném a účinném znění obsahuje tři klíčová ustanovení, která vymezují vztah mezi ochranou přírody a činnostmi či územími souvisejícími s obranou státu. Pro činnosti konané v přímé souvislosti se zajištěním obrany nebo bezpečnosti státu je zásadní ustanovení § 90 odst. 2 zákona, které vymezuje podmínky, za kterých se na tyto činnosti některá zákonná ustanoven neaplikují. Pro území související s obranou státu (pro vojenské újezdy a pro pozemky a stavby, které tvoří součást objektů důležitých pro obranu státu) jsou pak klíčová dvě kompetenční ustanovení, svěřující výkon státní správy speciálním orgánům (újezdním úřadům, ministerstvu obrany) či speciálním způsobem (ministerstvu životního prostředí, Agentuře ochrany přírody a krajiny a správám národních parků).

Neaplikovatelnost některých ustanovení zákona

Podle platného znění § 90 odst. 2 zákona se ustanovení § 4 odst. 2, § 6, 7, 8, 12, 63 a 70 (o ochraně významných krajinných prvků, dřevin rostoucích mimo les, krajinného rázu, o přístupu do krajiny a o účasti občanů na ochraně přírody) nevztahují na činnosti konané v přímé souvislosti se zajištěním obrany nebo bezpečnosti státu[1], zejména z důvodu výcviku nebo cvičení ozbrojených sil anebo bezpečnostních sborů. Dále se stanoví, že „případné poškozování přírody z důvodu obrany státu v těchto případech nesmí překročit nezbytně nutnou míru“ a další podrobnosti, aby tato míra nebyla překročena. Jediným kritériem pro to, zda mají či nemají být vytčená ustanovení aplikována, je tak podle platného znění zákona charakter prováděné činnosti, při níž by mohlo dojít k poškození zákonem chráněných zájmů. Má-li orgán ochrany přírody za to, že tato podmínka splněna nebyla, může s osobou, jež například bez povolení dřevinu poškodila nebo zničila, zahájit sankční řízení [§ 87 odst. 2 písm. e), § 88 odst. 1 písm. c) zákona]. Nezáleží na tom, zda je daná činnost realizována na území sloužícím zájmům obrany státu.

Ustanovení § 90 odst. 2 bylo novelizováno zákonem č. 349/2009 Sb.[2], s účinností od 1. 12. 2009. Před zmiňovanou novelou zákona byla situace odlišná, neaplikovatelnost vytčených ustanovení byla vázána nikoliv na charakter činnosti, ale pouze na povahu dotčeného území – uvedená ustanovení se nevztahovala na „území sloužící zájmům obrany státu“ (viz dále). Výluka se také před novelou zákona týkala poněkud širšího okruhu případů – ustanovení obsahovalo podrobnější výčet neaplikovatelných ustanovení.

Závěrem je třeba připomenout, že zákon o ochraně přírody, shodně ve znění před novelou i v platném znění, obsahuje ještě další podmínku pro možnou neaplikovatelnost ustanovení uvedených v § 90 odst. 2 zákona. Případné poškozování přírody z důvodu obrany státu v těchto případech nesmí překročit nezbytně nutnou míru. Je-li zamýšlený zásah intenzivnější, nejedná se o situaci, na kterou by mohl být § 90 odst. 2 aplikován a je třeba dodržet všechny zákonné podmínky stanovené v příslušných ustanoveních zákona (jinými slovy, pokud složky obrany státu hodlají provést intenzivnější zásah, překračující míru nezbytně nutnou pro obranu státu, tak si musí předem opatřit potřebná povolení a souhlasy dle příslušných ustanovení zákona). V opačném případě, při překročení povolené míry intenzity zásahu, je možné takové jednání postihnout podle sankčních ustanovení zákona.

Objekty důležité pro obranu státu

Zákon před novelou provedenou zákonem č. 349/2009 Sb. v ustanovení § 90 odst. 2 používal pojem „území sloužící zájmům obrany státu“ (na jiném místě ve stejném časovém znění používal pojem „pozemky určené k obraně státu“). Oba tyto pojmy, tedy „území“ i „pozemky“ určené k obraně státu byly po vzájemné dohodě shodně ministerstvem životního prostředí i ministerstvem obrany chápány jako jedna z kategorií objektů důležitých pro obranu státu ve smyslu § 29 odst. 2 písm. a) zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Nyní platné znění zákona používá (v ustanovení § 79 odst. 3 písm. t) již správné pojmosloví „pozemky a stavby, které tvoří součást objektů důležitých pro obranu státu“.

Podle ustanovení § 29 odst. 2 písm. a) zákona č. 222/1999 Sb. jsou objekty důležitými pro obranu státu mj. pozemky a stavby, k nimž výkon vlastnického práva státu a jiných majetkových práv státu vykonává ministerstvo obrany nebo právnická osoba jím zřízená nebo založená. Povaha pozemku tedy vyplývá z charakteristik jeho vlastníka, nikoliv pozemku samotného či způsobu nakládání s ním. Není rozhodné, zda je pozemek skutečně využíván k činnostem souvisejícím s obranou státu či nikoliv. Orgánům ochrany přírody nepřísluší posuzovat, zda území zájmům obrany státu fakticky slouží[3].

Nejedná-li se zároveň o území vojenského újezdu, vykonává v souladu s ustanovením § 79 odst. 3 písm. t) zákona na těchto územích působnost orgánu ochrany přírody ministerstvo životního prostředí, popřípadě Agentura ochrany přírody a krajiny ČR či správy národních parků, jsou-li tyto pozemky a stavby na území správních obvodů Agentury či správ národních parků[4]. Určení příslušného orgánu státní správy je – vzhledem k mnohdy překotně se měnícím vlastnickým vztahům a jejich seznatelnosti jen díky záznamům v katastru nemovitostí – v praxi poněkud problematické.

Vojenské újezdy

Problematiku vojenských újezdů (poměrně stručně) upravuje taktéž zákon č. 222/1999 Sb., a definuje je jako vymezené části území státu určené k zajišťování obrany státu a k výcviku ozbrojených sil. Vojenské újezdy se zřizují, mění a ruší zvláštním zákonem. Státní správu na území újezdu vykonává správní úřad s názvem újezdní úřad. Řada činností (mj. též vstup na území újezdu) je na území vojenského újezdu zcela vyloučena či omezena.

Kompetenční výluka se týká také státní správy v ochraně přírody. Zákon v ustanovení § 78a odst. 1 svěřuje výkon státní správy v ochraně přírody v rozsahu působnosti obecních úřadů, pověřených obecních úřadů, obcí s rozšířenou působností, orgánů krajů, Agentury ochrany přírody a krajiny a správ národních parků újezdním úřadům. K taxativně vytčeným agendám je pak působnost svěřena ministerstvu obrany, které je též odvolacím orgánem vůči rozhodnutím vydaným újezdními úřady.

CHKO Brdy a související novelizace zákona

Naše nejmladší chráněná krajinná oblast Brdy, vyhlášená nařízením vlády č. 292/2015 Sb., o  Chráněné krajinné oblasti Brdy, má jedno velké specifikum. Tato CHKO byla z části vyhlášena na území rušeného vojenského újezdu Brdy a podstatná část pozemků bývalého vojenského újezdu přešla do režimu pozemků a staveb, které tvoří součást objektů důležitých pro obranu státu[5]. Tato skutečnost by ještě před nedávnem znamenala poměrně velký problém, neboť kompetenci k výkonu státní správy na těchto pozemcích by náležela ministerstvu životního prostředí. Z tohoto důvodu došlo k novelizaci zákona[6] a na konec ustanovení § 79 odst. 3 písm. t) byla doplněna slova „jsou-li tyto pozemky a stavby na území správních obvodů správ, vykonávají působnost orgánů ochrany přírody správy“. Nově tak byla založena působnost Agentury ochrany přírody a správ národních parků jako orgánů ochrany přírody na území objektů důležitých pro obranu státu mimo vojenské újezdy, pokud jsou na území jejich správních obvodů. Tím, dle důvodové zprávy k zákonu, „došlo k jednotnému výkonu státní správy při ochraně přírody na územích chráněných krajinných oblastí, včetně národních parků, národní přírodních rezervací, národních přírodních památkách a jejích ochranných pásem, při současném respektování centrálního řízení zajišťováni obrany státu“.

Pro úplnost je nutno vysvětlit, že ustanovení § 79 odst. 3 písm. t) zákona, ve znění zákona č. 15/2015 Sb., terminologicky nenavazuje na novelu zákona provedenou zákonem č. 250/2014 Sb., o změně zákonů souvisejících se státní službou (resp. zákon č. 250/2014 Sb. na toto ustanovení zapomněl a zákon č. 15/2015 Sb. zase zapomněl na zákon č. 250/2014 Sb. a ono opomenutí neopravil). Správně by namísto pojmu „správy“, což je již zrušená legislativní zkratka pro „správy národních parků a správy chráněných oblastí“[7], mělo být uvedeno „Agentura a správy národních parků“.

 

Právní předpisy:

  • zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny,
  • zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky,
  • nařízení vlády č. 292/20015 Sb., o Chráněné krajinné oblasti Brdy,
  • zákon č. 15/2015 Sb., o zrušení vojenského újezdu Brdy, o stanovení hranic vojenských újezdů, o změně hranic krajů a o změně souvisejících zákonů (zákon o hranicích vojenských újezdů),
  • zákon č. 250/2014 Sb., o změně zákonů souvisejících se státní službou.

.

Další prameny:

  • Miko, L., Borovičková, H., a kol.: Zákon o ochraně přírody a krajiny Komentář, 2. vydání, C. H. Beck, Praha, 2007, str. 256.
  • Stanovisko odboru péče o krajinu ze dne 11. března 2009 ke kácení na pozemcích určených k obraně státu (č.j. 17877/ENV/09, 1119/610/09).
  • Důvodové zprávy k výše zmiňovaným zákonům.

 

Autor: Lucie Procházková

 

Oponent: Svatava Havelková



[1] Ve smyslu zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.

[2] Zákon č. 349/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 161/1999 Sb., kterým se vyhlašuje Národní park České Švýcarsko, a mění se zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.

[3] Největším subjektem hospodařícím s majetkem státu tohoto typu jsou Vojenské lesy a statky, s.p.

[4] Viz ještě vysvětlení na konci článku.

[5] Zákon č. 15/2015 Sb., o zrušení vojenského újezdu Brdy, o stanovení hranic vojenských újezdů, o změně hranic krajů a o změně souvisejících zákonů (zákon o hranicích vojenských újezdů) říká, že majetek státu nacházející se na dosavadních katastrálních územích vojenského újezdu Brdy, která se připojují k územím přilehlých obcí, zůstává ve vlastnictví státu, s výjimkou staveb a technických zařízení s příslušenstvím pro čerpání vody a pozemních komunikací nezbytných pro zabezpečení dopravní obslužnosti obcí.

Stejný problém se vyskytoval na území í CHKO Kokořínsko – Máchův kraj, které se z podstatné části překrývá s bývalým Vojenským výcvikovým prostorem Ralsko.

[6] Byla provedena zákonem č. 15/2015 Sb., o zrušení vojenského újezdu Brdy, o stanovení hranic vojenských újezdů, o změně hranic krajů a o změně souvisejících zákonů (zákon o hranicích vojenských újezdů).

[7] Viz ustanovení § 78 odst. 1, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 250/2014 Sb., o změně zákonů souvisejících se státní službou.

 

EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.