Ochrana netopýrů a legislativa

Verze PDF

Netopýři (třída savci, Mammalia; řád letouni, Chiroptera) jsou velice specifickou skupinou živočichů. Jedním z typických aspektů jejich biologie, souvisejících s naplňováním jejich životních potřeb, je vyhledávání úkrytů ve stromech, jeskyních, štolách, ale také v budovách. Zejména ve městech jsou proto nuceni se potýkat s celou řadou ohrožujících faktorů, které na ně v menší či větší míře působí. Z tohoto důvodu jsou netopýři chráněni, a to jak pomocí mezinárodních úmluv, tak i prostřednictvím evropského práva či národního práva jednotlivých evropských zemí. Následující text přináší přehled mezinárodních úmluv na ochranu netopýrů a dále také přehled legislativních nástrojů dotýkajících se ochrany netopýrů vyskytujících se na území České republiky.
Mezinárodní úmluvy

Všechny druhy netopýrů vyskytujících se na našem území jsou chráněny prostřednictvím několika mezinárodních úmluv, které jsou legislativou České republiky též považovány za součást právního řádu. Jedná se zejména o tyto úmluvy:
Dohoda o ochraně populací evropských netopýrů (zkratka EUROBATS) – základní povinností všech smluvních stran této dohody je ochrana netopýrů a jejich přírodních stanovišť (tj. shromaždišť, lovišť, zimovišť, míst rozmnožování a ostatních lokalit významných pro netopýry) a dále zavedení zákazu úmyslného chytání, držby nebo zabíjení netopýrů, přijetí přísných opatření na ochranu netopýrů, podpora vědeckého výzkumu netopýrů pro účely jejich ochrany a nahrazování pesticidů toxických pro netopýry bezpečnějšími alternativami. Pro Českou republiku vstoupila tato dohoda v platnost 26. dubna 1994 (208/1994 Sb.).
Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Bonnská úmluva, zkratka CMS) má za hlavní cíl ochranu stěhovavých druhů a jejich stanovišť třemi způsoby: 1) zajištěním přísné ochrany kriticky ohrožených druhů, 2) podporou uzavírání dohod a memorand, které rozvíjejí úzkou spolupráci areálových států a zabezpečují ochranu konkrétního druhu či skupiny druhů, 3) podporou společných výzkumných projektů, týkajících se stěhovavých druhů. Česká republika přistoupila k této úmluvě dne 1. 5. 1994 (127/1994 Sb.).
• Úmluva o ochraně evropské fauny, flóry a přírodních stanovišť (Bernská úmluva) – podle této úmluvy jsou smluvní strany povinny přísně chránit celoevropsky významné druhy a poddruhy planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů (zákaz vyrušování, poškozování, odchytávání z přírody, držení, obchodování a záměrného usmrcování, ochrana biotopů apod.). Česká republika přistoupila k této úmluvě dne 1. 6. 1998 (107/2001 Sb. m.s.).

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení ZOPK, ve znění pozdějších předpisů
Všechny druhy netopýrů, které se vyskytují na území České republiky, jsou zařazeny mezi zvláště chráněné druhy živočichů podle § 48 ZOPK a vyhlášky č. 395/1992 Sb., a to v kategorii „kriticky ohrožený druh“ nebo „silně ohrožený druh.“
• Podle ustanovení § 50 odst. 1 ZOPK jsou zvláště chránění živočichové chráněni ve všech svých vývojových stádiích. Chráněna jsou jimi užívaná přirozená i umělá sídla a jejich biotop. Podle ustanovení § 50 odst. 2 ZOPK je zakázáno škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů, zejména je mj. rušit, zraňovat nebo usmrcovat. Není dovoleno sbírat, ničit, poškozovat či přemisťovat jejich vývojová stádia nebo jimi užívaná sídla. Z těchto zákazů je možno udělit výjimku dle § 56 odst. 1 a 2 ZOPK, ovšem pouze v takových případech, kdy jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody nebo v zájmu ochrany přírody. U zvláště chráněných druhů, které jsou předmětem ochrany podle práva Evropských společenství, lze výjimku povolit pouze tehdy, je-li dán některý z důvodů uvedených v odst. 2 písm. a) až e), mezi něž mj. patří prevence závažných škod na majetku, zájem veřejného zdraví nebo veřejné bezpečnosti nebo jiné naléhavé důvody převažujícího veřejného zájmu včetně důvodů sociálního a ekonomického charakteru (právě tyto důvody mohou s rekonstrukcemi budov souviset). Kompetence ve vydávání výjimek jsou následující: krajské úřady v lokalitách mimo zvláště chráněná území a dále v PR a PP; správy NP/CHKO na území NO/CHKO; újezdní úřady na území vojenských újezdů.
Z výše uvedeného vyplývá, že zákonná ochrana se týká nejen samotných jedinců netopýrů, ale i jejich přirozených i umělých sídel a jejich biotopu. Znamená to, že ochrany dle ZOPK požívají jak jeskyně či štoly, tak i úkryty v budovách, které netopýři využívají k vytváření letních kolonií nebo k zimování. Řada těchto míst je netopýry využívána tradičně, ovšem přítomnost netopýrů např. na budovách se zjišťuje poměrně obtížně, neboť využívání úkrytů (otvorů v podstřeší, dutin, spár apod.) netopýry není tak nápadné jako je tomu např. u ptáků hnízdících na budovách. Často tedy zůstávají tato místa skryta a k jejich odhalení dochází v řadě případů až v průběhu rekonstrukce (pokud vůbec), kdy jsou navíc netopýři na místě přítomni. Proto je tedy třeba brát v potaz fakt, že např. v rámci zabezpečování starých důlních děl nebo jeskyní, které jsou veřejnosti nepřístupné, nebo v rámci rekonstrukcí a zateplování budov, může dojít jak k poškození jejich přirozených či umělých sídel a jejich biotopu, tak i ke škodlivému zásahu do přirozeného vývoje netopýrů (k poraněním, úhynům). U přirozených či umělých sídel, netopýry využívaných, je pak potřeba si k plánovanému zásahu (k uzavření vstupu do jeskyně či štoly, k rekonstrukci budovy spojené se zamezením přístupu, s likvidací umělých sídel apod.) opatřit výjimku dle § 56 ZOPK, která bude obsahovat podmínky pro realizaci daného zásahu, které mohou směřovat ke správnému načasování, provedení šetrného transferu živočichů za odborného dohledu, ponechání stávajících úkrytů nebo jejich nahrazení speciálními budkami pro netopýry. Před vlastní realizací rekonstrukce se doporučuje (a je nanejvýš vhodné) provedení biologického průzkumu, aby nedocházelo k situacím, že investor i stavební firma si nejsou vědomi, že rekonstruovaný dům je sídlem netopýrů (ale i zvláště chráněných druhů ptáků, např. rorýsů), a neopatří si předem potřebné povolení, popř. postupují v rozporu se ZOPK.
• Pro účely ochrany netopýrů však lze využít i nástroje obecné ochrany živočichů. Podle ustanovení § 5 odst. 1 ZOPK jsou všechny druhy živočichů chráněny před zničením, poškozováním, sběrem či odchytem, který vede nebo by mohl vést k ohrožení těchto druhů na bytí nebo k jejich degeneraci, k narušení rozmnožovacích schopností druhů, zániku populace druhů nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí. Při porušení těchto podmínek ochrany je orgán ochrany přírody oprávněn zakázat nebo omezit činnost, která k porušení podmínek vede.  Obecná ochrana dle § 5 odst. 1 ZOPK se týká všech rostlin a živočichů a vylučuje vyhubení, narušení rozmnožovacích schopností či zánik populace i u druhů, které jsou jinak zařazeny do přísnější, zvláštní ochrany druhů dle § 49 či 50 ZOPK. Pokud hrozí dopady uvedené v ustanovení § 5 odst. 1 ZOPK, uplatní se tedy i u netopýrů. Příkladem jsou již výše popsané situace, za kterých k takovým dopadům může docházet – zejména tedy rekonstrukce budov, které jsou prováděny ve velkém množství a plošně a pro které se využití tohoto nástroje hodí nejvíce (pro jednotlivé plánované zásahy v jeskyních a štolách je vhodnější opírat se i nadále o povolování těchto akcí formou výjimek dle § 56 ZOPK). Jak již bylo naznačeno výše, kromě ztráty vhodných prostor často reálně hrozí i uvěznění desítek či stovek netopýrů uvnitř budov, vhodných dutin apod., což následně vede k jejich úhynům. Podobně jako u ptáků hnízdících na budovách, i v tomto případě lze rekonstrukce budov obecně považovat za soubor činností, které vedou nebo by mohly vést k ohrožení druhů netopýrů na bytí nebo k jejich degeneraci, narušení rozmnožovacích schopností těchto druhů či zániku jejich populace ve smyslu § 5 odst. 1 ZOPK. Pokud orgán ochrany přírody zjistí, že dochází k rušivé činnosti, která by mohla mít výše popsané dopady na populace ptačích druhů, může tuto činnost rozhodnutím omezit nebo zakázat. Toto ustanovení je však možno využít i jako preventivní – orgán ochrany přírody rovněž může ve svém správním obvodu omezit rušivou činnost (rekonstrukce budov) tím, že např. vymezí období, v němž bude možné rekonstrukce budov provádět, a specifikuje další podmínky pro výkon takové činnosti (např. technická pravidla úpravy prostor využívaných netopýry, povinnost náhrady uzavřených prostor budkami v adekvátním množství apod.). Toto je možné provést i plošně formou opatření obecné povahy. Kompetence v tomto náleží příslušným krajským úřadům, jde-li o zvláště chráněné druhy (což v případě netopýrů nastává) a jde-li o území PR či PP; správy CHKO/NP na území CHKO, NP včetně všech NPR a NPP; újezdní úřady na území vojenských újezdů. Závěrem je třeba upozornit na fakt, že tímto postupem nejsou nijak dotčeny podmínky ochrany zvláště chráněných druhů živočichů dané ustanovením § 50 odst. 2 ZOPK, popsané výše.
Podle ustanovení § 5 odst. 3 ZOPK jsou fyzické a právnické osoby povinny při provádění mj. stavebních prací postupovat tak, aby nedocházelo k nadměrnému zraňování nebo úhynu živočichů nebo ničení jejich biotopů, kterému lze zabránit technicky nebo ekonomicky dostupnými prostředky. Jedná se o povinnost, která by měla být „automaticky“ fyzickými a právnickými osobami plněna a orgány ochrany přírody pouze kontrolují její naplňování. Tam, kde je předem predikovatelné, že riziko zraňování či úhynu existuje, měly by orgány ochrany přírody sledovat, jak je riziko omezeno, např. v rámci projektové dokumentace, harmonogramu výstavby atp. – případný požadavek na splnění zákonné povinnosti uplatňují ve stavebních a jiných řízeních jako dotčený orgán.  Pokud jsou zjištěny nedostatky již při realizaci činnosti, orgán ochrany přírody uloží zajištění či použití takovýchto prostředků, neučiní-li tak povinná osoba sama, a to formou rozhodnutí. V případě netopýrů se může jednat např. o již výše zmíněné omezení již probíhajících stavebních prací, které by vedly k zranění či úhynu netopýrů (např. jejich „zazděním“ v dutinách a spárách). Kompetence k vydávání rozhodnutí podle § 5 odst. 3 ZOPK jsou stejné jako u předchozího ustanovení: krajské úřady, jde-li o zvláště chráněné druhy (což v případě netopýrů nastává) a jde-li o území PR či PP; správy CHKO/NP na území CHKO, NP včetně všech NPR a NPP; újezdní úřady na území vojenských újezdů. 

Ochrana netopýrů je v rámci ZOPK řešena ještě na další významné úrovni, a to v rámci ochrany území soustavy Natura 2000, vyplývající ze směrnice Rady 92/43/EEC o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (tzv. směrnice o stanovištích). Požadavky této směrnice byly do ZOPK implementovány v r. 2004 přijetím zákona č. 218/2004 Sb. (blíže viz § 45a až 45c ZOPK). Podle této směrnice podléhají všechny druhy netopýrů přísné ochraně a mj. je zakázáno jejich usmrcování, rušení a rovněž poškozování nebo ničení míst jejich rozmnožování a odpočinku. Pokud jde o soustavu Natura 2000, tvořenou ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami (vymezenými za účelem ochrany evropsky významných druhů či stanovišť), v České republice bylo v souladu se směrnicí o stanovištích vybráno a příslušnými orgány schváleno několik nejvýznamnějších lokalit pro 6 druhů našich netopýrů; tyto lokality jsou uvedeny v tzv. národním seznamu evropsky významných lokalit. V této souvislosti je třeba dále upozornit na § 45h odst. 1 a 2 a § 45i ZOPK, podle nichž jakákoliv koncepce nebo záměr, který může samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality, podléhá hodnocení jeho důsledků na toto území a stav jeho ochrany z uvedených hledisek (přičemž se postupuje podle zvláštních právních předpisů o posuzování vlivů na životní prostředí, pokud není v příslušných ustanoveních ZOPK stanoveno jinak). Ten, kdo zamýšlí pořídit koncepci nebo uskutečnit záměr uvedený v § 45h odst. 1, je povinen návrh koncepce nebo záměru předložit orgánu ochrany přírody ke stanovisku, zda může mít samostatně nebo ve spojení s jinými koncepcemi nebo záměry významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality. V případě, že významný vliv nebude vyloučen, postupuje se dále podle následujících ustanovení § 45i ZOPK. Kompetence v tomto náleží příslušným krajským úřadům mimo území NP/CHKO a v PR a PP ležících mimo území NP/CHKO, správám NP/CHKO na území NP/CHKO a újezdním úřadům na území vojenských újezdů.

Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších přepisů („ZOT“)
 
Tento zákon v ustanovení § 2 a 5 přísně omezuje jakoukoli manipulaci se zvířaty, tedy i s netopýry, která jim může způsobit bolest nebo vést ke ztížení přirozeného způsobu života. Jeho případné porušení sice platí obecně, v praxi se ovšem opět vztahuje především ke stavebním zásahům na budovách, při nichž k ohrožení výše uvedeného typu (tedy k manipulaci s netopýry či ke ztížení jejich způsobu života) může docházet nejčastěji.

Zdroj: 
 Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů  Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovená zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů  zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů  Ochrana rorýsů a netopýrů při rekonstrukcích budov. V r. 2008 vydala česká společnost ornitologická společně s AOPK ČR a ČESON.  Netopýři v budovách – rekonstrukce a řešení problémů. V r. 2009 vydala česká společnost pro ochranu netopýrů.
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.