Obnova ekosystémů na hnědouhelných výsypkách v České republice – shrnutí

Verze PDF

Autor shrnuje poznatky o vývoji půdy, půdních organismů, společenstvech bezobratlých a obratlovců na výsypkách hlušiny po těžbě hnědého uhlí v severozápadních Čechách. Na základě množství výzkumů provedených na hnědouhelných výsypkách panuje shoda, že spontánní sukcese je vhodnou alternativou k převažujícím technickým rekultivacím. Spontánní sukcese poskytuje rozmanitější podmínky stanovišť a může poskytovat refugia pro vzácné druhy živočichů mizející z okolní krajiny. Přestože v uhelných pánvích severozápadních Čech dochází k poklesu těžby, zůstává zde rozsáhlá oblast ovlivněná těžebními aktivitami. Spontánní sukcese by proto měla být zastoupena při obnově post těžebních lokalit častěji a mělo by dojít ke zprůchodnění legislativních omezení.

Využitelné výstupy: 

Obnova půdy je jednou ze základních podmínek pro obnovu funkčních ekosystémů na výsypkách hlušiny po těžbě hnědého uhlí. Rozvoj půdních podmínek, humusu a půdních organismů je vždy ovlivněn rozvojem vegetace. Jedná se o dynamický systém, ve kterém biotické a abiotické složky navzájem interagují. Vývoj půdy je ovlivněn hromaděním organického opadu a následným rozkladem a rozmístěním v půdním profilu. Lesnické rekultivace mohou zajistit biologickou aktivitu nově vzniklých půd v počátečních a pokročilých fázích jejich vývoje. Pozitivní vliv se ale vytrácí s postupujícím věkem lokalit. Rozdíly mezi zalesněnými rekultivovanými lokalitami a lokalitami vzniklými spontánní sukcesí ve stáří 40 let jsou minimální. To nahrává myšlence, že spontánní sukcese je rozumnou alternativou ke klasickým technickým rekultivacím. Pokud je zvolena spontánní sukcese, je třeba počítat s omezeným rozptylem půdních organismů. Rychlost osídlení je určena vzdáleností zdrojových biotopů a prostorovou propojeností mezi refugii a nově vzniklými lokalitami. Rozvoj půdních organismů může být podpořen zachováním heterogenity výsypek (deprese a vyvýšená místa). Opad hromadící se v depresích zlepšuje rozvoj půdní bioty.
Naše znalosti o rozvoji půdní fauny pocházejí z výsadeb s převažující olší. Olše produkuje poměrně velké množství kvalitního opadu a dává tak vzniknout příznivému typu humusu. Nicméně, podíl olší ve výsadbách na Mostecku se pohybuje kolem 20%. Je možné, že odlišné spektrum listového opadu může vyústit v pomalejší akumulaci organické hmoty a následný pomalejší rozvoj mikrobiální biomasy.
Společenstva bezobratlých výsypek bývají rozmanitější v lesích vzniklých spontánní sukcesí oproti uměle zalesněným lokalitám. Vyšší rozmanitost bezobratlých v lese vzniklém spontánní sukcesí je způsobena hlavně diverzitou stanovišť (rozmanitostí reliéfu, mikroklimatem, vlhkostí), rozmanitou pokryvností vegetace a rozmanitými potravními a živinovými vztahy. Častěji se vyskytují vzácné druhy chybějící na rekultivovaných plochách. Na lokalitách ponechaných sukcesi převažuje často hmyz (dvoukřídlí, ploštice), na rekultivovaných plochách korýši. Výsypky ponechané sukcesi s otevřenými stanovišti mohou poskytnout zajímavé biotopy. U mravenců vzrůstala druhová početnost se stářím lokality, nicméně jen u nelesních ploch.
Výskyt obojživelníků na výsypkách je určen přítomností vodních ploch a jejich kvalitou. Mokřadní biotopy s vodní vegetací poskytují úkryt i ptákům a drobným savcům. Druhová rozmanitost ptáků dosahuje na výsypkách vysokých hodnot. Pro podporu druhové rozmanitosti je stěžejní zachování heterogenity stanovišť, proto je doporučené kombinovat lesní stanoviště s bezlesými plochami, mladými sukcesními stádii a mokřady. Plochy ponechané sukcesi obsahují vyšší množství ekotonů. Jen vysoká rozmanitost krajinných prvků na výsypkách může zajistit vysokou druhovou rozmanitost živočichů zde žijících.
Po 15 letech od vzniku výsypek dochází k téměř stoprocentní pokryvnosti rostlin, začínají převažovat vytrvalé druhy, někdy i expanzivní (např. třtina křovištní, ovsík vyvýšený). Zastoupení stromů bývá nízké, kvůli extrémním abiotickým podmínkám, později i z důvodu hustého pokryvu travami. Postup sukcese se liší region od regionu. Ve vlhčích a chladnějších oblastech dochází k nástupu vytrvalých rostlin dříve a podíl stromů je vyšší. Postup sukcese je pomalejší na suchých vyvýšených místech a k jihu obrácených svazích. Vodní plochy v terénních depresích jsou osidlovány orobincem, později rákosem. Po 30 letech jsou zde poměrně stabilní společenstva trávníků s roztroušenými stromy.
Na základě množství výzkumů provedených na hnědouhelných výsypkách docházejí odborníci ke shodě, že spontánní sukcese je vhodnou alternativou k převažujícím technickým rekultivacím. Vzhledem k omezením vyplývajícím z legislativy by měl být stanoven přijatelný podíl lokalit ponechaných spontánní sukcesi na výsypkách.

Zdroj: 
Kabrna M. 2011: Studies of land restoration on spoil heaps from brown coal mining in the Czech Republic – a literature review. Journal of Landscape Studies 4: 59-69. http://www.centrumprokrajinu.cz/files/JLS_Volume%204_pp%2059-69.pdf
Zadal: 
Jiří Pokorný
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.