Obnova druhové pestrosti rostlin na vápnitých slatiništích s invazním bezkolencem

Verze PDF

V této studii provedli autoři tři různé typy obnovních opatření (sečení jednou ročně, sečení dvakrát ročně, odstraňování stařiny) a sledovali jejich vliv na druhové složení cévnatých rostlin a mechorostů během období šesti let. Druhová početnost a složení obou taxonomických skupin byly významně ovlivněny sečením, ale ne samotným odstraňováním stařiny. Na rozdíl od mechorostů bylo druhové složení cévnatých rostlin silněji ovlivněno sečením dvakrát ročně než jednoročním sečením. Druhová pestrost cévnatých rostlin se výrazně zvýšila po dvou letech u obou typů sečených ploch. Z výsledků studie vyplývá, že slatiniště s výskytem invazního bezkolence mohou být obnovena intenzivním sečením. Autoři doporučují sečení dvakrát ročně namísto tradičního sečení jednou za rok v pozdním létě. Protože výskyt tohoročního porostu bezkolence se ukázal jako škodlivější než nahromaděná stařina, nedoporučují autoři zaměřit se na management založený pouze na odstraňování stařiny.

Využitelné výstupy: 

Vápnitá slatiniště patří mezi nejohroženější a nejvíce ustupující ekosystémy po celé Evropě, a přitom často fungují jako refugia pro mnoho ohrožených druhů živočichů. Vápnitá slatiniště byla v minulosti tradičně sečena, nicméně nyní bylo mnoho lokalit ponecháno ladem a zarostlo bezkolencem. To vedlo ke změnám druhového složení, dramatickému úbytku v druhové pestrosti rostlin a sníženému zastoupení mechů. Obnova slatinišť je komplikována skutečností, že bezkolenec na sebe váže živiny. Je zapotřebí provádět experimentální šetření ohledně vlivu odstraňování stařiny a různých sečných režimů na úspěch obnovy. V této studii provedli autoři tři různé typy obnovních opatření (sečení jednou ročně, sečení dvakrát ročně, odstraňování stařiny) a sledovali jejich vliv na druhové složení cévnatých rostlin a mechorostů v období šesti let.  Zájmová lokalita se nacházela v blízkosti obce Kateřinice v západních Karpatech.
Druhová početnost a složení obou taxonomických skupin byly významně ovlivněny sečením, ale ne samotným odstraňováním stařiny. Na rozdíl od mechorostů bylo druhové složení cévnatých rostlin silněji ovlivněno sečením dvakrát ročně než jednoročním sečením. Druhová pestrost cévnatých rostlin se výrazně zvýšila po dvou letech u obou typů sečených ploch. U ploch sečených dvakrát ročně se po dvou letech navýšila relativní druhová pestrost o 80%, což je dosti vysoká hodnota oproti výsledkům obdobných studií. Intenzivnější seč jednak podporuje konkurenčně slabé druhy, jednak více potlačuje invazní bezkolenec. Obsah živin v bezkolenci kolísal mezi roky, nicméně vykazoval trend k nižšímu obsahu draslíku v sečených plochách. Nejednoznačné výsledky v zastoupení živin lze vysvětlit proměnlivými vlhkostními podmínkami mezi jednotlivými roky a tím i rozdílnou dostupností živin. Z poměru dusíku a fosforu vyplývá, že fosfor byl limitujícím  faktorem. Mech Bryum pseudotriquetrum byl schopný se šířit rychle na posečené plochy, zatímco jiné typické druhy slatiništních mechorostů nedokázaly navýšit početnost, pravděpodobně z důvodu nízké reprodukce z výtrusů a slabé kompetiční schopnosti.
Z výsledků studie vyplývá, že slatiniště s výskytem invazního bezkolence mohou být obnovena intenzivním sečením. Autoři doporučují sečení dvakrát ročně namísto tradičního sečení jednou za rok v pozdním létě. Protože se výskyt tohoročního porostu bezkolence ukázal jako škodlivější než nahromaděná stařina, nedoporučují autoři zaměřit se na management založený na odstraňování stařiny.        

Grafické přílohy: 
Meziroční změny v druhové hustotě, pokryvnosti a zastoupení u některých druhů mechorostů
Zdroj: 
Hajkova P., Hajek M., Kintrova K. 2009: How can we effectively restore species richness and natural composition of a Molinia invaded fen? Journal of Applied Ecology 46: 417-425.
Zadal: 
Jiří Pokorný
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.