Oblasti bez silniční sítě a s nízkou intenzitou dopravy – jsou ochranářsky významné?

Verze PDF

S postupujícím zahušťováním silniční sítě se fragmentace biotopů silniční infrastrukturou stává vážným ohrožením biodiverzity. Oblasti bez silniční infrastruktury nebo s nízkou intenzitou dopravy představují relativně nenarušené přírodní biotopy s fungujícími ekosystémy. Autoři navrhují, aby hrstka zbývajících oblastí bez silniční sítě byla předmětem ochranářských snah, měly by zde být provedeny inventarizační průzkumy a tato území by měla být explicitněji zahrnuta do legislativy, zejména s ohledem na dopravu a územní plánování. Autoři navrhují doplnit a modifikovat o tyto oblasti soustavu Natura 2000.

Využitelné výstupy: 

S postupujícím zahušťováním silniční sítě se fragmentace biotopů silniční infrastrukturou stává vážným ohrožením biodiverzity. Oblasti bez silniční infrastruktury nebo s nízkou intenzitou dopravy představují relativně nenarušené přírodní biotopy s fungujícími ekosystémy. Ty mohou být prospěšné pro biodiverzitu i lidskou společnost. Tato místa se vyznačují nízkou úrovní antropogenního narušení. Vzhledem ke vzácnosti jejich výskytu, vyšší resilienci a pufrační kapacitě, má jejich výskyt v Evropě specifický význam. Analýza evropských legislativních názorů ukazuje, že ačkoli cílem mnoha legislativních předpisů je prevence fragmentace, tj. zvyšování propojenosti a celistvosti ekosystémů, oblasti bez silniční infrastruktury nejsou brány jako legislativní cíl. Případová studie v Německu toto zjištění podtrhuje. Ačkoli Natura 2000 zahrnuje 16% rozlohy státu, lokality této soustavy jsou vysoce fragmentované a většina oblastí s nízkou intenzitou dopravy (75%) leží mimo Naturu 2000. Tato disproporce je ještě vyšší u starých spolkových zemí (bývalé Západní Německo), kde je jen 20% těchto oblastí legislativně chráněno. Přitom ze současné politiky EU vyplývá snaha minimalizovat fragmentaci biotopů a vytvoření spojovacích prvků mezi chráněnými územími. V této souvislosti je zachování nefragmentované plochy přírodních biotopů, tj. oblastí bez silniční infrastruktury a s nízkou intenzitou dopravy, vhodnou strategií při jakémkoli scénáři klimatických změn.
Autoři navrhují, aby hrstka zbývajících oblastí bez silniční infrastruktury byla předmětem ochranářských snah, měly by zde být provedeny inventarizační průzkumy a tyto oblasti by měly být explicitněji zahrnuty do legislativy, zejména s ohledem na dopravu a územní plánování. Autoři navrhují soustavu Natura 2000 o tyto oblasti doplnit a modifikovat.

Zdroj: 
Selva N., Kreft S., Kati V., Schluck M., Jonsson B.G., Mihok B., Okarma H., Ibisch P.L. 2011: Roadless and Low-Traffic Areas as Conservation Targets in Europe. Environmental Management 48 (5): 865-877.
Zadal: 
Jiří Pokorný
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.