Neposečené plošky zmírňují vliv mechanizované seče na rovnokřídlé

Verze PDF

Způsob sklizně travní biomasy je jedním z důležitých činitelů ovlivňujících biodiverzitu lučních ekosystémů. Při mechanizované seči dochází u rovnokřídlých k mortalitě převažující části populace (65 – 85%). Ponechání určitého procenta neposečené plochy je proto doporučováno jako zmírňující opatření nejen pro rovnokřídlé. V této studii hodnotí autoři vliv ponechání 10% neposekané plochy na populace rovnokřídlých. Vliv sečení byl zjišťován na čtyřech lokalitách ve Švýcarsku.
Z výsledků této studie vyplývá, že neposečené plošky poskytují útočiště pro rovnokřídlé a že mohou být jednoduchým a zároveň účinným opatřením zmírňujícím negativní účinek mechanizované seče. Ponechání alespoň 10% rozlohy neposečené do další seče je proto doporučeným managementovým opatřením. Sečení by mělo probíhat směrem k ploškám refugií, aby usnadnilo migraci jedinců do těchto plošek. Plošky by se měly každoročně měnit, aby zde nedošlo k nežádoucím sukcesním změnám.

Využitelné výstupy: 

Způsob sklizně travní biomasy je jedním z důležitých činitelů ovlivňujících biodiverzitu lučních ekosystémů. Dopad se liší podle typu mechanizace, biotopu a ekologie daného druhu. U rovnokřídlých dochází při mechanizované seči k mortalitě převažující části populace (65 – 85%). Ponechání určitého procenta neposečené plochy je proto doporučováno jako zmírňující opatření nejen pro rovnokřídlé. Dosud ale nebylo provedeno příliš studií hodnotících vliv takovéhoto opatření. V této studii hodnotí autoři vliv ponechání 10% neposekané plochy na populace rovnokřídlých. Vliv sečení byl zjišťován na dvou kruhových plochách s průměrem 50 m na čtyřech lokalitách ve Švýcarsku. Na experimentální ploše byl vymezen kruh o průměru 16 m, který zůstal neposečen (tj. 10% rozlohy sečené plochy). Výsledky byly porovnávány s kontrolní plochou, kde došlo k posečení na celé rozloze. Populační hustota rovnokřídlých byla zjišťována před sečením, po sečení a po odstranění biomasy.  
Populační hustota rovnokřídlých se pohybovala od 3,5 po 39,5 jedinců/m2. Průměrná hustota na experimentálních ploškách byla 15,2 jedinců/m2 a na kontrolních 16,9 jedinců/m2. Dominantními druhy byli Chorthippus parallelus, Chorthippus biguttulus, Mecosthetus parapleurus a Metrioptera roeselii. Po sklizni biomasy (lisování do balíků) byla na neposečených ploškách zjištěna hustota 28,7 jedinců/m2, v jejich okolí 2,0 jedinci/m2; ve středu kontrolní plochy bylo zaznamenáno 2,9 jedinců/m2 a v jejím okolí 3,0 jedinci/m2. Z výsledků vyplývá, že rovnokřídlí vyskytující se na neposečených ploškách unikli setkání s mechanizací a navíc na neposečené plochy migrovali další jedinci z posekaných ploch. Po vlastním posečení došlo k mírnému poklesu v početnosti rovnokřídlých uvnitř neposečené plošky, což mohlo být způsobeno neschopností refugia poskytnout potřebné zdroje pro tak vysokou hustotu jedinců. Po odklizení biomasy byla hustota rovnokřídlých dvakrát vyšší než před sečením, což značí, že alespoň 20% populace přežilo v rámci neposečené plochy. Naopak, na posečených plochách v okolí experimentální plošky a na kontrolní plošce a v jejím okolí došlo k poklesu hustoty o 76 – 82%. Ponechání 10% neposekané plochy vyústilo v o 53% vyšší hustotu na experimentální ploše v porovnání s kontrolní.
Z výsledků této studie vyplývá, že neposečené plošky poskytují pro rovnokřídlé útočiště a že mohou být jednoduchým a zároveň účinným opatřením zmírňujícím negativní účinek mechanizované seče. Ponechání alespoň 10% rozlohy neposečené do další seče je proto doporučeným managementovým opatřením. Sečení by mělo probíhat směrem k ploškám refugií, aby usnadnilo migraci jedinců do těchto plošek. Plošky by se měly každoročně měnit, aby zde nedošlo k nežádoucím sukcesním změnám. Alternativním opatřením ve prospěch rovnokřídlých a dalších bezobratlých může být pozdní seč.     

Grafické přílohy: 
Design experimentu. Hustota rovnokřídlých byla zjišťována před kosením, po kosení a po lisování do balíků.
Populační hustota rovnokřídlých před a po kosení a po lisování. 1 - neposečená plocha, 2 - okolí neposečené plochy. 3 - středová část kontrolní plochy, 4) okrajová část kontrolní plochy
Zdroj: 
Humbert J.Y., Ghazoul J., Richner N., Walter T. 2012: Uncut grass refuges mitigate the impact of mechanical meadow harvesting on orthopterans. Biological conservation 152: 96-101.
Zadal: 
Jiří Pokorný
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.