Nepokácené stromy udržují ve městech více ptactva

Verze PDF

Autoři se soustředili na efektivitu, s jakou ponechané stromy (nepokácené, stojící) při rekonstrukcích a přestavbách ve městech zvyšují druhové bohatství ptáků.
 
Počet druhů a celková početnost ptáků byla pozitivně vztažena k celkovému množství zanechaných vzrostlých stromů a okolní vegetaci. Konkrétní společenstva ptáků (v závislosti na potravní gildě) se lišila mezi jednotlivými sledovanými habitaty.
 

Využitelné výstupy: 

Celkem bylo na čtyřech různých typech habitatu pozorováno 2755 ptáků patřících k 75 druhům. Na všech čtyřech typech habitatů se vyskytovali nejčastěji hrdlička kropenatá (Spilopelia chinensis), špaček obecný (Sturnus vulgaris) a majna obecná (Acridotheres tristis) reprezentující současně různé potravní gildy.
 
Nejčastěji pozorované druhy byli zástupci čeledě papouškovitých (loriové) a medosavky hlučné (Manorina melanocephala) tvořili 20,7 % a 17,3 % všech záznamů. Další frekventované druhy - lori žlutoskrvnný (Trichoglossus chlorolepidotus) – 4,3 % a straka australská (Cracticus tibicen) 6,1 %.
 
Pozorované počty jedinců se prokazatelně lišily mezi čtyřmi sledovanými habitaty (F =3,91; 18.03; p = <0.0001).
 
Obecně autoři pozorovali více jedinců na transektech ulic s vegetačním pokryvem, než na ulicích bez vegetace (V–S p = 0.0200). I když byli loriové a medosavky vynechány z analýz (kvůli extrémně vysoké početnosti), stále byl prokazatelný rozdíl v ptačí početnosti mezi čtyřmi typy sledovaných habitatů  (F =3,91; 13.48; p = <0.0001).
 
Transekty v parcích a v křovinatých lemech silnic vynikaly největším počtem zaznamenávaných ptáků  (B–P p = 0.9990), přičemž na křovinách obecně bylo prokazatelně pozorováno mnohem více ptáků (jedinců) než u křovinných lemů a živých plotů podél silnic (B–Vp = 0.0404) a komunikací bez vegetace (B–S p = 0.0027).
 
Lori žlutoskvrnný a straka australská byly nejčastějšími druhy pozorovanými na ulicích s/bez vegetace, ale v parcích, kde bylo průměrně pozorováno 14,9 jedinců, činil jejich podíl jen 7,5 (na ulicích s/bez vegetace bylo průměrně pozorováno 9,9 jedinců, přičemž loriové a straky tvořili 4,8).
 
Druhové bohatství se prokazatelně lišilo mezi čtyřmi sledovanými typy habitatů (F3, 91= 15.83; p = <0.0001), přičemž největší diverzita byla zaznamenána u křovin (ve srovnání se třemi dalšími typy) s průměrem 10,5 druhů na jeden transekt (B-P p = 0.0316; B–V p = 0.0002; B–S p = 0.0001).
 
Celkový počet zachovaných stromů se v případě rekreačních lokalit a parků pohyboval od 0 do 50 stromů na transekt a v případě ulic s vegetací od 2 do 78 stromů.
Celkový počet zachovaných stromů byl prokazatelně spojen s početností ptáků v parcích  (r2 = 0.31; p = 0.0014).
 
Nepodařilo se prokázat vztah mezi počtem ptačích druhů a počtem stromů v parku (r2 = 0.09; p = 0.1047), a to ani při vynechání dvou nejpočetnějších sledovaných druhů z analýz (r2= 0.08; p = 0.1565).
 

Grafické přílohy: 
Nepokácené stromy udržují ve městech více ptactva
Nepokácené stromy udržují ve městech více ptactva
Nepokácené stromy udržují ve městech více ptactva
Nepokácené stromy udržují ve městech více ptactva
Zdroj: 
Barth, J. B., FitzGibbon, I. S., Wilson, S. R., New urban developments that retain more remnant trees have greater bird diversity, Landscape and Urban Planning 136 (2015), pp.: 122–129
Zadal: 
Radomír Dohnal
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.