NATURA 2000 pod drobnohledem ochranářů - věci, které se povedly a věci, které lze vylepšit

Verze PDF

Práce shrnuje dotazníkového šetření napříč 24 členskými státy EU. Respondenty šetření bylo 242 vědců zainteresovaných v ekologii, ochraně a příbuzných oborech. Cílem šetření bylo identifikovat hlavní řídící faktory uplatňování soustavy Natura 2000. Srovnáním názorů širšího spektra odborníků autoři poskytují důležitou zpětnou vazbu, na jejímž základě lze odstranit slabiny implementace soustavy Natura 2000 v praxi.

Využitelné výstupy: 
  • použitý dotazník obsahoval 56 otázek ve třech oddílech. Oddíl 1 tvořil profil respondenta (viz Příloha 1). Oddíl 2 tvořilo hodnocení 30 nabídnutých aspektů implementace opatření Natura 2000 na Likertově škále (viz Příloha 2). V oddíle 3 byli respondenti požádáni aby z nabízených 20 položek vybrali 5 těch, které považují za klíčové pro zefektivnění fungování Natury, případně aby slovy uvedli vlastní připomínky (viz Příloha 3).
  • bylo dotazováno 242 odborníků z různých sektorů ochrany přírody napříč 24 členskými státy EU. 56% z nich bylo mladší 40 let, 70% z nich se podílelo na různých projektech implementace naturových opatření.
  • celková spokojenost se současným stavem Natury byla spíše rezervovaná (viz Příloha 4). Nejvíce nespokojení byli ti dotazovaní, kteří byli přímo spjatí s aplikací Natury. Respondenti identifikovali 7 klíčových řídících faktorů průběhu implementace naturových opatření:
    • 1) Natura 2000 je unikátní svým prostorovým uspořádáním a komplexitou - naturová území pokrývají zhruba pětinu rozlohy EU a to včetně koridorů napříč hranicemi. Kontinuální rozšiřování území pod ochranou Natury představuje jednak lví podíl na ochraně, ale v současnosti i jednu z hlavních slabin současného fungování soustavy:
      • současné vyhlídky na udržení populací čelí do budoucna problému nedůsledného procesu plánování rezervací. Plánovači mnohdy ignorují aspekt konektivity stanovišť v rámci krajinné mozaiky, udržitelnosti území z hlediska velikosti (jsou vybírána příliš malá území), v biologických průzkumech bývají opomíjena společenstva bezobratlých apod.
    • 2) důležitý faktor v implemetaci naturových opatření představují vnější zdroje. Respondenti ocenili především práci nestátních environmentálních organizací. Velice negativně se dotazovaní stavěli vůči fondům pro rozvoj venkova, které byly často využity k projektům poškozujícím upřednostňované habitaty. Kritika směřovala i k současným reformám Společné zemědělské politiky, jež respondenti považují za nedůsledné pro ochranu ekosystémů a jejich funkcí.
      • existuje rozkol mezi názory na financování Natury. Zatímco si valná většina investorů přeje vznik nezávislého fondu určeného pouze pro potřeby Natury, Evropská komise a členské státy hovoří spíše o zachování současného stavu, kdy je financování Natury pokryto evropskými fondy. Zlí jazykové nicméně tvrdí, že v současnosti evropské fondy kryjí pouze 10 - 20% skutečných potřeb Natury (viz Pozn. 1).
    • 3) páteř Natury tvoří legislativní rámce Směrnice o ptácích a Směrnice o stanovištích. Ačkoli je tato legislativa velmi neohrabaná v aktualizaci chráněných habitatů (např. pastevní lesy) a opomíjí některé méně charismatické druhy (bezobratlí), stále jde o nástroj, který umožnil kooperaci mnoha rozličných států.
      • výtky byly směřovány na jednotlivé státy a různou míru (ne)efektivity státní legislativy v ochraně přírody před ilegálními aktivitami. V tomto ohledu jsou problematické zejména státy bez delší tradice ochrany přírody.
      • respondenti spekulují, že rozdíly v efektivitě národních legislativ jsou dány mj. chybami a nepřesnostmi v překladu originálních stanov a metodik.
    • 4) zásadní pro zdokonalení Natury je vědecký výzkum, kterému dle dotazovaných, patří primární důležitost.
      • nicméně, byla vznesena kritika směrem k jednotlivcům odpovědným za tvorbu managementových opatření a jejich aplikaci.
    • 5) jako efektivní byly respondenty vyhodnoceny kontroly podmíněnosti (viz Pozn. 2). Byla však vznesena kritika:
      • na současný stav hodnocení EIA. Posuzovatelé EIA často tápají v základních znalostech biodiverzity, neumí odhadnout budoucí dopady posuzovaného projektu a výsledky posudků si často protiřečí.
      • špatně byla hodnocena i úroveň monitorovacích schémat, která vede ke zbytečným zásahům a finančním výdajům.
    • 6) velký význam byl též přiložen veřejnému mínění. Veřejnost je sice vesměs vnímavá k obecnému mínění, ale laikové často vnímají ochranáře spíše negativně, což znesnadňuje implementaci Natury.
      • respondenti ohodnotili osvětové programy pro vzdělání veřejnosti v environmentálních aspektech jako zcela zásadní pro fungování Natury.
      • je třeba více zpřístupnit hospodářskou politiku a systém dotací zainteresovaným subjektům v hospodářství. Zemědělci, lesníci a rybáři považují Naturu za jedno z dalších omezujících nařízení ze strany EU.
    • 7) neochota či naprostá nevšímavost odpovědných orgánů k plnění cílů Natury 2000 na státní či lokální úrovni představuje nemalý problém.
      • je třeba vytvořit rámec, jež by umožnil zapracování evropských nařízení do národních a lokálních legislativ.
  • ačkoli má Natura 2000 spoustu slabých míst stále představuje dobrý rámec pro vznik funkční soustavy chráněných území, zajištění vnitřního managementu i zdrojů zvenčí.

 
Pozn. 1: http://www.rr-moravskoslezsko.cz/eu2014/financovani-natury-2000-bude-pok...
Pozn. 2: http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/kontroly-podminenosti-cross-compli...
 

Grafické přílohy: 
NATURA 2000 pod drobnohledem ochranářů - věci, které se povedly a věci, které lze vylepšit
NATURA 2000 pod drobnohledem ochranářů - věci, které se povedly a věci, které lze vylepšit
NATURA 2000 pod drobnohledem ochranářů - věci, které se povedly a věci, které lze vylepšit
NATURA 2000 pod drobnohledem ochranářů - věci, které se povedly a věci, které lze vylepšit
Zdroj: 
Kati V., Hovardas T., Dieterich M., Ibisch P.L., Mihok B., Selva N. (2015): The challenge of implementing the European network of protected areas Natura 2000. Conservation Biology Vol. 29, No. 1: 260-270
Zadal: 
Zuzana Blažková
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.