Náhrada škod způsobených predátory na rybách z pohledu rybářů

Verze PDF

Nárok na náhradu škody způsobené vybranými zvláště chráněnými živočichy stanovuje zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Mezi vybrané zvláště chráněné živočichy, na které se zákon vztahuje, patří i vydra říční. Škodou podle zákona se rozumí i škoda na rybách.Postup poškozeného po zjištění škodyPro uplatnění žádosti o náhradu škody je poškozený povinen ohlásit škodu do 48 hodin od jejího vzniku příslušnému orgánu ochrany přírody, kterým je obec s rozšířenou působností (odbor životního prostředí), popř. správa chráněné krajinné oblasti, v jejímž správním obvodu se dotčený rybník nachází. Při ohlášení škody je třeba uvést parcelní čísla všech rybníků, na které bude náhrada škody požadována, jejich název a katastrální území.Poznámka: Nelze žádat o náhradu škody na rybníky, které po výlovu zůstaly vypuštěné nebo bez rybí obsádky.Příslušný orgán ochrany přírody provede následně místní šetření a vystaví protokol z místního šetření, ve kterém potvrdí či vyvrátí přítomnost vydry. Tento protokol předá příslušnému krajskému úřadu.Na co byste si měli dát pozor: Vzhledem k obtížné prokazatelnosti škod způsobených vydrou říční je doporučován následující přístup:Lhůta 48 hodin může být jak u škod způsobených vydrou říční těžko průkazná. U škod způsobených vydrou říční je proto doporučováno ohlásit škodu co nejdříve po zjištění přítomnosti vydry říční na dotčeném rybníku. Poškození žádající o náhradu pravidelně by proto měli škodu ohlásit vždy na začátku období, za které budou náhradu škody požadovat. Orgán ochrany přírody pak bude mít více času na zdokumentování škody v případě, že se nepodaří prokázat přítomnost vydry již při první návštěvě rybníka (trus, skluzavky, nory, uhynulé nebo vytažené ryby). Místních šetření je možné provést i více. Je proto v zájmu poškozeného, aby v případě neprokázání pobytových znaků vydry požadoval zopakování místního šetření.Žádost o poskytnutí náhrady škody pak podává žadatel (poškozený) na příslušný krajský úřad (popř. Magistrát hlavního města Prahy, došlo-li ke škodě na území hlavního města Prahy). Žádost musí být podána písemně, musí být podložena doklady a podklady potřebnými pro posouzení nároku a – jedná-li se o škodu na rybách – musí být předložena do 10 dnů ode dne zjištění škody a nejpozději do šesti měsíců ode dne, kdy ke vzniku škody došlo.Na co byste si měli dát pozor:U první uvedené lhůty je třeba vědět následující: slovní spojení „zjištění výše škody“ je chápáno tak, že se poškozený dozvěděl nejen o tom, že škoda vznikla, ale i o její konečné výši, stanovené na základě odborného/znaleckého posudku. Desetidenní lhůtu pro podání žádosti o náhradu škody je proto třeba počítat ode dne, kdy poškozený obdržel znalecký nebo odborný posudek.V případě, že poškozený nejprve žádá o náhradu škody a pak teprve objednává zpracování posudku, se tedy desetidenní lhůta neuplatní (tak je tomu např. u většiny žádostí o náhradu škody způsobené vydrou říční).Povinné náležitosti žádosti o náhradu škodyŽádost musí obsahovat předepsané podklady a doklady. Povinné náležitosti žádosti uvedené v příloze zákona jsou následující:- jméno, příjmení, trvalý pobyt žadatele a rodné číslo, je-li jím fyzická osoba nepodnikající,- jméno, příjmení, trvalý pobyt žadatele a IČ zahrnující chov ryb, je-li jím fyzická osoba podnikající,- název, sídlo a IČ žadatele, je-li jím právnická osoba,- parcelní čísla dotčených rybníků, jejich názvy a katastrální území- popis příčin vzniku škody a uvedení rozsahu škody: částka v Kč (popř. souhlas s výší škody, která bude následně doložena odborným/znaleckým posudkem) a období, za které je náhrada požadována,- označení vybraného živočicha, který škodu podle poznatků žadatele způsobil,- popis opatření žadatele, které učinil k zabránění vzniku škody,- způsob poskytnutí náhrady škody (např. převedením finančních prostředků na účet žadatele u peněžního ústavu, výplatou peněžní částky v hotovosti v pokladně příslušného orgánu, zasláním peněžní částky poštovní poukázkou na adresu poškozeného).Doporučováno je také v žádosti uvést telefonní kontakt na žadatele.Na co byste si měli dát pozor:Pokud žadatel uvedl v žádosti své rodné číslo, přestože má přiděleno IČ, které by mohlo zahrnovat chov ryb (např. zemědělská výroba), musí doložit prohlášení, že chov na rybnících, na které žádá náhradu škody, nesouvisí s jeho podnikatelskou činností.Pokud byl rybník v období předmětné škody vypuštěn, musí být tato skutečnost v žádosti rovněž uvedena, a to včetně termínu a doby vypuštění, termínu následného napuštění a skladby nové rybí obsádky.V případě více vlastníků musí být doložena plná moc k zastupování ve věci žádosti o náhradu škody.K žádosti o náhradu škody na rybách žadatel dále připojuje:- doklad nebo jiný důkaz o vlastnickém právu k chovaným živočichům, kteří byli vystaveni predaci: informace o množství a skladbě rybí obsádky a způsobu jejího nabytí (faktury, nákupní lístky, popř. čestné prohlášení o vlastním odchovu – formulář čestného prohlášení je k dispozici u formuláře žádosti)- doklad o uživatelském právu k rybníku, sádce, rybí líhni, rybí odchovně, klecové odchovně, pstruží farmě: nájemní smlouva, výpis z katastru nemovitostí- odborný posudek nebo znalecký posudek o vzniku škody na rybách a její výši.Poznámka: Odborný či znalecký posudek se často dodává až dodatečně, po podání žádosti. V žádosti se v těchto případech uvádí aspoň jméno zpracovatele posudku.Odborný/znalecký posudekPři zadání zpracování odborného či znaleckého posudku je třeba uvést: názvy dotčených rybníků, jejich parcelní čísla, katastrální území, informace o rybí obsádce.Pro stanovení výše škody je zpracovateli odborného/znaleckého posudku doporučeno postupovat podle metodiky stanovení výše škod způsobených vydrou říční. Tato metodika je k dispozici na webových stránkách Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky (www.ochranaprirody.cz), v sekci odborná činnost, druhová ochrana.Zpracování posudku je třeba zadat s dostatečným předstihem – doporučená doba je minimálně 1,5 až 2 měsíce před podáním žádosti o náhradu škody.Způsob výpočtu výše škodySjednocení postupu výpočtu výše náhrady škody způsobené vydrou říční zajistila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s odborníky, zpracovateli posudků a pracovníky krajských úřadů. Na internetových stránkách této organizace (www.nature.cz) si můžete stáhnout příslušné metodiky pro oba tyto druhy. Metodiky jsou určeny zejména subjektům, které zpracovávají odborné/znalecké posudky a rovněž pro příslušný úřad, který výši škody posuzuje a následně proplácí a orgán ochrany přírody, který provádí místní šetření. Metodiky jsou průběžně aktualizovány na základě průběžně shromažďovaných připomínek a mají zároveň sloužit jako podklad pro připravovanou vyhlášku č. 360/2000 Sb., o stanovení způsobu výpočtu výše náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy na vymezených domestikovaných zvířatech, psech sloužících k jejich hlídání, rybách, včelstvech, včelařském zařízení, nesklizených polních plodinách a na lesních porostech.Obecně se výše náhrady škody se určí jako cena obvyklá. Obvyklá cena je cena, která by byla dosažena při prodeji ryb v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni vzniku škody, a nelze-li přesně určit den vzniku škody, ke dni, kdy s největší pravděpodobností škoda vznikla.Poskytnutí náhrady škody podle zákona vylučuje poskytnutí náhrady škody podle zákona o myslivosti a naopak.Vyhodnocení nároku na náhradu škodyŽádost o náhradu škody posuzuje příslušný krajský úřad. Pokud podaná žádost neobsahuje všechny předepsané náležitosti, krajský úřad vyzve žadatele, aby chybějící údaje doplnil, a to nejpozději do 30 dnů od obdržení výzvy. V této lhůtě může žadatel rovněž upřesnit rozsah a výši požadované náhrady škody.Při nedodržení výše uvedené třicetidenní lhůty nárok na náhradu zaniká. Žadatel má však možnost požádat písemně o prodloužení této lhůty (včetně uvedení doby, o kterou prodloužení žádá), pokud je zřejmé, že není schopen doplnit žádost v zákonné lhůtě. Vzhledem k tomu, že krajský úřad má čtyři měsíce na vyřízení žádosti, a to i se zohledněním doby pro poskytnutí finanční částky Ministerstvem financí, je třeba, aby v případě delší doby pro doplnění bylo součástí žádosti o prodloužení lhůty k doplnění i sdělení, že si je žadatel vědom skutečnosti, že náhrada škody nebude proplacena v zákonné lhůtě.Jestliže žádost splňuje všechny podmínky stanovené zákonem a nejsou-li pochybnosti o vzniku škody, o způsobení škody vybraným živočichem a o výši požadované náhrady škody, poskytne krajský úřad žadateli náhradu, a to nejpozději do čtyř měsíců ode dne, kdy mu byla žádost o náhradu škody doručena, a způsobem, který žadatel ve své žádosti navrhl.Pokud žádost poškozeného neobsahuje předepsané údaje, nebyly k ní připojeny požadované doklady a podklady a ani na základě výzvy krajského úřadu nebyly předepsané náležitosti žádosti, doklady a podklady poškozeným doplněny, či pokud škoda nebo její výše nejsou prokázány, náhrada škody se poškozenému neposkytne. Tím není dotčeno právo poškozeného domáhat se přiznání náhrady škody u soudu.

Zdroj: 
Zákon č. 115/2000 Sb.: Zákon o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy v platném znění. Zákon č. 114/1992 Sb.: Zákon o ochraně přírody a krajiny v platném znění.
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.