Motýli luk a pastvin a extenzivní hospodaření v Evropě

Verze PDF

V Červeném seznamu evropských motýlů je zařazena třetina ze 482 druhů z důvodu poklesu početnosti od roku 2000. Nejvýznamnějšími důvody jsou ztráta a degradace biotopu z důvodu intenzifikace zemědělství nebo naopak upuštění od hospodaření.
Tradiční pastva a kosení jsou pro denní motýly cenným managementem. Vzhledem k tomu, že se ale často jedná o ekonomicky marginální oblasti, nevyplatí se zde již v současnosti hospodařit a dochází tak k opouštění tradičních forem hospodaření s negativním následkem pro motýly. Současná Společná zemědělská politika EU - CAP neumožňuje nápravu této situace. Autoři navrhují zaměřit se při reformě Společné zemědělské politiky na podporu ochranářsky významných zemědělských území.

Využitelné výstupy: 

V Červeném seznamu evropských motýlů je zařazena třetina ze 482 druhů z důvodu poklesu početnosti od roku 2000. Nejvýznamnějšími důvody jsou ztráta a degradace biotopu z důvodu intenzifikace zemědělství nebo naopak upuštění od hospodaření. Nejčastěji se to týká travinných formací. Přitom vysoká míra biodiverzity, kterou zde chráníme, vznikla jako vedlejší produkt tradičních forem hospodaření. Vyhlášení chráněných území na malých plochách není řešením, nutná je ochrana širšího okolí hodnotných ploch. Pozornost ochranářů se v tomto ohledu soustředí na tzv. ochranářsky významná zemědělská území („high nature value farmed land - HNV), kde je prováděno tradiční zemědělské obhospodařování s vysokou mírou biodiverzity, které je ovšem v dnešní době neudržitelné bez podpory Společné zemědělské politiky EU (CAP). V současné době sice existuje v rámci CAP podpora extenzivního hospodaření, ale ta se cíleně nevztahuje na tradičně obhospodařované plochy s vysokou mírou biodiverzity. HNV jsou charakterizovány jako území s vysokým podílem polopřirozených biotopů, mozaikou extenzivně obhospodařovaných ploch, přírodních ploch a strukturních prvků (kamenné zídky, polní lesíky, křoviny atp.) podporující vzácné druhy nebo relativně vysoký podíl evropské populace či světové populace daného druhu. Ochranářsky významná zemědělská území jsou ohrožena jak intenzifikací, tak i zánikem hospodaření. Vzhledem k tomu, že se jedná o ekonomicky marginální oblasti, častým důvodem je to, že se zde již dále nevyplatí hospodařit, dalším častým důvodem je emigrace obyvatelstva z vesnic do měst. Ukončení hospodaření má významný vliv na flóru i faunu území. A to i dočasné. Obnova hospodaření nemusí být tak úspěšná jako nepřetržité trvalé obhospodařování. Při obnově kosení nebo pastvy, např. po deseti letech, se nemusí obnovit přítomnost některých lučních druhů, protože jejich perzistence v semenné bance je nízká. Tradiční pastva a kosení jsou pro denní motýly cenným managementem. Oba postupy jsou z hlediska vlivu na motýly srovnatelné, alespoň u většiny druhů. Při ukončení kosení je možné přejít na pastvu s nízkou intenzitou. Na čerstvě opuštěných plochách dochází ke zvýšení druhové pestrosti motýlů, protože je uvolněn pastevní/sečný tlak a dochází k vyšší míře přežívání vývojových stadií, a zároveň je druhová pestrost rostlin zachována. Při šíření křovinných druhů a semenáčků dřevin dochází ke snižování druhové pestrosti rostlin a zvyšování zástinu. Druhová pestrost motýlů může být stále vysoká, i když může dojít k vymizení specializovaných lučních druhů a kolonizaci generalisty. Optimální je, když se na větším území vyskytuje mozaika biotopů různých sukcesních stadií. Při dalším šíření dřevinné vegetace obvykle dochází ke snížení druhové pestrosti denních motýlů a ke zvýšení početnosti generalátů na úkor specialistů. U hnědáska jitrocelového docházelo ke zřetelnému odlišení činností mezi jednotlivými biotopy. Páření probíhalo v kosených a čerstvě opuštěných lukách, sběr potravy na opuštěných lukách, živné rostliny a housenky se nacházely výhradně na obhospodařovaných lukách. Při obnově hospodářských postupů na opuštěné ploše není návrat původních lučních motýlů samozřejmostí. Upuštění od tradičních forem hospodaření se tak stává významným činitelem v současnosti negativně ovlivňujícím mnohé druhy denních motýlů Evropy. Je zřejmé, že současná agro-environmentální opatření nejsou na nápravu této situace uzpůsobena. Autoři proto navrhují, aby reforma CAP přímo podpořila ochranářsky významná zemědělská území.

Grafické přílohy: 
Počet chovatelů mléčného dobytka v sedmi obcích Picos de Europa, Španělsko mezi lety 1995/1996 a 2001/2002.
Procentuální změna v počtu farem ovcí a koz v Řecku během let 1981–2000 Černě ovčí farmy, šedě kozí farmy. lowland = 0–300 m, semi-mountainous = 301–600 m, mountainous =[600 m
Zdroj: 
Dover J.W, Spencer S., Collins S., Hadjigeorgiou I., Rescia A. 2011: Grassland butterflies and low intensity farming in Europe. Journal of Insect Conservation 15: 129-137.
Zadal: 
Jiří Pokorný
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.