Mohou vyseté pásy volně rostoucích rostlin přispět k ochraně denních motýlů?

Verze PDF

Intenzifikace zemědělství zapříčinila dramatický pokles v druhové pestrosti živočichů, protože způsobila ztrátu jejich biotopů nebo jejich fragmentace a degradace. K neutralizaci negativních vlivů této intenzifikace byly na úrovni EU přijaty agro-environmentální programy. Jedním z jejich opatření jsou vysévané pruhy s volně rostoucími rostlinami realizované na podporu hmyzu. Záměrem této studie bylo zjistit druhovou pestrost a početnost denních motýlů na vysévaných pruzích a porovnat ji s extenzivně obhospodařovanými loukami. Početnost jedinců a marginálně též druhová pestrost na metr transektu byly významně vyšší u vysetých pruhů než u luk. Vyseté směsi mohou být vhodným opatřením pro stabilizaci či zvýšení populací, zejména běžných druhů motýlů. Při sestavování druhového složení směsí by měla být zohledněna také skutečnost, že jsou využívány jako biotop i pro larvy některých druhů.

Využitelné výstupy: 

Intenzifikace zemědělství zapříčinila dramatický pokles v druhové pestrosti živočichů, protože způsobila ztrátu jejich biotopů nebo jejich fragmentace a degradace. Podepsala se i na celoevropském ústupu denních motýlů. K neutralizaci negativních vlivů této intenzifikace byly na úrovni EU přijaty agro-environmentální programy. Jedním z opatření jsou vysévané pruhy s volně rostoucími rostlinami realizované na podporu hmyzu. Záměrem této studie bylo zjistit druhovou pestrost a početnost denních motýlů na vysévaných pruzích a porovnat ji s extenzivně obhospodařovanými loukami. Studie byla provedena v západním Švýcarsku, ve střední nadmořské výšce, s ornou půdou, lukami, lesíky a rozptýleným osídlením. Vysévané směsi zahrnovaly 24 druhů rostlin, žádný z vysévaných pásů nebyl sečen. Jejich stáří se pohybovalo od jednoho roku do sedmi let. Louky byly sečeny dvakrát a vícekrát ročně; první seč ale nebyla provedena do poloviny června. Motýli byli sčítáni na transektech pětkrát během sezony.
Celkem bylo zjištěno 1669 motýlů 25 druhů. 88% všech jedinců bylo zaznamenáno ve vysetých pruzích. Početnost jedinců na metr transektu byla významně vyšší u vysetých pruhů než u luk. Všech 25 druhů bylo zaznamenáno u vysetých pruhů oproti 18 druhům na lukách. Rozdíl v druhové pestrosti na metr transektu nebyl ale statisticky významný. Lišila se nicméně společenstva obou typů prostředí. Na loukách byli charakteristickými druhy modrásek lesní, modrásek jehlicový, žluťásek čičorečkový/jižní, okáč bojínkový a okáč poháňkový. Typickým druhem pro vysévané pásy byl soumračník slézový. Na vysévaných pásech se vyskytovalo významně více kvetoucích rostlin na délku transektu. Vyskytovaly se zde i trávy, ač nebyly vysévány. Početnost motýlů ovlivňoval typ biotopu a pestrost kvetoucích rostlin. Druhová pestrost motýlů byla ovlivněna typem biotopu, početností rostlin a přítomností lesa do vzdálenosti 50 m. Ve vysévaných pásech bylo 42% jedinců zachyceno na kvetoucí rostlině (u luk 19%), z toho 65% bylo zaznamenáno na dobromysli.
Vysévané směsi hostily 66% druhů motýlů zaznamenaných v regionu. Na vysévaných pásech se nejvíce vyskytovaly běžné druhy motýlů, stejně tak tomu bylo ale i na extenzivních lukách. Ze sedmi druhů červeného seznamu kantonu Fribourg byl zjištěn pouze soumračník slézový. Na druhou stranu je zřejmé, že i běžné druhy jsou na ústupu a vysévané pásy mohou napomoci stabilizaci jejich populací. Bylo potvrzeno, že vysévané pásy sloužily jako biotop i pro larvy některých druhů (soumračník slézový, otakárek fenyklový). Případ soumračníka slézového ukazuje, že poskytnutí živné rostliny může mít vliv na významné zvýšení početnosti druhu. Využívání vysévaných pásů jako biotopů pro housenky by mělo být při sestavování druhového složení směsí zohledněno. Druhové směsi by neměly být sestavovány jen pro potřeby dospělých motýlů. Vysévané pruhy byly ve sledované oblasti zastoupeny poměrně často a byly od sebe rovnoměrně vzdáleny. Úspěšnost vysévaných pásů pro motýly může proto záviset na jejich hustotě a prostorovém rozmístění v krajině. Z výsledků studie vyplynulo, že „extenzivně“ využívané louky byly pro motýly méně příznivé než vysévané pásy. To je pravděpodobně způsobeno příliš intenzivní využitím luk. Současné předpisy umožňují posekat louky několikrát za rok od poloviny června a aplikovat omezenou dávku hnojiv. Takovéto hospodaření je pro většinu denních motýlů nepříznivé.               

Zdroj: 
Haaland Ch., Bersier L.F. 2010: What can sown wildflower strips contribute to butterfly conservation?: an example from a Swiss lowland agricultural landscape. Journal of Insect Conservation 15: 301-309. DOI 10.1007/s10841-010-9353-8
Zadal: 
Jiří Pokorný
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.