Mohou lomy doplňovat vzácné xerické biotopy v podhůří? Příklad pavouků Blanského lesa.

Verze PDF

V této studii byla zkoumána pavoučí fauna v granodioritových i vápencových lomech v podhorské oblasti Blanského lesa a v okolních ostrůvcích polopřirozené xerické vegetace. Byly sledovány tři sukcesně odlišné typy biotopů: kamenné stěny, bylinná vegetace a křoviny. Z výsledků vyplývá, že druhová pestrost pavouků obývajících lomy je srovnatelná s navazujícími polopřirozenými stanovišti. Společenstva pavouků obývajících lomy byla homogennější, pravděpodobně kvůli omezenému počtu regionálně se vyskytujících druhů schopných využívat raná sukcesní stadia. Druhy vázané na lesy v lomech zcela chyběly, přestože na lomy alespoň zčásti navazuje les. Lomy hostily tři ohrožené druhy, z toho dva se vyskytovaly výlučně v nich. Studie tedy potvrdila, že lomy zpestřují nabídku raně sukcesních biotopů a tím poskytují vhodné prostředí pro specializované druhy, včetně některých ohrožených. Přestože se vyskytují v chladné podhorské oblasti na kyselém podloží, z hlediska osídlení faunou fungují podobně jako lomy ve vápencových oblastech. Zemědělské nebo lesnické rekultivace naproti tomu poskytují prostředí jen pro široce rozšířené druhy regionálně běžných biotopů. Z hlediska ochrany přírody je žádoucí buď ponechání lomů po ukončení těžební činnosti přirozené sukcesi nebo řízené sukcesi s podporou regionálně vzácných druhů/biotopů.    

Využitelné výstupy: 

V současnosti již existuje dobré povědomí o tom, že lomy, důlní díla a další postindustriální „pustiny“ mohou poskytovat refugium značnému počtu rostlinných a živočišných druhů, které ve venkovské krajině ubývají. Po ukončení těžební činnosti vzniká sukcesními pochody pestrá mozaika biotopů, která může doplnit či nahradit biotopy, které jsou v okolní krajině vzácné či již vymizely. Většina důkazů o tom, že lomy mohou poskytovat vhodné prostředí pro xerické organismy, pochází z teplých oblastí na vápencích či vulkanitech, dosud ale existuje minimum informací z chladnějších oblastí, vyšších nadmořských výšek a kyselých substrátů.
V této studii byla zkoumána fauna pavouků v granodioritových i vápencových lomech v podhorské oblasti Blanského lesa a v okolních ostrůvcích polopřirozené xerické vegetace. Byly sledovány tři sukcesně odlišné typy biotopů: kamenné stěny, bylinná vegetace a křoviny.
Bylo odchyceno 3029 pavouků náležejících 132 druhům. Pět z nich Lasiargus hirsutus, Micaria formicaria, Phrurolithus minimus, Panamomops affinis a Sitticus distinguendus je řazeno mezi ohrožené druhy. Všechny z nich jsou druhy otevřených nebo křovinatých xerických biotopů.
V lomech bylo oproti polopřírodním lokalitám zaznamenáno méně druhů celkově i méně ohrožených druhů. Nejbohatšími biotopy byly bylinné formace, následované křovinami a skalami. Vzorky z lomů obsahovaly více druhů charakteristických pro narušované a otevřené biotopy a více druhů s omezeným rozšířením. Vzorky z křovinatých biotopů zahrnovaly více druhů charakteristických pro nenarušené, chladné a tmavé podmínky. Vzorky z bylinné vegetace v lomech obsahovaly xerofilní druhy (Alopecosa aculeata, Tricca lutetiana, Trochosa robota) i generalisty, vzorky z lomových stěn zahrnovaly několik skalních druhů (Pholcus opilionoides, Salticus scenicus, S. distinguendus) a vzorky z křovin několik lesních druhů (Haplodrassus umbratillis, Pardosa lugubris, Tegenaria silvestris) a druhy otevřených stanovišť (Micaria pulicaria, Walckenaeria vigilax). Druhová pestrost pavouků nebyla ovlivněna substrátem.
Z výsledků vyplývá, že druhová pestrost pavouků obývajících lomy je srovnatelná s navazujícími polopřirozenými stanovišti. Společenstva pavouků obývajících lomy byla homogennější, pravděpodobně kvůli omezenému počtu regionálně se vyskytujících druhů schopných využívat raná sukcesní stadia. Druhy vázané na lesy v lomech zcela chyběly, přestože na lomy alespoň zčásti navazuje les. Lomy hostily tři ohrožené druhy, z toho dva se vyskytovaly výlučně v nich. Navíc, některé druhy zjištěné v lomech jsou regionálně vzácné nebo byly v širším regionu poprvé zaznamenány. Pavouci lomů vykazovaly preferenci pro otevřené biotopy a řídkou vegetaci. Rovněž se vyznačovaly omezeným rozšířením v ČR, což je v souladu s tím, že takové biotopy z venkovské krajiny mizí.
Studie tedy potvrdila, že lomy zpestřují nabídku raně sukcesních biotopů, a tím poskytují vhodné prostředí pro specializované druhy, včetně některých ohrožených. Přestože se vyskytují v chladné podhorské oblasti na kyselém podloží, z hlediska osídlení faunou fungují podobně jako lomy ve vápencových oblastech. Zemědělské nebo lesnické rekultivace naproti tomu poskytují prostředí jen pro široce rozšířené druhy regionálně běžných biotopů. Z hlediska ochrany přírody je žádoucí buď ponechání lomů po ukončení těžební činnosti přirozené sukcesi nebo řízené sukcesi s podporou regionálně vzácných druhů/biotopů. Výše uvedené nevylučuje, že je rovněž žádoucí zachovat v okolní krajině otevřená xerická stanoviště.

Zdroj: 
Tropek R., Konvicka M. 2008: Can quarries supplement rare xeric habitats in a piedmont region? Spiders of the Blansky les Mts., Czech Republic. Land Degradation & Development 19: 104-114.
Zadal: 
Jiří Pokorný
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.