Modrásek bahenní - výskyt živné rostliny a hostitelských mravenců v zemědělské krajině

Verze PDF

Mnoho druhů lučních motýlů obývá druhově bohaté travnaté biotopy, které byly po mnoho let ovlivňovány extenzivním hospodařením. Dříve byly tyto biotopy běžné na okrajích vesnic a měst, v současné době se v severozápadní Evropě vyskytují pouze v přírodních rezervacích a podél liniových prvků, jako jsou lemy silnic, vodní kanály a vodní toky. Jedním z mála specializovaných druhů denních motýlů, kteří jsou na malých plochách schopni přežívat, je modrásek bahenní (Maculinea nausithous). Ve studii prováděné v jižním Nizozemsku autoři zkoumali, zda může být výskyt modrásků vysvětlen jak přítomností živné rostliny, tak hostitelského mravence v oblasti, kde se oba zdroje vyskytují pouze roztroušeně. Autoři zjistili, že početnost krvavců i přítomnost mravenců rodu Myrmica byly důležitými faktory ovlivňujícími rozšíření modrásků, výběr lokalit pro ovipozici byl přitom ovlivněn výskytem nejdostupnějšího zdroje. Živné rostliny a hostitelští mravenci se vyskytují pouze na lokalitách podél liniových prvků, zejména silničních okrajů. Vzhledem ke krátkým rozptylovým vzdálenostem a nepříznivému okolnímu prostředí se zdá, že je populace modráska bahenního „chycena v pasti“ nedávno osídlených silničních okrajů. Dokud nebudou podniknuta rázná managementová opatření pro obnovu stanovišť s bohatým výskytem živné rostliny a hostitelských mravenců, nelze očekávat, že se budou modrásci vyskytovat jinde než na lemech v okolí silnic a vodních toků.

Využitelné výstupy: 

Mnoho druhů lučních motýlů obývá druhově bohaté travnaté biotopy, které byly po mnoho let ovlivňovány extenzivním hospodařením. Dříve byly tyto biotopy běžné na okrajích vesnic a měst, v současné době se v severozápadní Evropě vyskytují pouze v přírodních rezervacích a podél liniových prvků, jako jsou lemy silnic, vodních kanálů a vodních toků. Ztráta biotopu a jeho fragmentace vedla k dramatickému úbytku početnosti denních motýlů, zejména u specialistů. Jeden z mála specializovaných druhů denních motýlů, kteří jsou schopni přežívat na malých plochách, je modrásek bahenní (Maculinea nausithous). Modrásek bahenní se vyznačuje složitým životním cyklem, který sestává z interakce s živnou rostlinou krvavcem totenem a hostitelskými mravenci rodu Myrmica. Modrásci kladou vajíčka na kvetoucí krvavec, na kterém se vyvíjí mladé housenky. Housenky pak dokončují svůj vývoj v mraveništích mravenců rodu Myrmica. V této studii prováděné v jižním Nizozemsku autoři zkoumali, zda může být výskyt modrásků vysvětlen jak přítomností živné rostliny, tak hostitelského mravence v oblasti, kde se oba zdroje vyskytují pouze roztroušeně. Rovněž sledovali pohyby jedinců u dvou typů populací – v luční rezervaci a v liniovém prostředí silničního okraje. U motýlů se specifickými nároky na prostředí, jako je modrásek bahenní, lze očekávat, že dostupnost a početnost živné rostliny a hostitelských mravenců bude jeho chování ovlivňovat. Pokud jsou oba zdroje hojné, je pravděpodobné, že budou motýli vyhledávat plochy, kde se vyskytují oba, zatímco pokud je jeden ze zdrojů omezen, budou se motýli vyskytovat i na plochách pouze s jedním zdrojem. Autoři zjistili, že početnost krvavců i přítomnost mravenců rodu Myrmica byly důležitými faktory ovlivňujícími rozšíření modrásků. Dostupnost obou zdrojů se lišila mezi oběma sledovanými lety. V roce 2003 byl suchý rok s relativně nízkým počtem kvetoucích krvavců a vysokým počtem mravenců, zatímco v roce 2005 se kvetoucí krvavce vyskytovaly ve vyšší početnosti a početnost mravenců byla nízká. Z analýzy dat vyplývá, že výběr lokalit pro ovipozici může být nejlépe vysvětlen nejdostupnějším zdrojem, tj. v roce 2003 výběr lokalit koreloval s přítomností mravence Myrmica scabrinodis, zatímco v roce 2005 byl výběr lokalit asociován s početností kvetoucích krvavců. Živné rostliny a hostitelští mravenci se vyskytují na lokalitě pouze podél liniových prvků, zejména silničních lemů. Bylo zjištěno, že motýli se na této lokalitě pohybovali na kratší vzdálenosti než u jiné sledované populace v luční rezervaci a nebyli schopni kolonizovat blízké plošky s vhodným biotopem. Autoři zastávají názor, že populace modrásků na liniových prvcích se vyznačují nižší mírou rozptylu a vyšší věrností lokalitě, což může vést k jejich zranitelnosti. V okolí sledované lokality se vyskytují louky, kde dřívější výskyt živné rostliny i hostitelských mravenců vymizel, což z nich činí pro modráska nevhodné biotopy Vzhledem ke krátkým rozptylovým vzdálenostem a nepříznivému okolnímu prostředí se zdá, že je populace modráska bahenního „chycena v pasti“ nedávno osídlených silničních okrajů. Dokud nebudou podniknuta rázná managementová opatření pro obnovu stanovišť s bohatým výskytem živné rostliny a hostitelských mravenců, nelze očekávat, že se budou modrásci vyskytovat jinde než na lemech v okolí silnic a vodních toků. Z výsledků vyplývá důležitost zjištění početnosti a dostupnosti zdrojů (resp. kvalitních stanovišť) mezi jednotlivými roky, jejich rozmístění vzhledem k rozptylovým schopnostem cílového druhu na lokalitě a potřeba je vhodně obhospodařovat pro jeho ochranu.

Grafické přílohy: 
Rozmístění čtyř plošek s živnou rostlinou modráska bahenního - krvavcem totenem. Černé linie - hlavní silnice, bílé linie - vedlejší silnice, černé plochy - obydlí, šedé plochy - lesy, bílé plochy - zemědělská půda
Průměrně dosažená vzdálenost u označených jedinců modráska bahenního. Roer 2003 a 2005: výsledky této studie, Moerputten 1990 - přírodní rezervace
Zdroj: 
Jansen S.H.D.R., Holmgren M., van Langevelde F., Wynhoff I.2012: Resource use of specialist butterflies in agricultural landscapes: conservation lessons from the butterfly Phengaris (Maculinea)nausithous. Journal of Insect Conservation 16: 921-930.
Zadal: 
Jiří Pokorný
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.