Místní a krajinné faktory ovlivňují společenstva rostlin a motýlů na výsypkách po těžbě černého uhlí

Verze PDF

V této studii se autoři zaměřili na sledování společenstev cévnatých rostlin a denních motýlů na výsypkách po těžbě černého uhlí na Kladensku. Vzhledem k tomu, že bezlesé plošky představují nejcennější části mnoha potěžebních lokalit, byly prozkoumány všechny výsypky, kde se vyskytovalo tato stanoviště. Autoři zkoumali vliv lokálních i krajinných faktorů na druhovou pestrost a početnost ohrožených druhů a invazních cizích druhů na 11 lokalitách. Sledované lokality se značně lišily ve stáří, rozloze, tvaru a disturbancích. Z výsledků studie vyplývá potenciál výsypek po těžbě černého uhlí pro ochranu motýlů i cévnatých rostlin. 54 zjištěných druhů denních motýlů představuje 90% z 61 druhů zjištěných na Kladensku v poslední dekádě (2002 – 2012). Ze sedmi druhů motýlů zařazených v červeném seznamu se tři vyskytují pouze na výsypkách (modrásek hnědoskvrnný, ostruháček kapinicový, soumračník skořicový) a tři další (perleťovec prostřední, soumračník slézový, perleťovec fialkový) na jediné lokalitě mimo výsypek. Je bez diskusí, že studované výsypky by měly doplňovat biotopy, které jsou vzácné a mizejí z okolní krajiny a mohou poskytovat útočiště mizejícím druhům. Rozmanitost postindustriálních stanovišť by měla být udržena podporou heterogenní mozaiky stanovišť různých sukcesních stadií. Po ukončení těžební aktivit by mělo využívání spočívat v kombinaci sukcese řízené k cílovým společenstvům a podpoře raně sukcesních biotopů maloplošnými disturbancemi. Je zapotřebí se vyhnout pokud možno vstupům živin, zejména zavážení ornicí.

Využitelné výstupy: 

V této studii se autoři zaměřili na sledování společenstev cévnatých rostlin a denních motýlů na výsypkách po těžbě černého uhlí na Kladensku. Vzhledem k tomu, že bezlesé plošky představují nejcennější části mnoha potěžebních lokalit, byly prozkoumány všechny výsypky, kde se vyskytovalo tato stanoviště. Autoři zkoumali vliv lokálních i krajinných faktorů na druhovou pestrost a početnost ohrožených druhů a invazních cizích druhů na 11 lokalitách. Sledované lokality se značně lišily ve stáří, rozloze, tvaru a disturbancích.
Bylo zjištěno 4262 jedinců 54 druhů denních a 37 nočních motýlů a 203 druhů cévnatých rostlin. Z tohoto počtu je 9 druhů motýlů a 7 druhů rostlin zařazeno v červeném seznamu. Všechny tyto druhy jsou specialisty otevřených stanovišť, přednostně chudých na živiny nebo se vyskytují na stanovištích v raném sukcesním stadiu. 11 druhů rostlin jsou invazními druhy.
Stáří a expozice výsypky měly významný vliv na druhovou pestrost. Pestrost sledovaných skupin vzrůstala se stářím výsypky, kromě ohrožených druhů rostlin, které s věkem ustupovaly. Počet invazních druhů rostlin koreloval s jihozápadní expozicí a počet ohrožených druhů s jihovýchodní expozicí. Rozloha třtiny křovištní byl jediný lokální faktor, který významně ovlivnil druhovou pestrost. Rozloha třtiny byla negativně korelována s druhovou pestrostí rostlin i motýlů a s počtem ohrožených druhů motýlů. Skupina zahrnující ohrožené a specializované druhy korelovala s výskytem xerické vegetace. Žádný z krajinných faktorů neměl významný vliv na obě sledované skupiny. Pouze okolní lesy měly významný pozitivní vliv na některé běžné druhy motýlů lesních okrajů a luk (perleťovec stříbropásek, okáč luční, soumračník čárkovaný, babočka paví oko).  
Z výsledků studie vyplývá potenciál výsypek po těžbě černého uhlí pro ochranu motýlů i cévnatých rostlin. Ačkoli jsou počty zaznamenaných druhů relativně nízké, je potřeba vzít v úvahu, že Kladensko je jednou z nejvíce degradovaných oblastí v ČR. 54 zjištěných druhů denních motýlů představuje 90% z 61 druhů zjištěných na Kladensku v poslední dekádě (2002 – 2012). Ze sedmi druhů motýlů zařazených v červeném seznamu se tři vyskytují pouze na výsypkách (modrásek hnědoskvrnný, ostruháček kapinicový, soumračník skořicový) a tři další (perleťovec prostřední, soumračník slézový, perleťovec fialkový) na jediné lokalitě mimo výsypek. Druhová pestrost sledovaných skupin spolu úzce korelovala, spolu s počtem ohrožených druhů motýlů. Tento úzký vztah je znám i z dalších studií na antropogenních lokalitách. Na druhou stranu nebyl zjištěn vztah mezi druhovou pestrostí sledovaných skupin a počtem ohrožených druhů rostlin. Skutečnost, že počet druhů rostlin nekoreluje s počtem ohrožených druhů rostlin, ukazuje, že prostý počet druhů neodráží plně ochranářskou hodnotu lokality. Negativní vztah mezi druhovou pestrostí ohrožených rostlin a invazních rostlin nemusí znamenat žádnou příčinnou souvislost. Vypadá to, že ohrožené druhy rostlin vyžadují zcela odlišný typ stanoviště (suché substráty s podílem obnažené půdy) než invazní cizí druhy, které osidlují vysokobylinná společenstva mezických stanovišť.
Zjištění, že okolní krajina nemá vliv na sledovaná společenstva, je v rozporu s většinou studií zabývajících se rostlinami a živočichy na postindustriálních lokalitách.  To může být patrně způsobeno degradací stanovišť a homogenizací krajinné matrice sledované oblasti. Většina výsypek byla založena v polovině minulého století, kdy ještě měla většina okolních biotopů polopřirozený charakter. Faktory spojené s využíváním lokalit (tj. disturbance a stres) a lokální biotopy vysvětlily většinu z celkové variability. Spjatost sledovaných společenstev se strukturou biotopů na lokalitě je ve shodě s dalšími studiemi na postindustriálních lokalitách. Biotopy odrážely obnovní praktiky a jiné lidské zásahy po navezení hlušiny. Obzvláště silné disturbance, jako motokros, vracejí sukcesi zpět k raným stadiím, a umožňují prosperování rostlin druhově bohatých rozvolněných trávníků a dalších méně produktivních biotopů. Tyto zásahy se projevovaly v lokálním měřítku a umožňují tak vytvoření heterogenní mozaiky. Faktory spojené se silnou disturbancí (obnažený substrát a řídká vegetace) pozitivně podpořily ohrožené rostliny a motýly s denní aktivitou. Autoři proto předpokládají, že pozastavení disturbancích aktivit by vedlo k ochuzení biodiverzity lokalit a snížení ochranářského potenciálu. Pokrytí výsypek vrstvou úrodné půdy snížilo početnost ohrožených druhů motýlů. Eliminuje ochranářský potenciál eutrofizací a ruderalizací.
Je bez diskusí, že studované výsypky by měly doplňovat biotopy, které jsou vzácné a mizejí z okolní krajiny a mohou poskytovat útočiště mizejícím druhům.  Rozmanitost postindustriálních stanovišť by měla být udržena podporou heterogenní mozaiky stanovišť různých sukcesních stadií. Po ukončení těžební aktivit by mělo využívání spočívat v kombinaci sukcese řízené k cílovým společenstvům a podpoře raně sukcesních biotopů maloplošnými disturbancemi. Je zapotřebí se vyhnout pokud možno vstupům živin, zejména zavážení ornicí.

Zdroj: 
Tropek R., Hejda M., Kadlec T., Spitzer L. 2013: Local and landscape factors affecting communities of plants and diurnal Lepidoptera in black coal spoil heaps: Implications for restoration management. Ecological Engineering 57: 252-260.
Zadal: 
Jiří Pokorný
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.