Mikrostanovištní nároky raka kamenáče

Verze PDF

Rak kamenáč (Austropotamobius torrentium) je druhem upřednostňujícím malé a středně velké vodní toky. Cílem této studie bylo stanovit roli substrátů, pozice a hloubky toku na výskyt, rozšíření a početnost velikostních skupin raka kamenáče na typických stanovištích v ČR. Všechny velikostní kategorie raků se vyhýbaly jemnozrnným substrátům a preferovaly hrubší substráty. Větší jedinci se objevovali na hrubších substrátech, tj. kamenech a balvanech, zatímco malí raci byli nalézáni na oblázcích a štěrku. Přítomnost úkrytů se zdá být rozhodujícím faktorem vysvětlujícím rozšířením raků a schopnosti toku poskytovat jim prostředí pro dlouhodobý výskyt. Šíření raků je považováno za velmi omezené, vzhledem k tomu, že jedinci mají své oblíbené úkryty, které využívají po určité období. Na druhou stranu, pokud je na nevhodném toku zvýšena početnost úkrytů, může být následně rakem kamenáčem osídlen. Tato skutečnost by měla být vzata v potaz jako hlavní činitel při ochraně raků, popř. při jejich reintrodukci.

Využitelné výstupy: 

Rak kamenáč (Austropotamobius torrentium) je druhem upřednostňujícím malé a středně velké vodní toky. Jeho výskyt závisí zejména na hrubozrnných substrátech, které využívá jako úkryt, ale rovněž byl pozorován v jílu, kde si tvoří nory, obdobně jako ostatní druhy raků. Cílem této studie bylo stanovit roli substrátů, pozice a hloubky toku na výskyt, rozšíření a početnost velikostních skupin raka kamenáče na typických stanovištích v ČR. Takovéto informace jsou stěžejní pro účinnou ochranu populací raka kamenáče.
Na osmi tocích v Plzeňském kraji bylo sledováno několik parametrů – pozice v toku, typ substrátu, hloubka, početnost raků, velikost a pohlaví.  977 odchycených jedinců bylo zařazeno do pěti velikostních kategorií.
Početnost kolísala od 3,49 jedinců/m2 po 13 jedinců/m2. Ze substrátu se raci vyskytovali nejčastěji na tocích s kameny (37,2%), oblázky (24,5%), následovaly toky se štěrkem (16,1%), balvany (8,6%), bahnem (5,5%), pískem (5,1%) a jemným štěrkem (2,1%). Využívání těchto substrátů jednotlivými velikostními skupinami se významně lišilo od zastoupení v prostředí. Všechny velikostní kategorie raků se vyhýbaly jemnozrnným substrátům a preferovaly hrubší. 85% - 98% jedinců z různých velikostních skupin se vyskytovalo v hrubších substrátech (tj. balvany, kameny, oblázky), ale raci byli nalézáni i na bahnitých a písčitých tocích. Některé toky byly převážně bahnité a raci se vyskytovali i zde. Větší jedinci se objevovali na hrubších substrátech, tj. kamenech a balvanech, zatímco malí raci byli nalézáni na oblázcích a štěrku. To je možné vysvětlit jednak rozdílným využíváním úkrytů u jednotlivých velikostních kategorií, jednak rozdílným výběrem potravy.
Většina raků byla zaznamenána v hloubce do 15 cm, ačkoli byli raci příležitostně zaznamenáni i v hlubších vodách. Nejmenší raci skupiny 0 – 15 mm se vyhýbali hlubším vodám, zatímco největší raci se vyhýbali mělčinám.
Výsledky studie nepotvrdily, že by raci vyžadovali minimální průtok vody v toku. Stojaté vody byly běžně osídleny raky, pokud se zde vyskytovala refugia s kameny či oblázky. Nebyla zaznamenána jakákoli pozitivní preference raků pro využívání různých pozic toků vzhledem k jejich průtoku (proudnice, pobřeží, úsek mezi proudnicí a pobřežím, tišiny, peřeje)  Pouze, obdobně s výsledky jiných studií, nebyli raci zaznamenáni v peřejích.
Přítomnost úkrytů se zdá být rozhodujícím faktorem vysvětlujícím rozšířením raků a schopnosti toku poskytovat prostředí pro dlouhodobý výskyt raků. Šíření raků se považuje za velmi omezené, vzhledem k tomu, že jedinci mají své oblíbené úkryty, které využívají po určité období. Na druhou stranu, pokud je na nevhodném toku zvýšena početnost úkrytů, může být následně rakem kamenáčem osídlen. Tato skutečnost by měla být vzata v potaz jako hlavní činitel při ochraně raků, popř. při jejich reintrodukci. 

Zdroj: 
Vlach P., Fischer D., Hulec L. 2009: Microhabitat preferences of the stone crayfish Austropotamobius torrentium (Schrank, 1803). Knowledge and Management of Aquatic Ecosystems 15: 394-395.
Zadal: 
Jiří Pokorný
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.