Migrační objekty na D1

Verze PDF
Autoři: 

Dušek Jan, Poláková Simona, Pokorný Jiří, Suvorov Petr

Lokalita: 

D1

Období sledování: 

2011

Souhrn: 

Dálnice D1 představuje zcela zásadní bariéru bránící migracím, pravidelnému pohybu živočichů, způsobuje zabíjení mnoha jedinců a zhoršuje také kvalitu biotopu druhů. Proto nechala ŘSD zpracovat audit, který představuje komplexní pohled na potenciální migrační objekty v celém úseku modernizované části D1. V úseku Mirošovice – Kývalka bylo identifikováno 268 migračních objektů větších než 0,5 m v průměru.

Metodika: 

Při podrobném prohlížení okolí D1 byly identifikovány migrační objekty. U každého byly popsány následující parametry: typ propusti, základní charakter propusti (přemostění, podmostí propustek), svažitost směrem k propusti v okolí do 50 metrů, výška propustku nad zemí (v případě, že nezačíná u země), šířka a výška propustku, zakrytí propusti vegetací (%), pokrytí vegetačních pater ve vzdálenosti do 1,5-násobku šíře propustku samotného, průhlednost (%), podíl vegetace v propustku (%), podloží před propustí a podloží uvnitř propustku. Podloží bylo rozděleno do následujících kategorií: beton kompaktní, beton se zalitými kameny, písek, hliněné podloží bez bližšího členění, kamenná suť.
Na podkladě ortofotografických map byly rozlišeny jednotlivé biotopové celky kolem dálnice D1 až do vzdálenosti 300 metrů. Bylo rozlišováno celkem 24 typů takovýchto biotopů: les: listnatý/jehličnatý/smíšený, pole, louka, ruderál, zástavba, letiště/hřiště, sad/zahrada, mez/cesta, lomy/sutě/holá zem, silnice, železnice, park, alej křoví, skála, mýtina, mokřad, step, širší tok oblklopený stromy, zahradkářská osada. U prvků, kde to mělo smysl, bylo určeno sukcesní stádium na 5 stupňové škále. 
Dalším popisovaným parametrem byla míra vlhkosti, která byla rozlišena do 4 stupňů: 1 = podloží, 2 = vlhké podloží bez výrazné změny vegetace, 3 = vlhké podloží s viditelnou změnou vegetační struktury, 4 = souvisle zamokřená půda (bahniště), 5 = přítomnost samostatných, oddělených vodních těles, 6 = vlhkost neurčována, 7 = parametr neznámý (zejména z důvodu neprostupnosti biotopu). Šestý parametr byl stanoven pro všechny polygony, vytvořené lidskou činností.
Na základě údajů z literatury pak byl pro každý propustek určen potenciál pro průchodnost různými druhy živočichů.
Všechna data byla zdigitalizovaná.

Výsledky: 

Celkem bylo nalezon 268 objektů, z toho 130 propustků (do průměru 2 m), 94 podmostní a 44 mostů. 
Mezi nejčastnější problémy s průchodností patřily jímky těsně u propustku (44 případů), nevhodná úprava dna propustku (119 jich je kulatých, pouze 11 má rovné dno, u 10 objektů je dno propustku výše nad než okolní zem) a nízká světelnost objektů.  Pouze 22 propustků je pernamentně suchých, u podmostí se jedná o 57 objektů. Na 6 mostech roste vegetace, u podmostí je to 17 objektů. 63 podmostí je s kolmými bočními stěnami, 31 má stěny šikmé. V současnosti se nachází lávka pro vydry pouze u 2 propustků.
Byly navrženy opatření, které by prostupnost zlepšili (ponechání nezpevněného pástu na mostě, protioslinvé zástěny, výsadba dřevin, instalace lávek do propusků a prosvělovací šachty), omezili zabíjení zvířat na silnici (migrační zábrany, oplocení, prořezávání dřevin a zábrany proti usedání) a zlepšili kvalitu biotopů (založení bylinné vegetace, revitalizace toků, mokřady, úkryty pro netopýry). 
 
 

Diskuze: 

Dálnice D1 je místy průchozí pro všechny sledované druhy živočichů, ale frekvence vhodných migračních objektů často neodpovídá potřebám jednotlivých druhů. Pro finančně vysoce nákladná řešení, kterými je budování ekoduktů nebo několikanásobné rozšiřování podmostí, chybí dostatek relevantních důkazů o jejich potřebnosti stejně jako předpokladů účinnosti takových opatření. Na většině délky modernizované D1 tedy bylo navrženo pouze zvýšení možnosti průchodnosti pro další přítomné druhy rozšířením mostu s lesní cestou při zvážení možnosti osázení keřovým patrem nebo rozšířením podmostí.
Protioslnivé zástěny výrazně zatraktivní přístup k migračním objektům, a to zejména za šera (ráno a večer), kdy je zaznamenána nejvyšší pohybová aktivita živočichů. Pomohou odclonit rušivá světla a v kombinaci s hustou vegetací v okolí migračních objektů oproti stávajícímu stavu umožní přecházení a procházení vyššímu počtu jedinců. Je doporučena instalace lehké stěny z prodyšné plachtové clony, tedy sítě z polyetylenového úpletu, která bude bránit v průniku přímého oslňujícího světla.
Po dohodě s vlastníky je možné vysázet aleje a další stromové struktury navádějící živočichy (savce a ptáky) k migračním objektům. Zvířata budou mít možnost využít porost i jako úkryt v případě využívání dané komunikace pro provoz. Tato místa by se měla vybrat na základě terénního průzkumu a upřesněna podle leteckých snímků území jen na kříženích dálnice s méně frekventovanými komunikacemi.
Řada jímacích objektů zamezuje kvůli svému profilu (příkrým či kolmým stěnám) možnosti průchodu propustků pro živočichy. Navrhují se tedy úpravy, kdy bude vždy změněn sklon minimálně jedné stěny tak, aby průchod živočichů umožňoval. Stávající situace vede nejen k nemožnosti prostupnosti, ale také k úhynu řady živočichů přímo v jímacích objektech. U některých jímek není jejich úprava opodstatněná kvůli blízkosti jiného vhodného migračního objektu nebo neadekvátně finančně náročného zásahu. Řešit se to dá zaslepením vstupů na obou stranách propustků, aby se tyto nestaly „pastí“, kterou by zvířata nemohla opustit.
Nezbytnou součástí opatření je kompletní oboustranné oplocení celého úseku dálnice při využití standardního pletiva proti vnikání zvířat na vozovku. Kompletní oplocení dálnice omezuje zásadním způsobem možnost vnikání živočichů na dálnici, čímž razantně snižuje pravděpodobnost usmrcení jedinců projíždějícími vozidly. Nedochází tak ke zvýšení bariérového efektu komunikace, ale k eliminaci migrací mimo migrační objekty a zamezení zabíjení jedinců. Efekt pro populace z pohledu jejich početnosti a omezení fragmentace je ve výsledku pozitivní, je-li jednotlivým druhům migrace přes těleso dálnice umožněna přes migrační objekty.
Zásadou pro umístění oplocení by mělo být zajištění min. 2 m pásu bez vzrostlé vegetace na obou stranách plotu, aby plot byl pro živočichy jasně viditelný a rozeznatelný.
Dalším možným opatřením je založení bylinné vegetace. Dojde k vytvoření biotopů pro bezobratlé (zejména motýly a rovnokřídlé), další výhodou bude možnost šíření teplomilných druhů a udržení přehlednosti pro obratlovce. Jedná se o zatravnění náspu speciální druhově bohatou směsí na 1/3-1/2 jižně exponovaných dálničních pozemků, zbytek svahů bude ponechán sukcesi stejně jako lokality exponované jinam nežli na jih. Dosazovány budou pruhy keřů (1 řada, cca 10 m dlouhá, rovnoběžně s dálnicí). Seč by měla probíhat na polovině plochy (horní x dolní strana svahu) v červnu a druhé v září. Nutné je odstranění biomasy mimo lokality (možné energetické využití) a případné úpravy v závislosti na výsledcích monitoringu.
Výrazným zlepšením kvality vodních stanovišť mohou být revitalizace toků podtékajících pod dálnicí. Jedná se zejména o opatření upravující technické opevnění (dláždění) při zachování regulace trasy toku pod tělesem dálnice a úpravy vedoucí ke zpomalení rychlosti proudění, a to i v okolí podmostí. Případně bude řešeno také zahloubení koryta a rozšíření jeho kynety.

Závěr: 

Modernizace D1 představuje dobrou příležitost pro zprůchodnění nejfrekventovanější dopravní tepny v ČR. Mnoho malých, finančně ne příliš náročných opatření může zlepšit prostupnost dálnice pro mnoho druhů živočichů, včetně těch nejmenších.

Zadal: 
Simona Poláková
EEA Grants ČEPS EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.