Metoda odhadu míry přežití jednotlivých věkových kohort podle záznamů o kroužkování, případová studie rybáka severního Sterna sandvicensis

Verze PDF

 Schopnost a pravděpodobnost přežití se u většiny ptačích druhů mění s věkem - mladší a nedospělí ptáci obecně přežívají méně než jedinci starší. Přehled o obecné míře přežití jedinců v rámci populace poskytují údaje z ptačího kroužkování buď ze zpětných odchytů (capture-mark-recapture) anebo nálezů mrtvých okroužkovaných jedinců. Celkový počet okroužkovaných jedinců bývá povětšinou znám, u počtu okroužkovaných jedinců v jednotlivých věkových kategoriích (kohortách) tomu tak ovšem není - to ztěžuje analýzy přežití druhů. Autor prezentuje v rámci případové studie rybáků severních (Sterna sandwichensis), jak lze využít data ze zpětných odchytů a celkových ročních záznamů o kroužkování k odhadu míry přežití pro jednotlivé věkové kohorty.

Využitelné výstupy: 
  •  v období mezi lety 1990-2000, před zavedením elektronické databáze, bylo na hnízdě okroužkováno 924 ptáků jako plně vzrostlí (full-grown, ptáci, u kterých nelze s jistotou určit věk), 16 628 ptáků bylo okroužkováno jako tzv. pulli (sg. pull, ptáci v prachovém peří)
  • od roku 2000 byl zaveden programový balíček Rings, který umožnil přímou elektronizaci každého záznamu, jsou tak k dispozici elektronické záznamy kroužkování rybáků z období mezi lety 2000-2007
    • v tomto období bylo 19 505 jedinců okroužkováno na hnízdě jako pulli a 488 jako plně vzrostlí ptáci
  • na základě těchto údajů byl spočítán relativní podíl vzletných ptáků pro každý rok od 1990-2006
    • průměrně tvořil podíl vzletných ptáků ve sledovaném období 38% (od 25-47%)
  • k modelování odhadů pravděpodobnosti přežití a zpětného odchytu byla použita metoda TRIM
  • k podílu vzletných ptáků byly přidány počty jednotlivých věkových kohort pro každý spolu s počty jedinců okroužkovaných jako pulli
    • tyto záznamy byly rozděleny do věkových kategorií (jednoletí, dvouletí, tříletí (nedospělí) ptáci a ptáci dospělí
    • statistický model s nejvyšší hodnotou parsimonie ukázal, že míra přežití byla víceméně konstantní po dobu sledovaných 17 let, pravděpodobnost zpětného odchytu se ale měnila ročně
    • míra přežití pro jednotlivá stádia se měnila společně s podílem juvenilních jedinců označených jako plně-vzrostlí (viz příloha 1)
  • modely ukazují, že roční podíl přeživších rybáků se pohybuje okolo 90% v případě dospělců, 36% pro rok staré jedince a 74% pro ptáky mezi 2. a 3. rokem života
    • jednoletí ptáci a někteří dvouletí jedinci zůstávají na tropických zimovištích, k evropským vodám se vracejí jedinci starší, zároveň se mladší zvířata zdržují spíš v Africe a tak je pravděpodobnost jejich odchytu v Evropě malá
  • pohlavní dospělosti se dožije zhruba 1/5 mláďat
  • popsanou metodu lze uplatnit i v jiných situacích, kde je potřeba sekundární dataset obsahující roční sumy okroužkovaných zvířat

 Pozn.Podrobná data o míře přežití druhů sbírá organizace British Trust for Ornithology (BTO) v rámci programu RAS (Retrapping Adults for Survival). RAS slouží k dlouhodobém monitoringu populací a podává informace o populačních trendech skrze analýzu sebraných dat o rozmnožování a mortalitě. 

Grafické přílohy: 
Odhad pravděpodobnosti přežití jednotlivých věkových kohort v závislosti na podílu okroužkovaných mláďat
Zdroj: 
Robinson R.A.(2010): Estimating age-specific survival rates from historical ringing data. Ibis 152: 651-653
Zadal: 
Zuzana Blažková
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.