Metapopulační dynamika saranče tmavé

Verze PDF

Ochrana přírody se setkává s problémy na různých úrovních složitosti. Jedním z faktorů, které mohou mít na zvolená řešení a dlouhodobý management cílových druhů výrazný vliv, jsou nároky na prostředí. U málo specializovaných druhů je obvykle příčinou změn početnosti jiný faktor, druhy vázané na vzácné a ostrůvkovitě se vyskytující typy biotopu se ale nacházejí v opačné situaci. Takovou skupinou jsou i pionýrské druhy obývající raně sukcesní stanoviště, mezi něž můžeme zařadit také štěrkové lavice se sporou vegetací na březích potoků a řek. Právě tento specifický biotop obývá u nás (a ve velké části Evropy) saranče tmavá (Chorthippus pullus). Tento druh je možné minimálně ve střední Evropě označit za mizející a vzácný. Pro jeho vývoj jsou nezbytné biotopy s holým substrátem, jako jsou již zmiňované štěrkové lavice, ale také písčité paseky nebo hlinité a kamenité stráně. Samice preferují stanoviště s pokryvností vegetace do 60%, samci dokonce jen do 30%. V současnosti je saranče tmavá zařazena v červeném seznamu rovnokřídlého hmyzu v kategorii „téměř ohrožené druhy“, je však již navržena na přeřazení do kategorie „ohrožené druhy“.

Využitelné výstupy: 

Podobný problém s nedostatkem vhodných stanovišť saranče tmavé není omezen na Českou republiku, ale řeší jej například i Německo. Skupina biologů zkoumala metapopulační dynamiku saranče tmavé na horním toku řeky Isar v Bavorsku v jednom z posledních zbývajících polopřirozených říčních systémů v Alpách s rozsáhlými záplavovými územími. Výstavba přehrady Krüner v roce 1923 zadržela všechnu přicházející vodu a způsobila kompletní vyschnutí velkého území pod přehradou. Pouhé jednorázové a nepravidelné vypouštění většího množství vody nestačilo k udržení hladiny podzemní vody a vedlo k velkým změnám ve složení vegetace, především ale ke vzniku velkých ploch bez křovin a stromů nebo zcela bez vegetačního krytu. Od roku 1990 je v oblasti uplatňován ochranný režim, který zajišťuje alespoň minimální průtok vody 4,8 m3 v létě a 3,0 m3 v zimě. Potřebné disturbance prostředí a záplavy (jeden z hlavních faktorů, které se podílejí na šíření jinak poměrně málo pohyblivého druhu) jsou ale zajištěny především díky srážkám a četným přítokům Isaru pod hrází přehrady. Cílem výzkumu druhu bylo zjistit, jaký vliv má dynamika jednotlivých vhodných stanovišť na výskyt saranče tmavé a její genetickou diverzitu. Výzkum proběhl na ploše více než 400 000 čtverečních metrů, z nichž bezmála 59 000 bylo vyhodnoceno jako biotop vhodný pro sledovaný druh. Velikost jednotlivých stanovišť byla výrazně variabilní, od 20 m2 až do 14 760 m2. Výskyt se podařilo zaznamenat na 25 ze 43 stanovišť. Bylo zjištěno, že saranče tmavá je schopná obývat i relativně malá stanoviště, přičemž nejmenší vhodná plocha, na níž byl výskyt potvrzen, měřila jen 33 m2. I tak ale je pravděpodobnost výskytu pozitivně korelována s rostoucí plochou vhodného biotopu. Tento faktor má navíc ve sledovaném území na výskyt druhu největší vliv. Dalším faktorem s pozitivním vlivem na pravděpodobnost osídlení je konektivita lokality, tedy její pozice v rámci metapopulační sítě. Překvapením asi není fakt, že velikost populace roste s velikostí vhodného stanoviště. Na sledovaném území dosahovala průměrná populační hustota hodnoty 0,035 jedince na m2 (rozsah 0,001-0,211 jedince/ m2). V genetické analýze byla zjištěna odchylka od Hardy-Weinbergovy rovnováhy u čtyř ze 16 sledovaných populací v jednom nebo dvou lokusech z pěti sledovaných. Jelikož jsou ale alely příslušných lokusů v populacích rozšířeny náhodně, je vyloučeno, že by tato výchylka byla způsobena příbuzenským křížením v málo početných populacích, a autoři projektu ji připisují nějakému nespecifikovanému lokálnímu demografickému fenoménu. Pro případnou ochranu je také důležitý výsledek, že tok genů mezi populacemi je omezen pouze na případy, kdy jsou populace propojeny nízkou bylinnou vegetací nebo podél holých břehů řeky, nedochází k němu však tam, kde mezi populacemi leží vzrostlý les, ale ani široké říční koryto.

Grafické přílohy: 
Metapopulační dynamika saranče tmavé
Zdroj: 
Maag N., Karpati T., Bollmann K. 2013: Semi-natural river system maintains functional connectivity and gene flow of the critically endangered gravel grasshopper (Chorthippus pullus). Biological Conservation 158: 88-97.
Zadal: 
Michal Berec
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.