Management nížinných luk a pastvin: efekt způsobu hospodaření na ptáky a jejich potravní zdroje

Verze PDF

Intenzifikace hospodaření od 50. let minulého století vyprodukovala v Británii pozoruhodnou uniformitu ve skladbě květeny a struktuře napříč pasenými a sečenými loukami. Tato studie je review, jež poukazuje na těsnou závislost mezi změnami obhospodařování a zjevnými hlubokými a všudypřítomnými ztrátami potravních zdrojů a biotopů, které k životu potřebují luční ptáci. Nicméně empirických dat, která by popisovala dopady a vztahy mezi změnami luční květeny a změnami zde žijící fauny, není mnoho.
Tato studie ukazuje síť potenciálních mechanismů kvůli kterým se může měnicí způsob obhospodařování přímo nebo nepřímo podílet na změnách v ptačí populaci. Mechanická destrukce hnízd a mláďat během žní, či pastvy pravděpodobně představuje hlavní přímý mechanismus ztrát. Nepřímé vlivy jako téměř všudypřítomný přechod na produkci siláže a zvýšený přísun umělých hnojiv ústí ve velmi homogenní kompozici flóry a struktuře luk. Tyto vlivy jsou hůře interpretovatelné, ale pravděpodobně také velmi významné.
Oba typy mechanismů jsou ještě komplikovány dopadem historie na daném místě a místně příslušnými ekologickými charakteristikami (půdní a klimatické podmínky).

Využitelné výstupy: 

Bylo kvantifikováno mnoho interakcí mezi změnami obhospodařování a změnami v populacích fauny. Pro podporu efektivních opatření pro ptáky zemědělské krajiny je nezbytné detailní porozumění roli, kterou má místní způsob obhospodařování vliv na populaci bezobratlých.
Pokusy zlepšit hodnotu luk pro ptáky mohou být cíleny jak na úroveň celého pozemku, tak jen jeho části (okraje). Zejména na orné půdě je cílení na okraje pozemku akceptovatelná metoda. Okraje poskytují částečně cenný habitat, který poskytuje potravní zdroje, zejména v léně, kdy je mnoho ptáků hnízdících v křovinách či živých plotech omezeno na shánění potravy jen v blízkosti hnízd. S výjimkou skřivana a na zemi hnízdících bahňáků se jen málo hnízdících ptáků vyhýbá okrajům, naopak většina je preferuje.
Na pozemcích s ornou půdou jsou ptáky vyhledávané zejména nekosené okraje polí (strnadi obecný, cvrčivý, luční). Na intenzivně pasených loukách se ukázalo, že v okrajích uchráněných během léta před pastvou se zvyšovaly počty potravy pro ptačí mláďata (např. rovnokřídlí, housenice, či housenky). Zároveň pomáhalo snížen užívání herbicidů na těchto okrajích.
Rozdíly v počtu a skladbě druhů brouků na experimentálně obhospodařovaných okrajích byly také patrné, vzhledem k různým režimům seče na těchto okrajích. I jiné způsoby managementu na takových okrajích mohou být ptákům prospěšné. Například mechanické narušení povrchu a udržování holé země může vyhovovat zimním ptákům. Pročišťovací pruhy v hustém trávníků, vytvořené pomocí herbicidů nebo mechanickým sečením, mohou během celého roku umožnit přístup ke kořisti, která žije skryta v podrostu a není pro mnoho ptáků dostupná.
Některé úpravy mohou prospívat ptákům zvýšením početnosti nebo dostupnosti kořisti za hranicí samotného chráněného okraje. Ponecháním nesekaného pruhu na rozhraní dvou luk poskytne zásobárnu bezobratlých, kteří pak mohou kolonizovat posekané plochy, až na nich opět naroste vyšší poros.
Nízkonákladová extenzivní pastva vytvořila a udržovala ekologickou diverzitu na jinak neobdělávaných loukách v Evropě a restaurace tohoto systému by byl nejlepším přístupem k restauraci diverzity fauny na loukách/pastvinách.
Dnešní agro-enviromentální lhůty velmi prohlubují problémy spojené s intenzivním zemědělstvím a rozvoj ekologicky udržitelných extenzivně udržovaných ploch má jen velmi malou podporu. Žádoucí je přesměrování nebo modifikace dotační politiky, která by směřovala spíše k redukci velkých stád.
 
Agro-environmentální směrnice EEC 2078/92 zahrnuje reformy (Common Agricultural Policy – CAP), které počítají s finanční podporou tradičního extenzivního hospodaření. Jsou potřeba dotace založené spíše na ploše než na množství produkce.
Obrázek 1
Změny v množství dodávaného anorganického dusíku na louky ve Velké Británii mezi lety 1970–1996.
Obrázek 2
Změny v celkovém počtu dobytka (prázdné body) a ovcí (plné body) ve Velké= Británii mezi lety 1976–1997.

Grafické přílohy: 
Management nížinných luk a pastvin: efekt způsobu hospodaření na ptáky a jejich potravní zdroje
Management nížinných luk a pastvin: efekt způsobu hospodaření na ptáky a jejich potravní zdroje
Zdroj: 
Vickery J.A., Tallowin J.R., Feber R.E., Asteraki E.J., Atkinson P.W., Fuller R.J., Brown V.K. 2001: The management of lowland neutral grasslands in Britain: effects of agricultural practices on birds and their food resources. Journal of Applied Ecology 38: 647-664.
Zadal: 
Michal Němec
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.