Management luk a výskyt chřástala polního

Verze PDF

Dlouhodobá redukce populace ptáků v zemědělské krajině poutá pozornost mnoha výzkumníků po celé Evropě. Za hlavní příčinu jejich poklesu je označována především modernizace a intenzifikace hospodaření. Hlavní změnou v zemědělské krajině je drastický úbytek polopřirozených luk a pastvin. V roce 1870 se ve Švédsku tyto plochy rozkládaly cca na 2 000 000 ha, ovšem v roce 1990 už to bylo jen 400 000 ha. Příčinou těchto změn jsou kultivace nebo opouštění vlhkých luk, jež ve stejném období doznaly zmenšení rozlohy z 1 200 000 na 24 000 ha.
V současnosti obývá zemědělskou krajinu 46 % druhů, vedených na švédském Červeném seznamu ohrožených druhů. Pro ně jsou polopřirozené louky či pastviny nejdůležitějším biotopem. Během devadesátých let minulého století se zvýšil počet projektů snažících se o záchranu polopřirozených luk a pastvin. Nicméně efekty těchto managementů na druhy s různými biotopovými požadavky nebyly důkladně vyhodnoceny. Především zřejmě nebylyzásahy cíleny na lokality s nejvhodnějšími půdními a vlhkostními podmínkami.
V centrálním Švédsku se chřástal polní (Crex crex) vyskytuje na stejných lokalitách jako druhy závislé na managementu (bahňáci). Z těchto managementů tak profitují jak druhy závislé na nízké vegetaci (bahňáci), tak na vegetaci vyšší (chřástal). Podle BirdLife International je chřástal polní klasifikován jako téměř ohrožený v celém svém areálu. Ve Švédsku je veden jako zranitelný a vyskytuje se nejčastěji na vlhkých loukách, ovšem v některých regionech jsou nejdůležitějšími biotopy kultivované louky či pastviny. Jeho počty během posledních dekád v centrálním Švédsku vzrůstaly, ovšem v jihovýchodní části země setrvale klesají. Cílem studie bylo vyhodnotit výskyt chřástalů na dvou různých lokalitách. Obě byly dosud opuštěné a neobdělávané. Nicméně v současnosti jsou jejich velké části obdělávané pastvou nebo kosením. Autoři zjišťovali (1) preference chřástalů na louky s různými systémem obdělávání a výškou vegetace a (2) efekty kontinuity obdělávání na výšku vegetace a výskytu chřástala.

Využitelné výstupy: 

Většina chřástalů (58 %) byla nalezena na lokalitách, na něž farmáři nedostávali dotace (tj. na plochách s vyšší vegetací).
Většina chřástalů (62 %) byla nalezena na obnovených plochách, obhospodařovaných méně než 10 z posledních 40 let, zbytek obývá (38 %) nepřetržitě obhospodařované plochy.
Celých 83 % chřástalů preferuje louky před úhorem na orné půdě.
Chřástalové preferují neobhospodařované louky a vyhýbají se pastvinám.
Výška vegetace byla negativně korelována s počtem let obhospodařování v posledních 40 letech.
Pravidelně obhospodařované plochy byly chřástalů zcela prosté.
Místa s pravidelným výskytem chřástalů mohou být obhospodařovány s cílem udržet vyšší vegetaci vhodnou pro druhy, které vyžadují zvýšenou intenzitu seče. Nicméně výsledky této studie také naznačují, že roční seč může zapříčinit takovou strukturu vegetace, která bude chřástaly opuštěna.
K udržení rovnováhy mezi dostatečně vysokým porostem a přitom zabránění sukcesi v zapojení v keře je nejvhodnějším způsobem obhospodařování pastva v intervalu několika let.
 
Obrázek:
Závislost výšky vegetace na počtu let bez obhospodařování během posledních 40 let. Malé plné tečky reprezentují luční parcely bez zpívajících samců a velké prázdné tečky reprezentují luční parcely, se zpívajícími samci během let 1999–2002.

Grafické přílohy: 
Management luk a výskyt chřástala polního
Zdroj: 
Berg Å, Gustafson T. 2007: Meadow management and occurrence of corncrake Crex crex. Agriculture, Ecosystems & Environment 120: 139-144.
Zadal: 
Michal Němec
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.