Likvidace křídlatky japonské (Reynoutria japonica) a křídlatky sachalinské (Reynoutria sachalinensis) v PP Pavlino údolí, CHKO Labské pískovce

Verze PDF
Autoři: 

SCHKO Labské pískovce, AOPK ČR Středisko Ústí nad Labem, Petr Bauer

Lokalita: 

PP Pavlino údolí, CHKO Labské pískovce

Období sledování: 

1993 - 2013

Souhrn: 

SCHKO Labské pískovce pokusně začala likvidovat křídlatku japonskou v roce 1993, v povodí řeky Chřibské Kamenice v Přírodní rezervaci Pavlino údolí. Lokalita se nachází mezi obcemi Rynartice a Dolní Chřibská v nadmořské výšce okolo 200 m. Byla použita metoda kombinovaná, tzn. mechanické pokosení a ruční aplikace herbicidu Roundup. Lodyhy byly pokoseny křovinořezem ve výšce 30 - 40 cm. Koncentrace byla použita v rozmezí 1:1 až 1:2 (Roundup : voda) a herbicid byl injektován do pokosených lodyh. Zásah byl prováděn v polovině července za suchého a slunného počasí. Postupem času přešla Správa CHKO na jednodušší způsob chemického odstraňování tohoto druhu a to přímou aplikací herbicidu Roundup na rostliny v koncentraci okolo 10-15 % (tj. 1,5-2 l herbicidu do 18 litrů vody) v druhé polovině léta a počátku podzimu. Přímý postřik na list a celou lodyhu je prozatím jediným účinným prostředkem na likvidaci tohoto invazního druhu a obnovu přirozené vegetace potočních niv. Je potřebné v prvním i dalších letech zásah opakovat v průběhu vegetace minimálně 2x. Je ale potřeba počítat s tím, že účinnost zásahu nemusí být 100% a že může dojít k částečné regeneraci křídlatky

Metodika: 

SCHKO Labské pískovce pokusně začala likvidovat křídlatku japonskou v roce 1993, v povodí řeky Chřibské Kamenice v Přírodní rezervaci Pavlino údolí. Lokalita se nachází mezi obcemi Rynartice a Dolní Chřibská v nadmořské výšce okolo 200 m. Zde byla použita metoda kombinovaná, tzn. mechanické pokosení a ruční aplikace herbicidu Roundup. Lodyhy byly pokoseny křovinořezem ve výšce 30 - 40 cm. Koncentrace byla použita v rozmezí 1:1 až 1:2 (Roundup : voda) a herbicid byl injektován do pokosených lodyh. Zásah byl prováděn v polovině července za suchého a slunného počasí. Následně byl proveden opravný zásah chemickou metodou: postřik chemickým prostředkem Roundup 1994 (2,5% - červenec, srpen), 1995 (2,5% - červenec, srpen), (1996) (2,5% - květen, červen) a 1997 (5% - červen, červenec). Postupem času přešla Správa CHKO na jednodušší způsob chemického odstraňování tohoto druhu a to přímou aplikací herbicidu Roundup na rostliny v koncentraci okolo 10-15 % (tj. 1,5-2 l herbicidu do 18 litrů vody) v druhé polovině léta a počátku podzimu.

Výsledky: 

V současné době na této lokalitě rostou již původní rostliny potočních niv (např.: Petasites hybridus, Aruncus dioicus, Equisetum pratense, semenáčky dřevin atd.) a křídlatka již téměř vymizela. Křídlatka tvořila před zásahem v Přírodní rezervaci Pavlino údolí souvislé porosty dlouhé až 10 m a široké 2-4 metry. Křídlatka, která zásah přežila, měla silně deformované listy a lodyhu vysokou max. do 50 cm. Je pravděpodobné, že při postřiku z předešlého roku byl herbicid rostlinou akumulován do podzemních částí a v dalším roce zanechal na rostlinách opět účinky. Křídlatka z přírodní rezervace téměř vymizela, ale objevují se místy nové výskyty, které souvisejí se splavováním z horního toku řeky Chřibské kamenice. Další nepříjemnou skutečností je pravděpodobná rezistence druhu vůči herbicidu. Je zcela nepochopitelné, že ošetřené rostliny po několik let v místech velkých porostů znovu obrůstají malými (do 30 cm vysokými), ale deformovanými lodyhami. Při pokusném vykopání kořenového systému je na první pohled vidět, že velká část podzemního orgánu je dřevnatá a neživá, ale na řadě míst jsou malá „živá očka“ ze kterých vyrůstají drobné pokroucené lodyhy.

Diskuze: 

Na jiných plochách v CHKO jsou pozorovány porosty, které jsou zcela eliminovány bez dalšího růstu křídlatky, ale najdou se lokality, kde po čase v rozmezí i několika let opět vyrůstají nové rostliny, což je zcela nepochopitelné. Metodu kosení a injektáž do lodyh nelze doporučit, neb je tento způsob velmi pracný a méně účinný než přímý postřik herbicidu na list. Přímý postřik na list a celou lodyhu je potřebné v prvním i dalších letech opakovat v průběhu vegetace minimálně 2x. Rostliny a celé porosty se vyplatí řádně ošetřit do prvního skanutí postřikové látky z listů. Samozřejmě, že místa s masivním výskytem, kde člověk ztrácí i orientaci, je složité systematicky ošetřit. Použití herbicidu vůči křídlatce je prozatím jediným účinným prostředkem, jak tuto invazní rostlinu eliminovat z naší přírody.

Závěr: 

Likvidace křídlatky je obtížná a doposud nebyla vypracována účinná metodika či návod na úspěšnou 100% likvidaci tohoto invazního druhu. V případě, že určité organizace přistoupí k likvidaci invazních druhů, je nutné postupovat systematicky např. v rámci povodí jedné řeky či potoka apod. V případě komplexního přístupu k tomuto problému lze invazní druhy významně omezit.

Grafické přílohy: 
Likvidace křídlatky japonské (Reynoutria japonica) a křídlatky sachalinské (Reynoutria sachalinensis) v PP Pavlino údolí, CHKO Labské pískovce
Zadal: 
Jiří Pokorný
EEA Grants ČEPS EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.