Lesní požáry v centrální Evropě v minulosti a současnosti

Verze PDF

Autoři zkoumali lesní požáry v temperátních jehličnatých lesích v pískovcové oblasti NP České Švýcarsko. Zkoumány byly požáry v minulosti a současnosti. Bylo zjištěno, že vznik požáru byl shodně v minulosti i současnosti ovlivněn topografickými vlastnostmi krajiny, zejména indexem tepelné zátěže a přítomností skal. Index tepelné zátěže je vyšší na místech více exponovaných slunečnímu záření, jako jsou např. jihovýchodně orientované svahy. Dalším významným faktorem bylo druhové složení lesa, zvláště četnost výskytu borovice lesní (Pinus sylvestris). Výrazný vliv lidské činnosti naopak nebyl prokázán. Výsledky naznačují, že lesní požáry jsou přirozeným jevem ovlivňujícím dynamiku lesních porostů nejen v Mediteránu a Fennoskandinávii, ale i v centrální Evropě.

Využitelné výstupy: 
  • Na sledované lokalitě dominují smrkové a borové lesy. Původní rostlinná společenstva zůstávají zejména v hůře dostupných místech (skalní stěny, soutěsky, svahy atp.). Kompozici lesních porostů tvoří: 71 % smrk ztepilý (Picea abies), 16 % borovice lesní (Pinus sylvestris), 6 % buk lesní (Fagus sylvatica), 3 % nepůvodní modřín opadavý (Larix decidua), 2 % invazní borovice vejmutovka (Pinus strobus) a 1 % bříza bělokorá (Betula pendula). Četnost výskytu nižší než 1 % mají: dub zimní (Quercus petraea), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a olše lepkavá (Alnus glutinosa).
  • Vyšší výskyt požárů byl zjištěn třikrát v období středověku a raného novověku a dvakrát v době bronzové. K určení historických požárů byla využita radioizotopová analýza dřevěného uhlí obsaženého v 20 cm půdního profilu. V období 1974-2008 bylo na území NP České Švýcarsko zaznamenáno 71 požárů, které postihly celkem 96 lesních hospodářských jednotek. Průměrná četnost výskytu činila 2 požáry ročně. V průměru požár poškodil 0,75 ha území. Nejrozsáhlejší požár poškodil 17,92 ha území. Příčina požáru nebyla v 83 % případů uvedena, v 10 % byl požár způsoben otevřeným ohněm, ve 4 % cigaretou a ve 3 % bleskem.
  • Výsledky ukazují, že požáry se častěji vyskytují na skalnatých a vyvýšených, více izolovaných místech (J, JV svazích), na místech s vyšší četností výskytu borovice lesní a starých stromů.
Grafické přílohy: 
Mapa studované oblasti s vyznačenými místy odběru půdních vzorků a místy postiženými požáry.
Výsledky radioizotopové analýzy dřevěného uhlí.
Seznam environmentálních proměnných použitých při analýze.
Výsledky mnohonásobné lineární regrese: Model 1 – závislost koncentrace uhlí v půdě na topografických parametrech. Model 2 – lineární regrese s využitím metody postupného výběru.
Charakteristika radioizotopové analýzy dřevěného uhlí.
Environmentální charakteristiky a jejich korelace v analýze ENFA (Ecological Niche Factor Analysis).
Grafické vyjádření analýzy ENFA. Odhadovaná četnost hodnot vybraných environmentálních proměnných. Šedá křivka pro lesní hospodářské jednotky zasažené požáry. Černá křivka pro všechny lesní hospodářské jednotky.
Zdroj: 
Adámek, M., Bobek, P., Hadincová, V., Wild, J., & Kopecký, M. (2015): Forest fires within a temperate landscape: A decadal and millennial perspective from a sandstone region in Central Europe. Forest Ecology and Management 336: 81–90.
Zadal: 
Vladimír Klapka
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.