Kvantitativní zhodnocení studií ekosystémových služeb: přístupy, nedostatky a řešení

Verze PDF

Pojem ekosystémové služby, definovaný jako benefity získávané lidmi z ekosystémů, je ve vědeckých studiích používán v souvislostech s velmi různorodými přístupy bez dostatku jednotné metodiky. Toto působí řadu problémů jak autorům koncepcí, tak výzkumným pracovníkům, a to jak kvůli ztížené možnosti posuzovat věrohodnost výsledků, tak kvůli obtížné srovnatelnosti jednotlivých studií. Po analýze mnoha vědeckých prací byly odvozeny 4 základní aspekty: 1. ekologická data a modely založené na biofyzice, 2. trade-offs, 3. rozpoznání off-site účinků, 4. zapojení veřejnosti do zhodnocujících studií, jež by se, dle autorů, měly chápat jako metodologický plán pro další vývoj a diskuzi.

Využitelné výstupy: 

Ze 153 studií týkajících se ekosystémových služeb jich bylo nejvíce z Británie (35) a z Číny (20); přes  50% z nich jich bylo z pouhých 6 zemí (viz Obr.1). Tyto studie vykazovaly velmi různé metodiky a přístupy. Např. pouze méně než 40% studií je založeno na primárních datech a velmi malá část používala simulační modely, tedy méně než 1/3 studií měla pro své hodnocení pevný základ.
Více než 50% studií analyzovalo ekosystémové služby bez uvažování jakýchkoli zpětných vazeb či vzájemných vztahů s jinými službami.
Sledované ekosystémové služby vykazovaly malou diverzitu danou buď obecně větším významem některých služeb nebo konkrétními prioritami hlavních publikačních zemí. Z tzv. zásobovacích služeb se v 81 případech jednalo o funkci poskytování potravy a pouze 13 studií se zabývalo biochemickými výrobky a zdroji využitelnými ve zdravotnictví. Ve skupině kulturních služeb byla většina studií zaměřena na možnosti využití v turismu a při rekreaci.
Mnoho studií primárně zahrnulo veřejnost do hodnocení parametrů a výsledků simulace, 39% uvedlo určitou formu účasti těchto subjektů.
Tato rozmanitost metodik ukazuje, že ekosystémové služby jsou opravdu roztříštěné téma. Pro sjednocení výzkumu tohoto oboru se společným cílem udržitelného využívání přírodních zdrojů byly navrženy 4 potenciální tematické oblasti:
 
Biofyzikální podklady
Měření, modelování a monitorování funkcí ekosystému je základem pro hodnocení ekosystémových služeb. Jisté zjednodušení modelů může zefektivnit komunikaci s politickými činiteli, přehnané zjednodušování je však naprosto nevhodné pro popisy systémů.
Autoři považují za klíčové elementy pro poskytování spolehlivých biofyzikálních podkladů pro ekosystémové studie environmentální data, modely funkcí ekosystémů a zpětných vazeb a následné jejich testování.
Trade-offs
Trade-offs vznikají tehdy, reagují-li na dané změny různé ekosystémové služby odlišně či nejsou-li zisky a ztráty ve stejné oblasti vyvážené. Dočasné trade-offs (např. rozhodnutí o využití půdy) ovlivňuje budoucí jevy (eroze, odlesnění) a můžou být tedy podchyceny a analyzovány za užití simulačních modelů. Prostorové shody ekosystémových služeb jsou často v důsledku korelací určovány biofyzikální a socioekonomickými podmínkami.
Off-site efekt
„Off-site efekt“ v této souvislosti je efekt, kdy lokální rozhodnutí mohou ovlivnit i vzdálené ekosystémové služby. A to buď v důsledku příčinných vazeb v globálním měřítku, nebo vazeb vyvolaných člověkem (např. mezinárodní obchod). Navzdory mnoha kladeným otázkám se žádná ze zkoumaných studií nevěnovala důsledkům lokálních rozhodnutí na vzdálené ekosystémy. Velmi často jsou ale z pohledu ekosystémových služeb diskutovány koncepty ekologické stopy a vodní stopy, které by mohly být vztaženy ke studiu off-site efektu.
Zapojení veřejnosti
Zapojení veřejnosti je ve třech aspektech chápáno jako vhodný nástroj při posuzování funkcí ekosystému na lidský blahobyt: 1. identifikace důležitých ekosystémových služeb; 2. zlepšování pohledu na rozvoj managamentových opatření; 3. pomocí dotazníků vyhodnocování vhodných managamentových opatření.
Posuzování těchto 3 aspektů je nicméně stále ještě v počátcích a je třeba např. zabránit zneužívání tohoto veřejného mínění a vyjasnit si, které faktory formující souhlas tázané skupiny.
Vzhledem k zřejmému silnému vlivu finanční stránky na mínění veřejnosti je třeba brát její zapojení pouze jako metodu vhodnou k získání širšího pohledu na problematiku a jako možnost odhadnout reakci veřejnosti na daný ekosystémový managament.

Grafické přílohy: 
Obr. 1. Geografická distribuce případových studií analyzovaných v této práci.
Zdroj: 
Seppelt R., Dormann C.F., Eppinku F.V., Lautenbach S., Schmidt S. 2011: A quantitative review of ecosystem service studies: approaches, shortcomings and the road ahead. Journal od Applied Ecology 48 (3): 630-636.
Zadal: 
Alena Bartošová
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.