Kvantitativní stanovení rodenticidních reziduí a následné vyhodnocení potenciálních ekotoxikologických rizik pro dravé ptáky

Verze PDF
Výzkum reziduí v životním prostředí, včetně tak významné skupiny látek, jakými jsou rodenticidy, přitáhl značnou pozornost vědců. U polních plodin, zejména u obilnin, je častým problémem zamoření hlodavci. Nejčastěji se jedná o hraboše polního (Microtus arvalis). Aby se snížilo poškození polních plodin způsobené těmito hlodavci, jsou aplikovány kontrolní metody využívající chemické rodenticidy. Kromě akutních rodenticidních přípravků existují také rodenticidy s pomalým nástupem antikoagulačních účinků. Po pozření těchto rodenticidů umírají hlodavci do několika dnů. Přestože se specializované studie zabývají intoxikací savců a léčba rodenticidy postižených necílových druhů je častá, informace týkající se ekologického dopadu rodenticidních reziduí jsou vzácné.
Tato práce se zaměřuje na výzkum reziduí u myší po požití rodenticidu s názvem BARAT G s účinnou látkou 0,005% brodifakum a rodenticidu s názvem KUMATOX s účinnou látkou 1% warfarin. Tyto rodenticidy byly pro kontrolu zamoření hlodavci aplikovány na obilniny. Tato kontrola je v zemědělské praxi důležitá, neboť obilniny jsou zdrojem potravy dravých ptáků. Experiment byl prováděn na laboratorních myších, kterým byly podány výše uvedené rodenticidy. Rezidua těchto látek nalezených u myší byla použita k výpočtu ekotoxikologického rizika vyjádřeného jako BAF (bioaccumulation factor) a TER (toxicity exposure ratio) pro poštolku obecnou (Falco tinnunculus) a sovu pálenou (Tyto alba).
 
Využitelné výstupy: 

 

Výsledky reziduí warfarinu a brodifaka u laboratorních myší jsou následující. U vzorků číslo 1 a 2, u kterých byl aplikovaným přípravkem KUMATOX s 0,05% koncentrací účinné látky warfarin. Průměrné množství požité návnady bylo 24,5 g, průměrná doba smrti myši byla 7 dní a průměrné množství detekovaného rezidua antikoagulantu bylo 0,25 mg/kg. U vzorků číslo 2 a 3, u kterých byl aplikovaným přípravkem BARAT G s 0,005% koncentrací účinné látky brodifakum. Průměrné množství požité návnady bylo 4,45 g, průměrná doba smrti myši byla 7,5 dní a průměrné množství detekovaného rezidua antikoagulantu bylo 0,025 mg/kg. Kontrolní vzorek číslo 5 obsahoval směs krmiva TOP DOVO. Průměrné množství požité návnady bylo 0,0 g, průměrná doba smrti myši byla 10 dní a průměrné množství detekovaného rezidua antikoagulantu bylo 0,0 mg/kg. Výpočty ukázaly, že warfarin BAF byl 0,04 a brodifakum BAF byl 0,05, což ukazuje na nízké akumulační potenciály látek. Warfarin TER pro sovu pálenou byl 618,56 a pro poštolku obecnou 571,43 pro samce a 4285,7 pro samice snášející vejce. Brodifakum TER byl nižší s hodnotami 26,6 u sov, 24,76 u samců poštolek a 45,61 u samic poštolek. Získané výsledky ukazují, že toxicita brodifaka je u vybraných necílových druhů, například dravých ptáků, vyšší než toxicita warfarinu. Protože však byly všechny hodnoty vyšší než 10, riziko otravy těchto ptáků plynoucí z konzumace hlodavců s příslušnými hladinami reziduí rodenticidů v jejich tělech může být považováno za ekologicky přijatelné. Výsledky jiných autorů společně s výsledky této studie poukazují na nutnost zkoumat a vyhodnocovat nejen vlivy antikoagulantů na bezobratlé, ale také vlivy reziduí na rostliny, neboť antikoagulační rodenticidy jsou používány ve volné přírodě.

Zdroj: 
RUDOLF HROMADA, SILVIA ONDRAŠOVIČOVÁ, DENISA KUDRÍKOVÁ, JURAJ HARKABUS, JAROSLAV LEGÁTH, JÁN KOŠČO, MILOSLAV ONDRAŠOVIČ (2011) QUANTITATIVE DETERMINATION OF RODENTICIDE RESIDUES AND THE SUBSEQUENT EVALUATION OF POTENTIAL ECO-TOXICOLOGICAL RISK TO BIRDS OF PREY. Ekológia Vol. 30, No. 4, p. 405–413 pp. doi:10.4149/ekol_2011_04_405
Zadal: 
Alena Peltanová (překlad Adéla Boušková)
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.