Které vlastnosti dopravních sítí nejvíce omezují prostorovou aktivitu netopýrů?

Verze PDF

Neustálé rozšiřování dopravní infrastruktury velmi negativně ovlivňuje volně žijící zvířata. Zatímco u pozemních druhů lze tuto skutečnost očekávat, mnohem překvapivější je vliv rozsáhlých dopravních sítí na početnosti jednotlivých druhů netopýrů. Snižování počtu těchto zvířat může být způsobeno jak přímou kolizí s projíždějícími auty, tak dalšími, až dosud spíše opomíjenými mechanizmy. Právě těm se věnují autoři představované studie, vycházející z předchozího výzkumu, kterým bylo zjištěno, že podobně jako pro další druhy živočichů, i pro netopýry silnice představují významnou antropogenní bariéru, která silně omezuje přístup k důležitým zdrojům. Rozhodnutí zvířete, zdali se pokusí silniční komunikaci překonat může být ovlivněno množstvím různých faktorů, jejichž popsání je zcela zásadní pro následná legislativní a ochranářská opatření. Právě jejich identifikace byla hlavním cílem studie provedené ve státě Indiana (USA). Autoři se zaměřili jak na strukturální vlastnosti prostředí, které komunikaci obklopuje, tak na další faktory jako je množství projíždějících automobilů a jejich hlučnost.

Využitelné výstupy: 

V rámci studie bylo sledováno chování osmi druhů netopýrů (Myotis sodalis, Nycticeius humeralis, Eptesicus fuscus, Lasiurus borealis, Lasiurus cinereus, Myotis lucifugus, Myotis septentrionalis, Perimyotis subflavus) při překonávání silničních komunikací. Na základě předchozích zjištění bylo vybráno celkem pět oblastí (vzájemně vzdálených minimálně 10 km), které se vzájemně lišily ve sledovaných parametrech (tj. struktura okolní krajiny, množství a hlučnost projíždějících automobilů). V každé z těchto lokalit byla sledována jejich prostorová aktivita, především pak frekvence vyhýbání se či naopak překonávání dopravní komunikace.
 
Studie přináší následující výsledky:
 
** propustnost silniční komunikace pro sledované druhy netopýrů byla více než intenzitou provozu podmíněna strukturou krajiny, která jí obklopovala. V oblastech charakterizovaných absencí keřů a stromů častěji docházelo k vyhýbání se překonání silnice (u více než 50% pozorování), a to při téměř nulovém provozu.
 
** mezery v zápoji stromů či keřů, které silniční komunikaci obklopují značně snižují její migrační propustnost. Jako kritická minimální hodnota byla stanovena vzdálenost kolem tří metrů - za těchto podmínek se značná část netopýrů rozhodla komunikaci nepřekročit, a to opět i za nulového provozu.

Grafické přílohy: 
Klasifikační strom obsahující hlavní faktory ovlivňující rozhodnutí netopýrů zdali překročí komunikaci či se jí vyhnou. A) situace s projíždějícícmi motorovými vozidly B) bez motorových vozidel.
Zdroj: 
Bennett, V. J. and Zurcher, A. A. 2013: When corridors collide: Road-related disturbance in commuting bats. The Journal of Wildlife Management 77: 93 -101
Zadal: 
Klára Šíchová
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.