Krajinné faktory ovlivňují strukturu a složení motýlích společenstev podél urbanizačního gradientu

Verze PDF

V této studii zkoumali autoři strukturu a složení společenstev denních motýlů podél urbanizačního gradientu v nejvíce urbanizované oblasti Francie v okolí Paříže. Z výsledků studie vyplývá, že jsou motýli silně ovlivněni urbanizací. Jako u mnoha jiných studií druhová pestrost poklesala s rostoucí mírou urbanizace. Motýli tolerující městské prostředí měly širší potravní niku než druhy vyhýbající se městu v souvislejší krajině. Motýli byli tak ovlivnění urbanizací, že bylo možné je rozdělit do čtyř odlišných skupin podle významných rozdílů v některých proměnných prostředí. Druhy s metapopulační strukturou se zjevně vyhýbají městskému prostředí, zatímco tolerantní druhy jsou mobilní nebo vysoce mobilní.

Využitelné výstupy: 

Jak ovlivňuje urbanizace charakter rozšíření denních motýlů, je stálo málo známé. V této studii zkoumali autoři strukturu a složení společenstev denních motýlů podél urbanizačního gradientu v nejvíce urbanizované oblasti Francie v okolí Paříže. Celkem bylo zaznamenáno 21 druhů (z 26 sledovaných) na 135 lokalitách v letech 2008 a 2009. Nejpočetnější byla babočka bodláková Vanessa cardui, která se vyskytovala na více než 75% lokalitách. Na více než čtvrtině lokalit se vyskytovaly babočka paví oko Inachis io, babočka admirál Vanessa atalanta a okáč pýrový Pararge aegeria. Méně než na 5% lokalit se vyskytovaly perleťovec malý Issoria lathonia, otakárek ovocný Iphiclides podalarius, ostruháček ostružinový Callophrys rubi, babočka síťkovaná Araschnia levana, soumračník jahodníkový Pyrgus malvae, otakárek fenyklový Papilio machaon, modrásek Cacyreus marshalli, babočka kopřivová Aglais urticae a modrásek krušinový Celastrina argiolus. Motýlí společenstva se lišila podél urbanizačního gradientu. Na základě analýzy byly odlišeny čtyři charakteristické skupiny podle míry tolerance k urbanizaci. U silně urbanizovaných lokalit byla nižší druhová pestrost a nižší míra specializace než u lokalit méně ovlivněných. To odpovídá obvyklému trendu, že generalisté jsou častější na místech s vyšším urbanizačním tlakem než specialisté. Generalisté mohou být více tolerantní z důvodu vyšší mobility a/nebo širšího spektra živných rostlin. Skupiny 1 a 2 představovaly lokality vyskytující se v městské matrici, s vysokým zastoupením umělé krajiny (cca 75%) a daleko od otevřených i lesních přírodních biotopů. Ve skupině 1 nebyl zaznamenán žádný charakteristický druh, pro skupinu 2 byly charakteristické babočka paví oko a babočka bodláková. Oba druhy mají otevřenou a nestálou populační strukturu. Dále se zde relativně často vyskytovali okáč pýrový a modrásek krušinový. Skupiny 3 a 4 odpovídají nižší míře urbanizace (64, resp. 58 %) a blízkosti přírodním otevřeným i lesnatým plochám. Indikační druhy skupiny 3 – otakárek fenyklový, žluťásek čilimníkový a okáč zední jsou všechno druhy s otevřenou populační strukturou, ale nižší mobilitou než druhy skupiny 1 a 2. Indikačními druhy skupiny 4 jsou okáč bojínkový, okáč luční, okáč lipnicový, okáč poháňkový a babočka admirál. Všechny druhy okáčů jsou typickými lučními druhy, kde se tako vyskytují jejich živné rostliny. Lokality s výskytem druhů skupiny 4 měly více venkovský charakter než ostatní lokality. Vyznačují se nižší mobilitou než ostatní indikační druhy a jejich populace jsou spíše uzavřené. Druhy skupiny 4 se vyskytovaly ve větších lučních ploškách, dále od městské krajiny a od lesa. Tyto krajinné atributy mohou hrát roli při metapopulační dynamice. Z výsledků studie vyplývá, že jsou motýli silně ovlivněni urbanizací. Jako u mnoha jiných studií druhová pestrost poklesala s rostoucí mírou urbanizace. Motýli tolerující městské prostředí měly širší potravní niku než druhy vyhýbající se městu v souvislejší krajině. Motýli byli tak ovlivnění urbanizací, že bylo možné je rozdělit do čtyř odlišných skupin podle významných rozdílů v některých proměnných prostředí. Druhy s metapopulační strukturou se zjevně vyhýbají městskému prostředí, zatímco tolerantní druhy jsou mobilní nebo vysoce mobilní.

Zdroj: 
Bergerot B., Fontaine B., Julliard R., Baguette M. 2011: Landscape variables impact the structure and composition of butterfly assemblages along an urbanization gradient. Landscape Ecology 26 (1): 83-94.
Zadal: 
Jiří Pokorný
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.