Krajina uvnitř a vně chráněných území: zhodnocení hlediska funkčnosti

Verze PDF

Jaký je vztah mezi funkčností krajiny z ekologického hlediska (landscape functionality) zvýšenou mírou územní ochrany? Obecně řečeno, můžeme považovat krajinu v chráněných oblastech za „funkčnější“? Je možné říct, že vyšší stupeň ochrany garantuje i vyšší funkčnost? A jak se projevují nejrůznější krajinné prvky z hlediska zvýšení funkčnosti na nechráněných územích?
V této studii byla pro zhodnocení ekologické funkčnosti krajiny využita metrika krajinných struktur, odvozená z map krajinného pokryvu (land cover). Došlo ke srovnání chráněných/nechráněných území z hlediska funkčnosti, v rámci šesti odvozených skupin, včetně zhodnocení, jak různá úroveň ochrany území zvyšuje ekologickou funkčnost.
Na ortofotech z roku 2009 (s rozlišením 1 m) bylo celkem identifikováno 83 typů krajinných elementů různých kategorií, například orná půda, trvalé travní porosty, lesy, vodní plochy. Mapa byla nejprve vektorizována v programu ArcGIS 9.3, a poté byly vybrané krajinné prvky označeny příslušným kódem. Ten konkrétní prvek začleňoval do nadřazené kategorie (dle půdního povrchu) a přiřazoval charakteristiky podle ekologické kvality (z dat mapování Natura 2000). Na základě podkladů dodaných AOPK byl vytvořeny dvě interaktivní mapy chráněných území. První vycházela z dat o maloplošných chráněných území všech kategorií, druhá pak z velkoplošných chráněných území, biosférických rezervací, národních parků a přírodních parků/klidových zón a Naturových území. Následně byly tyto mapové vrstvy aplikovány na překryv nechráněných území, a porovnávána ekologická funkčnost uvnitř a vně chráněných území, v rámci tří náhodně vybraných ploch.

Využitelné výstupy: 
  • Průměrná funkčnost krajiny byla obecně (i numericky) vyšší uvnitř chráněných území. Výsledky napovídají, že území s ochranným statutem hrají významnou roli v celkové míře funkčnosti krajiny. Vyšší stupeň územní ochrany se i významně podílí i na vyšší funkčnosti.
  • Více než 80% chráněných území bylo pokryto krajinnými prvky vyznačujících se vysokou funkčností u všech tří modelových typů sledovaných území (ve srovnání se 40 % u nechráněných oblastí). Horské zemědělské oblasti uvnitř chráněných oblastí pak byly hodnotnými krajinnými elementy pokryty z 47%, ve srovnání se 17% u území bez ochrany.
  • Funkčnost krajiny bylo vyhodnoceno na základě přítomnosti/míry vzájemné propojenosti (konektivity) a rozdělena do šesti kategorií, dle funkčních skupin na: spojující koridory (umožňující migrace organismů mezi jednotlivými krajinnými elementy), narušujícími koridory (komplikujícími migrace organismů, většinou silnice, železnice), hodnotný matrix (krajinné elementy s vyšší ekologickou hodnotou), narušený matrix (povrch s výrazným antropogenním ovlivněním), umělý matrix (uzavřené oblasti, průmyslové oblasti, skládky) a nášlapné kameny (proxy-habitaty, remízky, háje, opuštěné lomy).
  • Z hlediska průměrné funkčnosti skupin panovaly značné rozdíly mezi narušeným/umělým matrixem v obou vrstvách vytvořených map. Vyšší funkčnost zde byla zaznamenána jen u nášlapných kamenů, kde byla střední hodnota funkčnosti vyšší i u nechráněných částí druhé mapové vrstvy.
  • Analýzy potvrdily, že krajinné elementy situované v chráněných oblastech mají obvykle vyšší hodnoty ekologické funkčnosti, na rozdíl od těch mimo chráněné oblasti. Krajinné elementy s vyšší ekologickou hodnotou náleží obvykle k „hodnotnému matrixu“, nebo jsou koridory napojeny na ostatní skupiny s vyšší ekologickou funkčností.
  • Metrika krajiny, jako podklad pro zhodnocení průměrné funkčnosti, je do značné míry ovlivněna charakterem jednotlivých elementů. Například liniové koridory (ať už spojující či rozdělující) mají vyšší hodnoty, než ty kompaktnější.
Grafické přílohy: 
Krajina uvnitř a vně chráněných území: zhodnocení hlediska funkčnosti
Krajina uvnitř a vně chráněných území: zhodnocení hlediska funkčnosti
Krajina uvnitř a vně chráněných území: zhodnocení hlediska funkčnosti
Krajina uvnitř a vně chráněných území: zhodnocení hlediska funkčnosti
Zdroj: 
Skokanová H., Eremiášová R. 2013: Landscape functionality in protected and unprotected areas: Case studies from the Czech Republic. Ecological Informatics 14: 71-74.
Zadal: 
Radomír Dohnal
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.