Kontinentální dopad evropské lesní ochranářské politiky a managementu na stabilitu produktivity

Verze PDF
Ekologický dopad politik využívání půdy v kontinentálním měřítku, které ovlivňují lesní management, je často obtížně vyčíslitelný. Evropská ochrana lesů započala v roce 1909 a provázel ji výrazný nárůst chráněných oblastí pojící se se vznikem Natury 2000 počátkem 90. let 20. století.
Chráněné lesní oblasti jsou dominantním politickým nástrojem aplikovaným napříč celou Evropou s cílem zamezit ztrátě biodiverzity a zajistit poskytování ekosystémových služeb pro blaho člověka. Ukázalo se, že zvýšení mortality evropských lesů může souviset se zvýšenou proměnlivostí klimatu. Měření reakce produktivity na klimatickou proměnlivost může být validním ukazatelem naznačujícím schopnost lesa tuto disturbanci snášet.
Chráněné oblasti jsou v rámci Evropy častěji situovány na lokalitách majících menší alternativní ekonomickou hodnotu využití půdy. Stejně jako v případě lesních chráněných oblastí je i lesní čistá primární produkce distribuována nenáhodně a je silně ovlivněna charakteristikami daného místa a klimatu. Na základě evropských specifických ročních odhadů MODIS (Moderate Resolution Imaging Spectroradiometer) byla v této práci hodnocena reakce čisté primární produkce na rozdíly v proměnlivosti klimatu mezi aktivně obhospodařovanými lesy, ve kterých jsou zásahy člověka běžné a chráněnými oblastmi lesů, ve kterých jsou zásahy člověka minimální až žádné. Nicméně, v regionálním měřítku se objevují rozdíly, které jsou řízené historickými postupy při obhospodařování lesů a potenciální speciací dané oblasti.
Chráněné lesní oblasti nacházející se na severu vykazují stejnou reakci čisté primární produkce na proměnlivost klimatu jako aktivně obhospodařované lesy. Chráněné lesní oblasti mají tendenci mít menší reakci čisté primární produkce na proměnlivost klimatu na jihu a v rámci starších chráněných lesů. Obecný trend také ukazuje, že čím déle byl les chráněnou oblastí, tím méně anomálií čisté primární produkce bylo přítomno. Analýza v kontinentálním měřítku navíc naznačuje, že největší dopad ochranářské činnosti se začíná projevovat až poté, co je les chráněn po dobu 60 let a více.
Závěrem je nutno dodat, že neuplynulo dost času, aby mohly být vyčísleny rozsáhlé dopady ochranářské politiky a lesního management napříč všemi chráněnými lesními oblastmi v Evropě.
 
Využitelné výstupy: 
 
Nedostatek velkých rozdílů mezi obhospodařovanými a chráněnými lesy je způsoben nejen ekofyziologií a managementem, ale také politickou a regulační činností. Reakce čisté primární produkce na proměnlivost klimatu by mohla být využívána jako indikátor funkční biodiverzity. Politika ochrany lesů v Evropě je s ohledem na jejich stáří stále ještě v začátcích, ale se zvyšujícím se věkem
těchto lesů se budou rozdíly v jejich reakci na klimatické anomálie mezi obhospodařovanými a chráněnými lesy a v jejich funkční diverzitě stále zvětšovat. Monitoring velkého rozsahu by do budoucna mohl pomoci při hodnocení účinnosti politických rozhodnutí v kontitentálním měřítku.
Grafické přílohy: 
Kontinentální dopad evropské lesní ochranářské politiky a managementu na stabilitu produktivity
Kontinentální dopad evropské lesní ochranářské politiky a managementu na stabilitu produktivity
Zdroj: 
Moreno, A.; Neumann, M.; Mohebalian, P.M.; Thurnher, C.; Hasenauer, H. The Continental Impact of European Forest Conservation Policy and Management on Productivity Stability. Remote Sens. 2019, 11, 87. doi:10.3390/rs11010087
Zadal: 
Alena Peltanová (překlad Adéla Boušková)
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.