Kdy biotop není biotopem? Změny ve využívání zdrojů za různého počasí u modráska černolemého

Verze PDF

Určení, co je pro daný druh biotopem, je stěžejní pro jeho účinnou ochranu. V této studii se autoři zaměřili na sledování změn ve struktuře biotopu modráska černolemého (Plebejus argus) za měnících se podmínek počasí v severním Walesu. Ve sledované oblasti je modrásek černolemý početnější v křovinatých oblastech s výskytem živné rostliny oproti otevřeným plochám. Motýl je významně méně aktivní v křovinách než na otevřených plochách a jeho početnost s rozsahem křovin vzrůstá. Za teplého počasí roste podíl jedinců, kteří opouštějí křoviny a vyskytují se na vápnomilných vřesovištích navazujících na křoviny nebo v jejich blízkosti. Co je vhodnou ploškou, závisí na tom, kdy je průzkum proveden a za jakých podmínek. Určení biotopových nároků je pro ochranu bezobratlých klíčové. Vyžaduje pochopení využívání jejich zdrojů a variabilitu v jejich využívání, nejen mezi lokalitami, ale též v rámci jedné lokality.

Využitelné výstupy: 

Určení, co je pro daný druh biotopem, je stěžejní pro jeho účinnou ochranu. Pokud se prostorové vazby druhu mění s měnícím se počasím, je bez znalosti, co tvoří zdroje významné pro druh, obtížné určit, co je biotop a co nikoli, a tedy co vlastně chránit. Za chladného, větrného a oblačného počasí se předpokládá, že motýli využívají úkryty, jako jsou křoviny, lesní okraje, živé ploty atp. Křoviny jsou ale důležité nejen jako úkryt ale i pro jejich tahové cesty, odpočinek, páření a jako zdroje nektaru. U modráska černolemého (Plebejus argus) bylo pozorováno, že expanduje z křovinatých biotopů na otevřená stanoviště během teplých slunných a bezvětrných dní. V této studii se autoři zaměřili na sledování změn ve struktuře biotopu modráska černolemého za měnících se podmínek počasí v severním Walesu.
Modrásci černolemí byli sledováni na pěti transektech s odlišným vegetačním složením s vyšším a nižším zastoupením křovin. Sledování proběhlo mezi 19.6. a 3.7.
Modrásek černolemý byl početnější na více křovinatých úsecích transektů. Více jedinců se vyskytovalo na závětrných stranách křovin než na návětrných. Modrásci se chovali různě v křovinách a na otevřených vřesovištích. V křovinách byli méně pohybliví (slunění, odpočinek) a pohyblivější byli na vřesovištích (patrolování, sání nektaru). U obou pohlaví vzrůstala letová aktivita s rostoucí teplotou a slunečním zářením a klesala s rychlostí větru. Se vzrůstající teplotou a klesající rychlostí větru se modrásci vyskytovali více na otevřených plochách.
Ve sledované oblasti je modrásek černolemý početnější v křovinatých oblastech s výskytem živné rostliny v porovnání s otevřenými plochami. Motýl je významně méně aktivní v křovinách než na otevřených plochách a jeho početnost vzrůstá s rozsahem křovin. Za teplého počasí roste podíl jedinců, kteří opouštějí křoviny a vyskytují se na vápnomilných vřesovištích navazujících na křoviny nebo v jejich blízkosti.
Ze studie vyplývá, že populace v daný okamžik neobývá celý prostor dostupných zdrojů, ale za určitých příležitostí jsou různé zdroje využívány různě. Křovinaté plochy a otevřená vřesoviště jsou součástí jednoho biotopu. Variabilita ve využívání zdrojů se vyskytuje nejen v průběhu letové sezony, ale mění se i v průběhu dne a v závislosti na počasí. Požadavky druhu na stanoviště zůstávají stejné; jsou to podmínky, které poskytují příležitosti pro jejich využívání nebo je naopak omezují. Tato zjištění podtrhují význam autekologických výzkumů při určení biotopů nutných pro ochranu druhu.
Důležitým aspektem krajiny je pro modráska vegetační struktura. Křoviny jsou na sledované lokalitě podstatnou součástí potřebných zdrojů, během dne i v noci. Obdobné nároky se předpokládají u oblastí se zvýšenou větrností (horské oblasti, hřebeny). Křoviny nejsou využívány pouze pro „hřadování“ a sání nektaru, ale také pro slunění a páření. Poněkud překvapující je, že motýli jsou početnější v úsecích, kde jsou křoviny poměrně hojné v porovnání s úseky, kde se vyskytují řídce. To je důležité pro další průzkum, protože není možné nechat rozrůstat křoviny úplně volně – mohlo by dojít k potlačení živné rostliny (devaterníky, štírovník růžkatý).
Co je tedy biotopovou ploškou pro modráska černolemého? Současná zjištění ukazují, že odpovědět na tuto otázku je komplikovanější, než se myslelo. Co je vhodnou ploškou, závisí na tom, kdy je průzkum proveden a za jakých podmínek. Modrásek černolemý je považován za druh s omezenou schopností rozptylu. Bylo ale prokázáno, že se tento druh může za slunného teplého a bezvětrného počasí šířit na značné vzdálenosti. Ze současné studie vyplývá, že tyto pohyby mohou být podmíněny hledáním zdrojů v souvislosti se změnou počasí. Určení biotopových nároků je pro ochranu bezobratlých klíčové. To vyžaduje pochopení využívání jejich zdrojů a variabilitu v jejich využívání, nejen mezi lokalitami, ale též v rámci jedné lokality. 

Zdroj: 
Dennis R.L.H., Sparks T.H. 2006: When is a habitat not a habitat? Dramatic resource use changes under differing weather conditions for the butterfly Plebejus argus. Biological Conservation 129: 291-301
Zadal: 
Jiří Pokorný
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.