Je spalování uhlí poslední šancí pro mizející hmyz vnitrozemských pohyblivých písečných dun?

Verze PDF

Popílkoviště se vyznačují mnoha společnými rysy s vnitrozemskými pohyblivými písečnými dunami, což je v kontinentální Evropě vysoce ohrožený biotop. Jedná se o jemnozrnný nestabilní substrát náchylný k vysychání s velkými fluktuacemi v průběhu ročních a denních teplot, stejně jako se strmými gradienty vlhkosti a živin. V této studii inventarizují autoři druhy včel a vos na dvou popílkovištích u Chvaletic a Opatovic nad Labem. Na obou lokalitách byl hmyz studován na třech typech spontánně vytvořených biotopů: 1) plochách s obnaženým a značně vysychavým a tudíž pohyblivým substrátem, do 10% vegetace, 2) plochách v blízkosti vodních ploch či terénních depresí, do 10% vegetace, 3) plochách zarostlé třtinou křovištní a jinými travami, s pokryvností vyšší než 80%. Během průzkumu byl zjištěn relativně vysoký počet specialistů pohyblivých písků a dalších regionálně ohrožených druhů srovnatelný nebo dokonce vyšší než na otevřených písčitých biotopech. Nalezení třetiny ze známých specializovaných druhů pohyblivých písků v ČR na pouhých dvou lokalitách poukazuje na značný význam, která tato nehostinná stanoviště mají pro psamofilní faunu. Navíc, některé z ochranářsky významných druhů dosahovaly vysokých početností, což naznačuje výskyt prosperujících populací. Z výsledků vyplývá, že popílkoviště jsou cennými refugii pro neobvykle vysoký počet ubývajících druhů. Pro mnoho specializovaných druhů včel a vos představují poslední možnost přežití v člověkem pozměněné krajině. Budoucí průzkumy by se měly zaměřit na to, zda výskyt jiných skupin členovců obsahuje ohrožené druhy využívající popílkoviště a jak vyrovnat rizika plynoucí z ohrožení životního prostředí s přínosy dlouhodobé existence specializovaných vzácných druhů bezobratlých.

Využitelné výstupy: 

O negativním vlivu popílku na lidské zdraví a životní prostředí je známo mnoho, a proto jsou doporučovány a realizovány rychlé rekultivace popílkovišť. Na druhou stranu vzrůstá povědomí o tom, že postindustriální lada, jako jsou lomy, štěrkovny, výsypky, brownfields atp., hostí ochranářsky významná společenstva živočichů a poskytují refugia pro mnoho druhů mizející z člověkem ovlivněné krajiny. Z tohoto pohledu přitahují dosud neprozkoumaná popílkoviště pozornost biologů. Popílkoviště se vyznačují mnoha společnými rysy s vnitrozemskými pohyblivými písečnými dunami, což je v kontinentální Evropě vysoce ohrožený biotop. Jedná se o jemnozrnný nestabilní substrát náchylný k vysychání s velkými fluktuacemi v průběhu ročních a denních teplot, stejně jako se strmými gradienty vlhkosti a živin. U mnoha psamofilních druhů je specializace na holý substrát tak významná, že se nevyskytují v žádném jiném přirozeném biotopu. Vzhledem k podobným charakteristikám autoři předpokládali, že by popílkoviště mohla přitáhnout specializované členovce pohyblivých písků. Vosy a včely se řadí k nejvíce ubývajícím skupinám hmyzu. Mnoho druhů využívá písečné substráty ke stavbě hnízda. V této studii inventarizují autoři druhy včel a vos na dvou popílkovištích u Chvaletic a Opatovic nad Labem. Na obou lokalitách byl hmyz studován na třech typech spontánně vytvořených biotopů: 1) plochách s obnaženým a značně vysychavým a tudíž pohyblivým substrátem, do 10% vegetace, 2) plochách v blízkosti vodních ploch či terénních depresí, do 10% vegetace, 3) plochách zarostlé třtinou křovištní a jinými travami, s pokryvností vyšší než 80%.
Během průzkumu bylo zjištěno 3 479 jedinců včel a vos náležejících 227 druhů. Byly zjištěny 4 druhy považované ze regionálně vymizelé, 13 druhů kriticky ohrožených s hrstkou zbývajících lokalit, 22 ohrožených a 33 zranitelných druhů. 31 zaznamenaných druhů je striktními specialisty pohyblivých písků. Druhová pestrost se mezi jednotlivými biotopy nelišila, nicméně oba typy ploch s minimálním zastoupením vegetace byly osídleny vyšším počtem specialistů a vyšším počtem druhů v červeném seznamu než plochy zarostlé travami.
Během průzkumu byl zjištěn relativně vysoký počet specialistů pohyblivých písků a dalších regionálně ohrožených druhů srovnatelný nebo dokonce vyšší než na otevřených písčitých biotopech. Význam těchto postindustriálních stanovišť podtrhuje nalezení čtyř druhů považovaných pro Českou republiku za vymizelé -  Arachnospila westerlundi, Evagetes littoralis, Halictus smaragdulus, Nysson hrubanti a třináct kriticky ohrožených druhů. Nalezení třetiny ze známých specializovaných druhů pohyblivých písků v ČR na pouhých dvou lokalitách poukazuje na značný význam, která tato nehostinná stanoviště pro psamofilní faunu mají. Navíc, některé z ochranářsky významných druhů Hedychridium krajniki, Mimumesa littoralis, Tachysphex helveticus dosahovaly vysokých početností, což naznačuje výskyt prosperujících populací.
V rámci popílkovišť obývali specialisté pohyblivých písků řídce porostlá stanoviště s pohyblivým popílkem. Sukcesně pokročilá stadia, ačkoli hostila podobně vysoký počet druhů včel a vos, zahrnovala nižší podíl uvedených specialistů. Pozorování souhlasí se známou životní historií specialistů pohyblivých písků, kteří vyžadují pro stavbu hnízda rozsáhlé plochy jemného písku. Z výsledků průzkumů na jiných postindustriálních plochách vyplývá, že tato stanoviště bývají vysoce heterogenní a zahrnují rozmanité abiotické podmínky. V rámci těchto lokalit jsou ale ochranářsky nevýznamnější druhy nalézány na řídce porostlých plochách. To vyplývá ze skutečnosti, že lidské činnosti v současné krajině potlačují druhy raných sukcesních stadií.
Ochranářský potenciál popílkovišť je nezanedbatelný i vzhledem k širokému rozšíření těchto struktur tam, kde jsou spalována minerální paliva. V Polabí tvoří popílkoviště řádově rozsáhlejší plochy než jsou přírodní písečné duny. O mnoho nižší rozlohy písečných dun neumožňují některým z nejvzácnějších psamofilních druhů zachování životaschopných populací. Skutečnost, že popílkoviště hostí několik druhů chybějících v širším prostředí včetně druhů považovaných za vymizelé je možné vysvětlit osídlením popílkovišť v minulosti, které proběhlo před vymizením druhů ze zbytků přírodních plošek. Z výsledků vyplývá, že popílkoviště poskytují cenná refugia pro neobvykle vysoký počet ubývajících druhů. Pro mnoho specializovaných druhů včel a vos představují poslední možnost přežití v člověkem pozměněné krajině. Budoucí průzkumy by se měly zaměřit na to, zda výskyt jiných skupin členovců obsahuje ohrožené druhy využívající popílkoviště a jak vyrovnat rizika plynoucí z ohrožení životního prostředí s přínosy dlouhodobé existence specializovaných vzácných druhů bezobratlých.

Grafické přílohy: 
Mapa sledovaných lokalit
Druhová pestrost vos a včel na sledovaných lokalitách
Zdroj: 
Tropek R., Cerna I., Straka J., Cizek O., Konvicka M. 2013: Is coal combustion the last chance for vanishing insects of inland drift sand dunes in Europe? Biological Conservation 162: 60-64.
Zadal: 
Jiří Pokorný
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.