Je socioekonomický přínos obnovy dostatečně vyhodnocen? Analýza současných prací (2000 - 2008)

Verze PDF

Mezi přínosy ekologické obnovy pro společnost patří ochrana vodních zdrojů a ochrana proti povodním a pobřežním bouřím, zvýšení produktivity v zemědělství a snížení eroze půdy, hrozby sesuvů půdy a míry odlesňování, zachování biodiverzity ekosystémů a přírodního bohatství. Tato studie se zaměřila na spojení mezi výzkumem ekologické obnovy a společností, ekonomikou a politikou. Výsledky ukázaly mezeru mezi výzkumem a socioekonomickým přínosem ekologické obnovy, stejně jako malou pozornost věnovanou možnému vlivu těchto projektů na politiku.

Využitelné výstupy: 

Autoři rozebrali 1582 článků z 13 časopisů z let 2000 až 2008, které se zabývaly ekologickou obnovou. Z prací vyhodnocovali zemi, ve které pokus probíhal, zda byl prováděn aktivní nebo pasivní metodou, zda byla data získána jen měřením přístroji, nebo jiným způsobem (například rozhovory s lidmi), ekosystém, ve kterém obnova proběhla, ekonomický přínos ve formě platby za ekosystémové služby, vliv na místní, regionální, nebo národní politiku a míra zapojení úřadů.
Asi tři čtvrtiny výzkumů byly uskutečněny v zemích s vysokými přijmy a většinou byly vedeny akademickou nebo výzkumnou institucí.
Nejvíce prací bylo provedeno v lesním nebo vodním ekosystému a většina pokusů měla aktivní přístup, kdy bylo něco zúrodněno, zavodněno nebo osázeno, zatímco méně než 10% prací použilo pouze pasivní metody, při kterých je zkoumaná oblast ponechána sama sobě, aby se obnovila. Z finančního hlediska jsou aktivní metody dražší, ale přinášejí rychlejší a výraznější výsledky.
Existuje silná tendence upřednostňovat obnovu krajiny a ekosystému, i když se jedná o finančně náročnější projekty, než je ekologická obnova v menším měřítku - společenství, populace. Co se týká spojení ekologické obnovy a zemědělství, analýza ukázala, že se většinou jednalo o obnovu opustěných míst, která byla dříve zemědělsky využívána.
Data byla většinou získána měřením přístroji a jen ve 3% případů byly použity rozhovory se zainteresovanou a ovlivněnou stranou k vyhodnocení dojmů o dosažení nebo úspěchu obnovy.
Ve 2,7% (Restoration Ecology) a 10,7% (ostatní časopisy) článků byly zaznamenány platby za ekosystémové služby. Podobně dopadlo hodnocení vlivu ekologické obnovy na politiku a míry propojení výzkumu a činnosti úřadů, protože jen v necelých 10% článků bylo zmíněno doporučení zlepšení spolupráce, i když vládní instituce byly druhým největším zadavatelem výzkumu
Závěr:
Mezi výzkumem ekologické obnovy a společností existuje mezera. Ve výzkumu je přehlížen možný socioekonomický prospěch z ekologické obnovy, nebo její vliv na politiku. Zvýšit zájem o ochranu ekosystémů by mohla pomoci finanční odměna místním lidem, kteří by byli do projektů ekologické obnovy zainteresováni. Také by měla být také věnována pozornost zjištění přínosu ekologické obnovy pro zemědělsky produktivní oblasti, zejména pokud by to bylo spojeno s finančním benefitem. Autoři prací by měli uvážit spojení svého výzkumu s místní politikou, které by mohlo zjednodušit a urychlit dosažení výsledků.

Grafické přílohy: 
Je socioekonomický přínos obnovy dostatečně vyhodnocen? Analýza současných prací (2000 - 2008)
Je socioekonomický přínos obnovy dostatečně vyhodnocen? Analýza současných prací (2000 - 2008)
Je socioekonomický přínos obnovy dostatečně vyhodnocen? Analýza současných prací (2000 - 2008)
Zdroj: 
Aronson J., Blignaut J.N., Milton S.J., Le Maitre D., Esler K.J., Limouzin A., Fontaine C., de Wit M.P., Mugido W., Prinsloo P., van der Elst L., Lederer N. 2010: Are Socioeconomic Benefits of Restoration Adequately Quantified? A Meta-analysis of Recent Papers (2000-2008) in Restoration Ecology and 12 Others Scientific Journals. Restoration Ecology 18 (2): 143-154.
Zadal: 
Michala Zelenková
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.