Jaký vliv má přítomnost bobra na ekosystém toku, říční krajinu a na ryby

Verze PDF

Autoři této publikace shrnuli všechny dosavadní vědecké výstupy o důsledcích přítomnosti bobra evropského (Castor fiber) a kanadského (Castor canadensis) na své okolí. Jak známo, bobr někdy na tekoucích vodách staví hráze, hrady, a v březích toků pak chodby, skrýš na potravu, čímž může zásadním způsobem ovlivnit krajinu a vytvářet nové ekosystémy. Potok nad hrází se mění ve stojatou vodu, mění se hydrologické, teplotní a chemické parametry. Počet vodních bezobratlých organismů může být sice na jednotku plochy menší, celkový počet organismů v nově vzniklém ekosystému však narůstá a diverzita se zvyšuje se stářím vzniklé zdrže. Zásadním způsobem se mění také druhové složení ryb, což lze hodnotit pozitivně, ale i negativně, v závislosti na regionu a topografii. Postavené hráze se mohou v některých případech stát migrační překážkou a trdliště reofilních druhů mohou být zanesena sedimenty. Praktická stránka a přínosy reintrodukce bobra se budou lišit podle lokality a měly by být uvažovány už v plánech péče, i s případnou kontrolou hustoty populací.

Využitelné výstupy: 

1. Vliv bobřích hrází na fyz.-chemické parametry toků:

  • Přehrazením toku vzrůstá plocha říční krajiny, zvyšuje se hladina spodní vody.
  • Při vyšším vodním stavu bobří přehrada snižuje bod kulminace a tím snižuje pravděpodobnost povodně (v případě protržení jeho hráze však riziko stoupá). Naopak v obdobích sucha pomáhá udržovat vodu v krajině.
  • Přehrady postavené na hořejších úsecích toků snižují kinetickou energii toku více než v nivách dolního toku.
  • V oblastech ohrožených břehovou erozí pomáhá bobří hráz chránit břehy v nadjezí před jejich dalším rozrušováním.
  • Teplotní režim na přehrazeném toku je mnohem stabilizovanější. Denní fluktuace teploty vody je mírnější. Teplota vody bývá na odtoku ze zdrže zvýšena. Vyšší teplota může vést k absenci chladnomilnějších druhů (lososovití), může se ale stát výhodou v tocích s příliš chladnou vodou, kde by jinak reprodukce a přežívání lososovitých ryb nebyly možné. Vyšší teplota také může vést k vyšší produkci biomasy ryb obecně.
  • Obsah fosforečnanů a dusičnanů, DOC i pH je ve zavzduté vodě vyšší, zatímco sírany, iontové formy hliníku a rozpuštěný kyslík jsou nižší. Obsah kyslíku se však hned na výtoku z přehrazení velmi rychle obnovuje.
  • Vnos organického materiálu je vyšší. Produkce řas byla na toku dlouhodobě ovlivněném aktivitami bobrů vyšší. Přítomnost bobra může také výrazně zvýšit samočistící schopnost toku zatíženého komunálními odpadními vodami nebo zemědělstvím.

2. Vliv výstavby bobřích hrází na vodní bezobratlé

  • Počet hmyzích jedinců, kteří v dospělosti opouští vodní prostředí (jepice, pošvatky, chrostíci) se snížil, zvláště u druhů vázaných na tekoucí vodu, ale počet pakomárů, máloštětinatců, filtrujících mlžů, vážek a pijavek se zvýšil. V jedné studii z Kanady byl zjištěn nižší počet organismů na jednotku plochy (v jiné studiích byl zase počet vyší), množství dostupné potravy pro ryby se však více než zdvojnásobilo díky nárůstu zatopené plochy.
  • Přímo v hrázi byly zjištěny druhy vodních bezobratlých vázané na tekoucí vody, zatímco ve zbylých částech druhy pomalu tekoucích nebo stojatých vod. Bobří hráz postavená na pomalu tekoucím toku tak může mít důležitý význam pro udržení druhů tekoucích vod.
  • Mění se zastoupení funkčních skupin bezobratlých v tocích nízkého řádu: klesá význam kouskovačů (tvz. shredders).
  • Vliv hydrologických extrémů na bentické živočichy bude mírnější.

3. Vliv bobřích hrází na ryby

  • Vliv na ryby bude záviset na tom, jaký byl výchozí stav rybích populací. Např. tam, kde byla produkce ryb limitována množstvím potravy, mohou ryby díky dostupnější potravě lépe profitovat.
  • Populace pstruhů, lososů a sivena amerického se může výrazně zvýšit. Byl zaznamenán také nárůst kaprovitých, střevlí, štik ad.
  • Siven americký a pstruh obecný profitovaly z hráze více než pstruh duhový, protože jsou schopni lépe využít potravu ze dna rybníka.
  • Zdrž nad bobří hrází poskytuje rybám tekoucích vod v zimě důležitý habitat, zvláště když v toku chybí hlubší tůně.
  • Řada autorů uvedla, že pozitivní efekt na rybí populace byl pouze v prvních letech od vzniku hráze, ale starší rybník už tolik přínosů neposkytoval. Někteří došli k závěru, že ryby mohou z hráze profitovat, dokud je kolonie bobrů aktivní. Jiní zase, že malá populace bobra je přínosem, kdežto velká populace je pro pstruhový tok škodlivá. V každém případě je jasné, že vliv bobra může mít pozitivní, i negativní následky, v závislosti na regionu a topografii.
  • Může dojít ke zničení míst pro tření litofilních ryb v důsledku pomalejšího průtoku a zanesení sedimentem. Profitovat však mohou druhy, které se třou na bahnitých nánosech nebo ve vodní vegetaci.

Přínosy x negativní vlivy - souhrn
+

  • Je vytvořen habitat pro větší ryby, a s ním i možnosti rybaření (lososovití v chladných vodách, okounkovití a štikovití v teplejších).
  • Mrtvé dřevo a bobří skrýše na potravu mohou přitahovat některé druhy ryb (lososovité, okounovité, okounkovité).
  • Stabilnější hydrologické podmínky a stabilnější průtok nahrávají produkci bezobratlých a ryb.
  • Stabilnější a vyšší teplota vody by mohla zvýšit produkci ryb v chladných tocích.
  • Vyšší přísun hrubého, partikulovaného a jemného organického materiálu zvyšuje potravní možnosti bezobratlých.
  • Je generováno více živin (N a P), úživnost nádrže a toku pod hrází je vyšší.
  • Acidita je nižší, hliník (Al) může být imobilizován.
  • Nad hrází je zadržován organický materiál, který je potravou pro bezobratlé, kteří jsou potravou pro ryby, i pro ryby pod výtokem z hráze.
  • Zdrž nad bobří hrází jako refugium pro další organismy.

-

  • Hráz může bránit protiproudové migraci.
  • Teplejší voda může být škodlivá chladnomilným druhům.
  • Třecí místa litofilů mohou být zaplavena a zanesena.
  • Složení společenstev ryb se může změnit tak, že převládnou druhy ryb z rybářského pohledu méně žádané.
  • Nově vzniklý habitat může podpořit přítomnost rybích predátorů - ptáků, savců, i ryb.
Zdroj: 
Collen P., Gibson R.J. 2001. The general ecology of beavers (Castor spp.), as related to their influence on stream ecosystem and riparian habitats, and the subsequent effects on fish – a review. Reviews in Fish Biology and Fisheries 10: 439-461.
Zadal: 
Kateřina Kolaříková
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.