Jaký habitat preferuje bobr evropský?

Verze PDF

Od začátku devadesátých let byla v povodí řeky Moravy na úseku dlouhém 226 km sledována místa výskytu bobra evropského (Castor fiber). V těchto letech začala kolonizace bobra po jeho úspěšné reintrodukci na horním toku Moravy. Kolonizace v letech 1995-2007 probíhala průměrnou rychlostí 15,5 km za rok (0 – 33 km). Proces výběru vhodného habitatu se v průběhu kolonizace měnil. V prvotní fázi se výběr habitatu zdál chaotický, velký podíl optimálních habitatů nebyl bobry vůbec obsazen. Po této časné fázi začali bobři vyhledávat především místa s přítomností vrb (Salix spp.). V poslední fázi se bobří populace rozšiřovala i do neoptimálních habitatů, které byly často v blízkosti silnic, železnic a urbanizovaných oblastí.

Využitelné výstupy: 

Po téměř 260 letech nepřítomnosti bobra evropského začala probíhat díky úspěšnému reintrodukčnímu programu kolonizace povodí řeky Moravy v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Řeka Morava zde poskytovala ideální místa pro úspěšné přežití bobra, jako je pomalu tekoucí a meandrující voda či přítomnost olší a vrb. V letech 1991 a 1992 zde bylo vysazeno 22 jedinců odchycených z volné přírody severovýchodního Polska a Litvy a bylo sledováno jejich šíření. Areály rozšíření byly kontrolovány pomocí leteckých fotografií oblasti a od roku 2001 byly všechny vodní kanály mapovány buď z loděk či z obchůzek minimálně jednou za dva roky. Byly zaznamenávány znaky spojené s bobří aktivitou, jako jsou např. bobří nory nebo okus dřeva a kůry. Postup v osidlování nových teritorií byl zaznamenáván jako vzdálenost nové bobří kolonie od nejbližší staré kolonie obývané předchozí rok. Dále byly hodnoceny charakteristiky habitatu (např. přítomnost vrb, šířka vodního toku, přítomnost meandrů, vzdálenost od silnic, železnic či lidských obydlí). Z výsledků vyplývá, že prvotní fáze kolonizace přišla až 3. rokem po vypuštění bobrů do volné přírody. Tento fakt koresponduje s tím, že bobři svou rodnou kolonii opouštějí až ve 2. či 3. roce života. Zároveň se tato zvířata usazovala ve větších vzdálenostech od mateřské kolonie i přesto, že vhodné habitaty byly i v bližších vzdálenostech. Kritériem pro výběr vhodného místa pro život byla pro bobry přítomnost vrb. Bobři aktivně vyhledávali habitaty, ve kterých se vrby nejen vyskytovaly, ale kde byly dominantním druhem. Ve studované oblasti bobři nepozměňovali hladinu řeky a kanálů tím, že by stavěli hráze. Přesto měli významný vliv na lesy rostoucí na březích. Kácením a okusováním vrb docházelo k řídnutí a tím pádem i prosvětlování lesa a půdy. Jakmile došlo k obsazení všech optimálních míst, začali bobři kolonizovat i nepříliš vyhovující habitaty, které byly ovlivněny lidskou činností (silnice, železnice, urbanizované části). Bobr je zvíře, které se dokáže těmto podmínkám do značné míry přizpůsobit, přesto se jejich počet se zvyšující se lidskou činností snižuje.

Zdroj: 
John F., Baker S., Kostkan V. 2010: Habitat selection of an expanding beaver (Castor fiber) population in central and upper Morava River basin. European Journal of Wildlife Research 56: 663-671.
Zadal: 
Gabriela Urbánková
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.