Jak využít funkcí akvatického ekosystému při boji s lokálními záplavami?

Verze PDF

Porozumět lépe tomu, co se vlastně v krajině odehrává při povodních, pochopit jednotlivé prvky mechanismu, to vše může pomoci lépe se vyrovnávat, a hlavně předcházet, se vznikem lokálním záplav a povodní. Na modelu, vycházejícím z Dunajské povodně, byla vytvořena strategie dalšího vývoje, založená na rozvoji dlouhodobě udržitelných prvků podporujících ekologické funkce a lepší vodo-držnost starého systému poldrů.
V této studii byl na základě korelačních a regresních analýz vytvořen model, vyhodnocující efekty geomorfologie, hydrauliky, sezónní charakteristiky sedimentů, zastoupení primárních producentů podílu ve vodě rozpuštěných látek a hydrochemie, a následně vyhodnocena provázanost těchto efektů s primárními faktory ovlivňujících hydrochemii sedimentů. Model byl postaven proti osmi různým povodňovým scénářům, a vyhodnocovány další aspekty jevů, související s „velkou vodou“.
Výsledky této studie mohou být použity při volbě nejefektivnějších nástrojů podle zadaných kritérií a nároků na retenční (vododržný) potenciál toků, s ohledem na zachování jejich ekologické funkce, životnost a biodiverzitu.

Využitelné výstupy: 
  • V povodňových modelech převládají alochtoní procesy (zvýšení koncentrace živin a splach sedimentů tam, kde je zátopová oblast napojena na rozvodněný tok), zatímco autochtoní procesy, například uvolňování fosforu ze sedimentů, spouštějících eutrofizační jevy, v místech izolovaných (tj. na tok právě nenapojených, na rozlivech).
  • V horizontu nedávných povodňových událostí se zodpovědné orgány začaly víc starat o procesy v řekách, které by snižovaly ničivé dopady záplav. Hlavní trend by se dal pojmenovat jako hledání „dalšího místa pro řeku“, a to nejen uvnitř vymezeného koryta, ale v rámci celého povodí.
  • Jako modelové území bylo vybráno povodí Dunaje, respektive jeho výseč v oblasti Vídně (Dolní Dunaj, Lower Lobau), kde se nachází i 120 let starý systém poldrů. Celá sledovaná oblast se nachází na rozloze 1474 hektarů, a skládá se z 61 % z lužních lesů, 13 % štěrkovitých náplavů, 12 % rozlohy tvoří mrtvá ramena, 7 % luky a 7 % pole.
  • Charakteristika sedimentů ukazovala vysokou variabilitu mezi poldry a mrtvými rameny. Průměrná hloubka vrstvy byla 43,3 cm (+/- 1,2 cm). V lokálních sníženinách a terénních depresích byly pro tloušťku vrstvy ukládaných sedimentů podstatné dva provázané faktory – míra izolace terénní sníženiny, a vzdálenost od hlavního říčního toku. Další sedimentační faktory, podstatné pro mrtvá ramena, byla především hloubka a šířka těchto vodních těles.
  • Celková koncentrace fosforu v sedimentech závisela na stejných faktorech, izolovanosti a vzdálenosti od toku. Uspořádání dat bylo obdobné, jen s vyšší koncentrací fosforu na mělkých a současně izolovaných sníženinách.
  • Koncentrace chlorofylu byla ve vodních vzorcích navázána na hloubku tůní a slepých ramen, a také na stupeň konektivity (propojenosti jednotlivých úseků s hlavním tokem). Koncentrace chlorofylu byly obecně vyšší v hlubokých a izolovaných mrtvých ramenech, a navyšoval je nízký hladinový stav.
  • Latitudinální napojení ramen k hlavnímu toku vyúsťuje v sedimentaci unášeného materiálů, a spouštění agradačních procesů. Průměrná míra zanášení (míra ukládání sedimentů, dosahuje u normálních těles 0,3 cm za tok (až 2 cm maximálně)
  • Prostorově/časové připojení k řece je primárním faktorem, který ovlivňuje hydrochemické charakteristiky jednotlivých „postranních“ vodních těles. Obecně, dočasné připojení vodních těles uvnitř poldru (zaplavovaného území) vede ke zvýšení importu anorganických živin.
  • Výsledky napovídají, že míra zanášení a sedimentace materiálu je hlavním faktorem, který ovlivňuje životnost poldrů. Tato území jsou často velmi důležitá z hlediska ochrany přírody, a tak by se plánování zákroků a „oživování“ poldrů mělo dít s ohledem na zachování ekosystémových funkcí.
Grafické přílohy: 
Jak využít funkcí akvatického ekosystému při boji s lokálními záplavami?
Jak využít funkcí akvatického ekosystému při boji s lokálními záplavami?
Jak využít funkcí akvatického ekosystému při boji s lokálními záplavami?
Jak využít funkcí akvatického ekosystému při boji s lokálními záplavami?
Jak využít funkcí akvatického ekosystému při boji s lokálními záplavami?
Zdroj: 
Reckendorfer W., Funk A., Gschöpf Ch., Hein T., Schiemer F. 2013: Aquatic ecosystem functions of an isolated floodplain and their implications for flood retention and management. Journal of Applied Ecology 50: 119-128.
Zadal: 
Radomír Dohnal
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.