Jak se změna výšky hladiny promítne do stavu populací rejskovitých

Verze PDF

Autoři sledovali, jak se během obnovy mokřadních oblastí při zaplavování obnovují či mění populace rejskovitých. Během sledovaného období (2005 -2008) se maximální výška hladiny změnila o 60 cm. Rejsec vodní (Neomys fodiens) a hryzec vodní (Arvicola amphibius) žili pouze na lokalitách s hlubokou vodou, zástupci rodu rejsek (Sorex) a další malí hlodavci vyžadovali přítomnost sušších oblastí, rejsec černý (Neomys anomalus) toleroval oba tipy biotopů.

Využitelné výstupy: 
  • Zaznamenáno bylo 5 druhů rejskovitých a 6 druhů hlodavců. Shannon-Wiener index nepodpořil hypotézu o prokazatelné závislosti mezi roční sezónou a zaznamenáním konkrétního druhu.

 

  • Pro všech 5 druhů rejskovitých odchytávaných v průběhu celé studie platila jen relativně malá pravděpodobnost zpětného odchytu (méně než 10 %). Pro N. anomalus 8 z 97, N. fodiens 0 z 12, S. araneus 19 z 266, S. minutus 2 z 30 a pro C. leucodon 0 ze 7. Pro přesnější stanovení celkové velikosti populace by bylo zapotřebí více zpětných odchytů.

 

  • Jen u S. araneus bylo množství odchytů natolik velké, aby se dalo odvodit období největší aktivity, početnosti dospělců a poměr pohlaví. Poměr se výrazně lišil mezi sledovanými lokalitami, ale obecně bylo samic vždy více než samců (3:1, 1:1, 9:1)

 

  • V závislosti na typu vegetačního pokryvu se podařilo rozlišit čtyři preferenční mikrohabitaty. S. araneus a S.anomalus jednoznačně preferovali (bez ohledu na hloubku vody) hustý porost ostřice ostré (Carex acutiformis). N. fodiens preferoval (v lokalitách s vyšší hloubkou vody) trsy zblochanu vodního (Glyceria maxima) a v místech se střední hloubkou vody tendoval k preferenci po otevřeném mikrohabitatu se zastoupením dvouzubce trojdílného (Bidens tripartitus).

 

  • Hloubka či sama přítomnost vody ovlivňovala skladbu druhů výrazným způsobem. Například v období sucha byly vodou zakryty jen 2 % povrchu lokality č. 1, přítomno byly 3 druhy rejskovitých a 5 druhů hlodavců. Během povodní bylo 100 % plochy zakryto vodou a všechny sledované druhy se z lokality stáhly. Postupně se (po měsíci) znovu objevovaly druhy N. anomalus, N. fodiens a A. amphibius. Při opadu vody (plošně na pokryvnost 66 %) druhy N. fodiens a A. amphibius zmizely a objevila se původní sádka rejskovitých zástupců.
Grafické přílohy: 
Jak se změna výšky hladiny promítne do stavu populací rejskovitých
Jak se změna výšky hladiny promítne do stavu populací rejskovitých
Jak se změna výšky hladiny promítne do stavu populací rejskovitých
Jak se změna výšky hladiny promítne do stavu populací rejskovitých
Jak se změna výšky hladiny promítne do stavu populací rejskovitých
Jak se změna výšky hladiny promítne do stavu populací rejskovitých
Zdroj: 
Czabán, D., Zsebók, S., Cserkérsz, T., Farkas, J., Impact of changing water level on shrew populations in the Kis-Balaton wetlands, Western Hungary, 2013, Applied Ecology and Environmental Research, 13 (2), pp. 349-360
Zadal: 
Radomír Dohnal
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.