Jak nejlépe odhadnout hustotu rysů?

Verze PDF

Při managementu ochrany velkých druhů šelem je jednou ze základních požadavků znalost velikosti populace. Tento údaj ale není vůbec lehké zjistit, neboť většina jedinců žije poměrně skrytým způsobem života a pohybuje se na velké ploše. V posledních letech jsou oblíbenou technickou pomůckou ke zjišťování denzity volně žijících druhů automatické fotoaparáty (fotopasti), které spolu s individuální identifikací vyfotografovaných jedinců a výpočtem metodou capture-recapture dokážou přinést určitý odhad. Přesnost tohoto odhadu závisí na počtu fotopastí, sezóně, délce monitorovacího období atd. Mezinárodní kolektiv biologů s českou účastí použil data z monitorování rysa ostrovida, na jejichž základě stanovil minimální podmínky takového odhadu velikosti populace.

Využitelné výstupy: 
  • K analýze byla použita data z monitoringu rysí populace v Bavorském a Šumavském národním parku (celkem 750 fotografií).
  • Minimální délka sledovací sezóny je 80 dnů.
  • Z hlediska ročního období je pro monitoring rysa nejvhodnější období od pozdního léta do začátku zimy.
  • Odhad velikosti populace je pochopitelně jiný podle velikosti sledovaného území, pro území podobné velikosti (cca 300 km2) doporučují autoři sledování alespoň v 80 dnech v podzimních měsících.
  • Dalším důležitým faktorem je distribuce fotopastí, v tomto případě by měly být od sebe ve vzdálenosti 2,5-3 km.
  • Pro areál 760 km2 doporučují autoři prodloužit sledovací období a vzdálenost mezi fotopastmi na 5-6 km.
  • S rostoucí frekvencí používání fotopastí k odhadu velikosti populace autoři poprvé kvantifikují předpoklady jejich správného používání k získání relevantních odhadů velikosti populace.
Grafické přílohy: 
Jak nejlépe odhadnout hustotu rysů?
Jak nejlépe odhadnout hustotu rysů?
Jak nejlépe odhadnout hustotu rysů?
Jak nejlépe odhadnout hustotu rysů?
Jak nejlépe odhadnout hustotu rysů?
Jak nejlépe odhadnout hustotu rysů?
Zdroj: 
Weingarth, K., Zeppenfeld, T., Heibl, C., Heurich, M., Bufka, L., Daniszová, K., & Müller, J. (2015). Hide and seek: extended camera-trap session lengths and autumn provide best parameters for estimating lynx densities in mountainous areas. Biodiversity and Conservation, 24(12), 2935-2952.
Zadal: 
Kateřina Kucírková
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.