Jak mohou automobily a pasoucí se skot přispět ke konektivitě trávníků

Verze PDF

Jako přidružený dopad ztráty habitatů a fragmentace biotopů v důsledku změny zemědělského hospodaření se negativně projevila ztráta konektivity, která dosud umožňovala migrace mezi jednotlivými ploškami krajiny. Snížená konektivita se projevila narušením celé krajinné struktury, přesto jak se ukazuje, část této konektivity dokáží nahradit, alespoň pro rostliny, člověkem zprostředkované vektory šíření semen – auta a pasoucí se zvěř.
 
Ve Švédsku je přibližně 39 % všech polo-přirozených travních habitatů nepřímo napojeno na silniční sítě, nejrůznějšími variantami zatravněné krajnice (formou odboček a stání u cesty, sjízdných bočních svahů). Právě tyto krajnice mohou hrát uprostřed zemědělských oblastí důležitou roli liniových „tahů“, které by mohly napomoci se šířením druhů na vzdálené lokality. Podobně pak působí opadané či navezené bláto na asfaltu (nebo nanesené skotem – kravami, koňmi či ovcemi), které se rovněž stává vektorem šíření semen.
 
V této studii se autoři zaměřili na automobily/hospodářská zvířata, a jejich schopnost napomáhat disperzi semen rostlin. Poukázali na to, že auta byla schopna napomoci šíření druhů travních „specialistů“ ve větší míře (a na větší vzdálenosti), než například invazním druhům, i když v daleko menším množství, než dokázala hospodářská zvířata.

Využitelné výstupy: 
  • V rámci studie bylo hodnoceno šíření druhů ze sedmi polo-přirozených travnatých stanovišť (luk). Vzorky tu v roce 2009 byly odebírány po celou pastevní sezónu, formou sběru hnoje. Od každého exempláře (kůň, kráva) na pastvě byly sesbírány dva litry „vzorku“ (z obvyklých 1-3 přítomných) a 1l vzorku od ovcí.

 

  • Vzorky z motorových vozidel byly odebírány v dubnu, předtím než se sledovaná zvířata dostala na venkovní pastvu. To umožnilo adekvátnější srovnání vzorků přenášených semen. Auta byla na pěti farmách omývána ručně, a odběr bahnité vody činil 2l na jeden automobil.

 

  • Celkem bylo napočítáno 44 411 semen, pocházejících ze 149 druhů rostlin. 31 793 semen (108 druhů) pocházelo z hnoje hospodářských zvířat (z 31 vzorků) a 12 618 semen (11 rostlin) pocházelo ze 48 vzorků získaných omyvem aut.

 

  • Ve vzorcích bylo odhaleno 15 z dvaadvaceti identifikovaných travních specialistů. Dva druhy invazních rostlin byly šířeny prostřednictvím skotu, zatímco motorová vozidla „šířila“ 8, respektive čtyři specialisty a čtyři invazní druhy.

 

  • Obecně byla semena trav častěji zastoupena v hnoji hospodářských zvířat, než ve vzorcích pocházejících z vozidel, a stejně tak to platilo i u semen invazních rostlin, které byly častěji přenášeny zvířaty.

 

  • Celkem čtyřicet druhů semen rostlin bylo identifikováno jako „silně spjaté“ s hnojem (včetně třinácti z patnácti travinných specialistů. Sedmnáct druhů (například Matricaria matricarioides , M. recutita a Plantago major) zase k přenosu automobily.

 

  • 590 druhů bylo identifikováno jako celková nabídka lokálního „poolu“, semenné banky, přičemž se ve sledovaných vzorcích objevilo 25 % z této nabídky. Přibližně 18 % ze zmíněného podílu se objevovalo u každého vektoru.
Grafické přílohy: 
Jak mohou automobily a pasoucí se skot přispět ke konektivitě trávníků
Jak mohou automobily a pasoucí se skot přispět ke konektivitě trávníků
Jak mohou automobily a pasoucí se skot přispět ke konektivitě trávníků
Jak mohou automobily a pasoucí se skot přispět ke konektivitě trávníků
Jak mohou automobily a pasoucí se skot přispět ke konektivitě trávníků
Zdroj: 
Auffret, G.A., Cousins, O.A.S.,Grassland connectivity by motor vehicles and grazing livestock, 2013, Ecography 36: pp. 1150–1157
Zadal: 
Radomír Dohnal
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.