Jak klimatické změny ovlivňují klíčové funkce vídeňských lesů

Verze PDF

Autoři se soustředili na indikátory produktivity a eko-fyziologickou odpověď lesů v okolí Vídně (analýza potenciálních dopadů, biogeochemické mechanistické modely) na změny klimatu, dle scénářů IPCC (A1B a B1) s odhadem stavu do roku 2100.
 
Zásadním limitem budoucí produktivity lesů v okolí Vídně bude pokles hladiny podzemní vody, (zejména v níže položených oblastech). Další sledované indikátory - celková listová plocha, vsak půdy a cirkulace vody, efektivita využití vodních zdrojů - zůstanou pro zbytek porostů pravděpodobně konstantními a neměnnými. Produkční (a potažmo rekreační) funkce vídeňských lesů nebude negativně ovlivněna.

Využitelné výstupy: 
  • Autoři využili model Biome-BGC na 32 experimentálních plochách s porosty buku, odhadli expanzní faktory biomasy (na základě příjmu uhlíku), a dospěli k porovnání očekávaných (362m3ha-1) a naměřených hodnot (364m3ha-1) při (SD=81 m3ha-1).

 

  • Párový Studentův t-test neodhalil žádné prokazatelné rozdíly mezi očekávanými a naměřenými hodnotami (Δ= -2m3 ha-1, t=0,153<ta=0,025, N=31=2,04).

 

  • Dále autoři vypočítali eko-fyziologické faktory pro 782 lesních transektů (za léta 1960-2100) a spočítali sezónní a meziroční průměry hodnot (naměřených a předpokládaných). Za užití scénáře A1B (zvýšení průměrné teploty o 4,4°C) se průměrné roční srážky zvýšily, zatímco průměrná transpirace se snížila.

 

  • Čtyři indikátory produktivity (LAI, GPP, NPP, NEE) pro vybrané transekty zaznamenaly zvýšení za etapu 1960 - 2100. Při scénáři A1B došlo ke nejpatrnějšímu zvýšení všech čtyř indikátorů, při variantě B1 (zvýšení průměrné teploty o 2,6°C) nebyla změna zaznamenána.

 

  • Za posledních padesát let (1960 - 2009) se zvýšení průměrných denních minimálních teplot (o 2,6°C) a denních maxim (o 1,4°C) dotklo většiny lokalit, ale s výraznými regionálními výkyvy.

 

  • Ačkoliv nižší hladina podzemní vody (a obsahu vody v půdě v letním období) bude sehrávat roli limitujícího faktoru, zejména v oblastech s nižší nadmořskou výškou, na celkovou produktivitu sledovaných lesů nebudou mít klimatické změny (dle scénáře A1B a B1) zásadní negativní vliv.
Grafické přílohy: 
Jak klimatické změny ovlivňují klíčové funkce vídeňských lesů
Jak klimatické změny ovlivňují klíčové funkce vídeňských lesů
Jak klimatické změny ovlivňují klíčové funkce vídeňských lesů
Jak klimatické změny ovlivňují klíčové funkce vídeňských lesů
Jak klimatické změny ovlivňují klíčové funkce vídeňských lesů
Jak klimatické změny ovlivňují klíčové funkce vídeňských lesů
Jak klimatické změny ovlivňují klíčové funkce vídeňských lesů
Jak klimatické změny ovlivňují klíčové funkce vídeňských lesů
Jak klimatické změny ovlivňují klíčové funkce vídeňských lesů
Jak klimatické změny ovlivňují klíčové funkce vídeňských lesů
Jak klimatické změny ovlivňují klíčové funkce vídeňských lesů
Jak klimatické změny ovlivňují klíčové funkce vídeňských lesů
Jak klimatické změny ovlivňují klíčové funkce vídeňských lesů
Zdroj: 
Pötzelsberger, E., Wolfslehner, B., Hasenauer, H., Climate change impacts on key forest functions of the Vienna Woods, Eur J Forest Res (2015) 134, pp.: 481–496
Zadal: 
Radomír Dohnal
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.