Jak je to s pravdomluvností myslivců? Revize jarních odhadů početnosti párů koroptví

Verze PDF

Bez přesných údajů o početnosti konkrétního zájmového druhu na lokalitě nemůže prakticky žádný managementový/záchranný plán fungovat. Už jen meziroční srovnání údajů o početnosti nám dává fundamentální představu o trendu vývoje sledované populace, účinnosti přijatých opatření, případně o dalších podnětech, které jsou k zachování druhu. V mnoha případech je ale problém kvalita získaných dat, vztažených k početnosti.
V této studii se autoři zaměřili na srovnání výsledků jarního sčítání párů koroptví polních (Perdix perdix), respektive sčítání těchto ptáků prováděného místními lovci (myslivci) z lokálních loveckých sdružení, a téhož mapování, prováděného ornitology. Výzkum byl vybrán na 123 náhodně vybraných honitbách, o celkové rozloze 63 847 hektarů.
Odhady početnosti a vyhodnocení srovnání přineslo informaci o zkreslení, které do statistik vnáší zapracování dat od majitelů honiteb (myslivců). Procenticky vyjádřený rozdíl činil 24,2 %, což v průměru znamená potenciální chybu 0,16 páru koroptví na 100 hektarů. Relativně malá chyba je podle autorů dokladem toho, že majitelé honiteb (lovci/myslivci), obvykle pracující jako farmáři a zemědělci, mají s přírodou celoroční kontakt, a dokáží se v krajině dobře orientovat.

Využitelné výstupy: 

V Dolním Sasku se na každoročním sčítání koroptví (tzv. WTE census) podílí 89,3 % všech mysliveckých okrsků a honiteb, tedy celkem 8067 soukromých sdružení.
Pro potřeby zhodnocení kvality každoročně předkládaných dat bylo osloveno 137 mysliveckých sdružení (majitelů honiteb), přičemž 123 se na výzkumu podílelo. Podstatné je, že zmíněná sdružení nevěděla, že výsledky jejich sběru dat budou znovu na místě ověřovány. Věděli jen, že spolupracují na WTE, a vybraných 123 honiteb muselo splňovat podmínku, že minimálně 200 ha jejich území je příhodné pro život/výskyt koroptví.
Sčítání (a jejich ověřování) se opakovala mezi lety 2002 – 2006, na jaře, vždy u 15 – 36 vybraných území. Průměrná velikost honitby činila 652, 5 hektarů, nejmenší pak 108/ největší 1537 hektarů (aritmetický průměr činil 515,2 ha, střední chyba 26,95 ha)
Metoda mysliveckého sčítání byla srovnána s časově náročnější a intenzivnější metodikou, na shodných lokalitách. Její součástí bylo sledování založené na akustických signálech koroptví a jejich přímém pozorování.
Za nejmenší možné teritorium koroptví byla stanovena plocha o rozměrech 7,1 hektarů (nejmenší pozorované teritorium koroptví před začátkem hnízdění).
Lovci (myslivci, majitelé honiteb) podhodnotili při jarním sčítání počet párů koroptví o 0,16 páru na 100 hektarů potenciálního habitatu. Podhodnoceno bylo celkem 56,9 % všech mapovaných habitatů, 21 % jich naopak bylo nadhodnoceno. Průměrná odchylka odhadu činila 24,2 % (rozdíl reálného počtu koroptví na ploše versus odhady majitelů honiteb).
Ačkoliv bylo 90 % měření ovlivněno chybným odhadem, přesto se situace, kdy sami laičtí mapovatelé (lovci, myslivci, majitelé honiteb) působili celoročně v zemědělské či farmářské praxi, odrazila na relativní kvalitě výsledku. Tento výsledek je mimochodem velmi odlišný od výsledků ze střední Evropy, kde se častěji vyskytují skutečně velké honitby a obory, ale místní správci mají jen velmi nepřesné informace o přítomných druzích a jejich počtech.

Grafické přílohy: 
Jak je to s pravdomluvností myslivců? Revize jarních odhadů početnosti párů koroptví
Jak je to s pravdomluvností myslivců? Revize jarních odhadů početnosti párů koroptví
Zdroj: 
Tillmann E.J., Beyerbach M., Strauss E. 2012: Do hunters tell the truth? Evaluation of hunters' spring pair density estimates of the grey partridge Perdix perdix. Wildlife Biology 18 (2): 113-120.
Zadal: 
Radomír Dohnal
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.