Jak bychom měli stavět města, abychom minimalizovali jejich vliv na biodiverzitu ptactva?

Verze PDF

Urbanizace bude vždy snižovat počet druhů. Tak je tomu i v případě této studie na australských ptácích. Zde ovšem navíc zjistili, že intenzita úbytku a to, jaké druhy mizejí, závisí na typu rozvoje města. Bylo porovnáváno tzv. kompaktní město (tj. nahusto vystavěné domy s velkými volnými plochami zeleně) oproti tzv. sídelní kaši (rozrůstání měst formou předměstí z rodinných domků). Kompaktní rozvoj prospívá hlavně na město citlivým ptákům, kteří jsou schopni najít si dostatek vhodného prostředí v ponechaných velkých zelených plochách. Naproti tomu sídelní kaše nejvíce vyhovovala nepůvodním druhům. Navíc, jelikož kompaktní město má přirozený tlak na zmenšení zahrádek kolem domů, nutí to lidi chodit ven do přírody a tedy i ta by měla zůstat dostupná. Pokud tedy chce město co nejvíce snížit svůj ekologický impakt, mělo by mít vysokou hustotu obyvatel a velké volné zelené plochy. Zároveň zde proti sobě působí dvě síly: snaha města  mít co nejvyšší biodiverzitu na svém území a snaha obyvatel mít přímý přístup k přírodě na své vlastní zahrádce. Pro původní ptactvo je přínosnější to první.

Využitelné výstupy: 

Studie byla provedena na území australského města Brisbane, které se v současné době poměrně intenzivně rozrůstá (nárůst populace o 2,2 % mezi lety 2001 a 2006) a zároveň není tak velké, aby se už nemělo kam rozrůstat (1,82 milionu obyvatel, 918 obyvatel na km2). Přes zdejší jaro byla zjišťována přítomnost ptačích druhů v jednotlivých částech pokusné plochy (636 km2). Ptačí druhy byly apriori rozděleny do tří skupin na: adaptované na město, citlivé na město a nepůvodní. Spolu s výskytem ptáků byly sledovány i charakteristiky prostředí jako využití půdy, hustota osídlení, vegetační pokryv, heterogenita vegetace, teplota, srážky a vzdálenost od městské periferie. Následně bylo vypočítáno (s využitím modelu vývoje města), jaký vliv na distribuci by měl kompaktní (též chytrý) vývoj města oproti rozvoji stylem sídelní kaše.
U sídelní kaše došlo k poklesu citlivých ptáků o 15 % vlivem výrazných změn v prostředí. U kompaktního rozvoje byl tento pokles o dost menší. Pokud se rozvoj města odehrával již v urbanizované oblasti, tak tam k poklesu citlivých druhů nedošlo z jediného důvodu: už jich tam mnoho nebylo. Lokální extinkce se lišily druh od druhu, ale taktéž záleželo na typu rozvoje města. Sídelní kaše i kompaktní město se v zásadě nelišily v celkovém počtu druhů, nicméně první vedlo k 18 000 lokálních extinkcí, zatímco druhá varianta jen k 10 000. U sídelní kaše navíc docházelo k úbytku citlivých i adaptovaných druhů. U ptáků adaptovaných byl následně pokles z valné většiny vykompenzován migrací nových druhů. U citlivých druhů se však nic takového nedělo. Komu ale sídelní kaše vyloženě prospívaly, byly nepůvodní druhy ptáků. Kompaktní rozvoj města naproti tomu výrazný úbytek citlivých druhů nevyvolal. Výhodou kompaktního stylu je tedy zachování původní zeleně a její biodiverzity, která se zpřístupní obyvatelům města. Kompaktní rozvoj by tak měl být prospěšný hlavně tam, kde sídlí velké množství druhů na volných zelených plochách. Navíc nijak neomezuje nepůvodní druhy.

Grafické přílohy: 
Obr. 2 z publkace: Procentuální změny v početnosti pro všechny (a), na město cistlivé (b), nepůvodní (c) a na město adaptované (d) ptačí druhy.
Obr. 3 z publikace: Počet lokálních extinkcí a kolonizací při kompaktním (a) a kašovitém (b) rozvoji města.
Zdroj: 
Sushinsky J.R., Rhodes J.R., Possingham H.P., Gill T.K., Fuller R.A. 2013: How should we grow cities to minimize their biodiversity impacts? Global Change Biology 19: 401-410.
Zadal: 
František Špoutil
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.