Individuální reakce na přítomnost silnic u sovy pálené a kuny skalní

Verze PDF

V této studii autoři testovali, jak jedinci dvou běžných druhů, které jsou obzvláště zranitelné dopravní mortalitou, sovy pálené a kuny skalní, uzpůsobují své chování v přítomnosti silnic. 11 sov pálených (Tyto alba) bylo označeno vysílačkou, dva jedinci byli nejméně jednoletí, ostatní nejméně dvouletí a starší. Z 13 označených kun skalních (Martes foina) byli všichni dospělci. Z výsledků studie vyplývá, že dálnice se současnou intenzitou dopravy nepůsobí jako bariéra pohybu sovy pálené a kuny skalní. Naopak, byla pozorována relativně vysoká míra mortality a byly zjištěny faktory, které mohou umocnit riziko usmrcení dopravou. Usmrcení vozidly tak může být nejzávažnějším faktorem, který má dálnice na populace obou druhů. Je třeba uskutečnit opatření snižující riziko úmrtnosti (např. změnou vegetačního pokryvu dálničních lemů a jejich zvýšením). Dále je zapotřebí objasnit roli existujících průchodů a jejich vliv na bezpečné překračování dálnic.

Využitelné výstupy: 

V této studii autoři testovali, jak jedinci dvou běžných druhů, které jsou obzvláště zranitelné dopravní mortalitou, sovy pálené a kuny skalní, uzpůsobují své chování v přítomnosti silnic. Autoři zkoumali 1) jak dálnice ovlivňují umístění a velikost domovských okrsků obou druhů v blízkosti těchto struktur, 2) které prvky vztažené k přítomnosti silnic ovlivňují výběr biotopu, 3) jaká je role jednotlivých silničních prvků pro pohyby živočichů, 4) jaké charakteristiky ovlivňují překračování silnic a usmrcování.
11 sov pálených (Tyto alba) bylo označených vysílačkou, dva jedinci byli nejméně jednoletí, ostatní nejméně dvouletí a starší. Z 13 označených kun skalních (Martes foina) byli všichni dospělci. Čtyři sovy pálené byly usmrceny na dálnici a další čtyři zmizely ze sledované oblasti. U kuny skalní byli zaznamenáni dva jedinci usmrcení dopravou a dalších pět zmizelo ze sledované oblasti. Domovský okrsek mohl být tedy počítán pro pět sov pálených a šest kun skalních. Tři kuny skalní zahrnuly dálnici do svého domovského okrsku do částí s vyšší pravděpodobností využití, zatímco sovy pálené založily své domovské okrsky v blízkosti dálnice do částí s nižší pravděpodobností využití. Přítomnost obou druhů byla negativně korelována se vzdáleností od vodních toků, zatímco přítomnost lesa měla pozitivní vliv na výskyt kuny. Jedinci obou druhů vykazovaly tendenci vyhýbat se dálnici při vyšší intenzitě dopravy. Oba druhy se vyhýbaly přesunům směrem k dálnici, pokud byly v její bezprostřední blízkosti. U sov pálených byla zjištěna 50% pravděpodobnost pohybu směrem k dálnici ve vzdálenosti 1203 m, zatímco u kun ve vzdálenosti 950 m. Doprava neměla žádný vliv na celkový směr pohybů, na rozdíl od proměnných popisujících kvalitu biotopu. Pohyby směrem k dálnici byly vysvětleny nejlépe vysokým zastoupením vhodné vegetace v silničních náspech a v místě křížení dálnice s vodním tokem.  Sovy pálené přeletěly dálnici 29 krát během 1175 hodin sledování a kuny skalní 70 krát během 866 hodin sledování. Pravděpodobnost přeletu dálnice byla u sov vyšší v úsecích nad terénem, s širokými dálničními lemy a vysokým zastoupením bylinné vegetace v lemu. Kuny skalní překračovaly v úsecích s úzkými dálničními lemy a daleko od úseků dálnice a terénu ve stejné rovině. Sovy byly usmrcovány v preferovaných úsecích přeletu, ale u vyšší intenzity dopravy. Kuny úspěšně překračovaly dálnici v úsecích nad terénem, v blízkosti průchodů a při nízké intenzitě dopravy.
Z výsledků studie vyplývá, že dálnice se současnou intenzitou dopravy nepůsobí jako bariéra pohybu sovy pálené a kuny skalní. Naopak, byla pozorována relativně vysoká míra mortality a byly zjištěny faktory, které mohou umocnit riziko usmrcení dopravou. Usmrcení vozidly tak může být nejzávažnějším faktorem, který dálnice na populace obou druhů má. Kromě snížení početnosti může dopravní mortalita negativně ovlivnit strukturu populací. Riziko úmrtnosti může být sníženo omezením prvků přitahujících přítomnost a zvýšením prostupnosti dálnice prostřednictvím opatřením umožňujícím jejich bezpečné překonání. Pochopení, jaká účinná opatření by měla být aplikována, je stále před námi. Redukce početnosti kořisti podél silničních okrajů by mohla být učiněna změnou vegetačního pokryvu (např. orbou). Doplňkové pásy travní vegetace by měly být založeny za silničními lemy, souběžně se silnicí. Zvýšení výšky silničních lemů nejen podpoří bezpečný přelet sov, ale zvýší i pozornost kun k silnicím a dopravě. Významnost průchodů nebyla touto studií plně potvrzena. Pro objasnění role existujících průchodů a jejich vlivu na bezpečné překračování dálnice je zároveň zapotřebí sledovat využívání průchodů a telemetricky označené jedince.

Zdroj: 
Grilo C., Sousa J., Ascensao J., MAtos H., Leitao I., Pinheiro P., Costa M., Bernardo J., Reto D., Lourenco R., Santos:Reis M. and Revilla E. Individual Spatial Responses towards Roads: Implications for Mortality Risk. PLoS ONE 7(9): e43811. doi:10.1371/journal.pone.0043811
Zadal: 
Jiří Pokorný
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.