Implementace ekosystémových služeb do plánování městské zeleně - případová studie z Berlína (Německo)

Verze PDF

Navzdory tomu, že si městští plánovači začínají uvědomovat benefity spojené s vlivem ekosystémových služeb na blaho a pohodu obyvatel, doposud neexistuje ucelený rámec pro jejich systematické začlenění do plánů územních projektů. Tato práce zjišťuje, do jaké míry plánovači v současnosti operují s ekosystémovými službami a jakým překážkám čelí, když se o jejich implementaci do projektů městské zeleně snaží.  

Využitelné výstupy: 
  • původní definice ekosystémových služeb (ES) zní:"...ekosystémové procesy a činnosti druhů, jež rozličnými způsoby obohacují život lidí". V současnosti rozdělujeme ES do čtyř skupin - do zásobovací, podpůrné, regulační a kulturní. Zeleň ve městech poskytuje obyvatelům řadu služeb - velmi diskutované jsou v současnosti role zeleně při ochlazování městských tepelných ostrovů a využití zelených infrastruktur k managementu dešťové vody. Strategické rozmístění jednotlivých stromů vede mj. k úsporám energií na provoz klimatizací či topení. Nezanedbatelná je role městské vegetace při suplování habitatů městské fauně a její vliv na psychickou a fyzickou pohodu obyvatel.
    • mezi městskou zeleň jsou řazeny parky, zahrady, nezastavěné parcely, hřbitovy, rekreační plochy a zelená infrastruktura.
  • jako lokalita případové studie byl vybrán německý Berlín. Městská zeleň v Berlíně zabírá přes 30 % jeho rozlohy, což z něj činí jedno z nejzelenějších velkoměst světa. Autor prošel množství městských plánů a provedl interview s 8 investory zainteresovanými v plánování a realizaci městské zeleně.
    • interview se zaměřila na úlohu respondentů v tvorbě městské zeleně. Dále se autor zajímal o jejich subjektivní názor na důležitost jednotlivých aspektů plánování zeleně a jejich vnímaní největších benefitů plynoucích z realizace vegetačních projektů. Další otázky směřovaly na největší překážky, které realizaci těchto projektů znesnadňují a povědomí dotazovaných o ekologických službách a jejich využití v městských ekosystémech.
  • podklady městského plánování ukázaly, že tvorba a realizace vegetačních projektů ve městech je ošetřena ve třech vesměs nezávislých koncepcích na úrovní státu, regionů a měst. Ačkoli realizace projektů probíhá s ohledem na některé regulační a podpůrné ekosystémové služby, žádný z těchto dokumentů nikde pojem "ekosystémové služby" cíleně nezmiňuje.
    • téměř všechny zpracované dokumenty zdůrazňují roli městské vegetace jako habitatu pro městskou faunu - tedy podpůrné ES. Další často zmiňovanou úlohou je zásobování jídlem, čili zásobovací ES, ve formě městského zahradničení (Pozn. 1).
  • 6 z 8 dotazovaných respondentů už slyšelo o termínu ekosystémových služeb, ovšem jejich pochopení problematiky se týkalo především toho, jak tyto služby zpeněžit, aniž by byli schopni definovat širší přínos pro člověka.
  • na základě podkladů a provedených interview byly definovány čtyři úrovně současných překážek při plánování a implementaci městské zeleně (viz Příloha 1).
    • strategická úroveň zahrnuje potíže a problémy při vytváření individuálních projektů tak, aby dotvářely ráz daného města.
    • taktická úroveň odráží spolupráci (či spíše její nedostatek) plánovačů, investorů a obyvatel dotčených lokalit při projektování nových ploch městské zeleně. Největší problémem je právě neexistující interakce s veřejností, jež je paradoxně cílem projektované zeleně.
    • funkční úroveň shrnula překážky spojené s vlastní implementací projektu. Jde především o financování projektů a náklady na jejich údržbu, ale také o všeobecnou neschopnost replikovat úspěšné projekty do dalších lokalit.
    • čtvrtou úroveň tvoří zpětná vazba. V současnosti neexistuje rámec pro hodnocení zpětné vazby pro hotové projekty. Limitem jsou omezené finance, nicméně sami projektanti považují zpětnou vazbu od veřejnosti za klíčovou pro estetické a funkční vylepšení své práce.
  • ačkoli se hrubý koncept ES postupně dostává do povědomí plánovačů, většina osob odpovědných za projektování zeleně o nich neslyšela. Metodické rámce projektování zeleně sice nikde pojem ES neuvádějí, ale v praxi se snaží o aplikaci zásobovacích a podpůrných ES. Potíží těchto metodik je, že nejsou zákonně závazné.
  • ze studie vyplývá, že je nezbytné, aby si subjekty odpovědné za projektování městské zeleně neustále doplňovaly relevantní obecné informace o ekosystémových službách a funkcích městské zeleně. V tomto ohledu je třeba též provést osvětu obyvatel měst. Navázání a zlepšení komunikace projektantů s veřejností je základem pro úspěšnou aplikaci vegetačních projektů.
Grafické přílohy: 
Přehled nástrah a potíží při plánování městské zeleně
Zdroj: 
Kabisch N. (2015): Ecosystem service implementation and governance challenges in urban green space planning - The case of Berlin, Germany. Land Use Policy 42: 557-567
Zadal: 
Zuzana Blažková
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.