Hybridizace velkých čolků na našem území

Verze PDF

Základním a na první pohled samozřejmým předpokladem druhové ochrany přírody je bezpečné rozeznání cílového druhu od druhů ostatních. Tak to chodí v naprosté většině případů. Zároveň se ale v přírodě můžeme setkávat s evolučně „mladými“ druhy, jejichž oddělení od výchozích linií ještě není dokonalé a v místech společného výskytu se mohou vzájemně křížit. V České republice představuje jednu takovou dosud taxonomicky kontroverzní skupinu komplex čolka velkého. Tento komplex u nás tvoří čolek velký (Triturus cristatus), rozšířený (a ohrožený) na většině našeho území, čolek dunajský (Triturus dobrogicus) zasahující k nám v oblasti povodí řeky Moravy na jihovýchodní Moravě a čolek dravý (Triturus carnifex), s nímž se můžeme setkat na hranicích Rakouska a jižní Moravy (viz obrazová příloha). U těchto druhů byla několikrát geneticky doložena přirozená hybridizace. Výsledkem takového křížení může být vznik nového hybridního taxonu, introgrese (průnik) genetických znaků jednoho druhu do genomu druhu jiného, nebo nejčastěji vytvoření geograficky omezené hybridní zóny. Tým slovenských a českých biologů zkoumal genetickou strukturu komplexu čolka velkého na území České republiky a Slovenska s cílem určit míru hybridizace a genetické introgrese na daném území. Výsledkem je popis poměrně složité situace, v níž správné určení druhu na některých lokalitách vyžaduje genetickou analýzu jedinců.

Využitelné výstupy: 
  • Byla sekvencována mitochondriální i jaderná DNA celkem 354 jedinců ze 44 lokalit.
  • Byly identifikovány dvě hybridní zóny: jedna mezi čolkem velkým a čolkem dunajským v podhůří Karpat na jižním Slovensku, druhá mezi čolkem velkým a čolkem dravým v jižní části České republiky.
  • Jedinci čolka velkého i čolka dunajského jsou v kontaktní zóně dobře geneticky odlišitelní díky specifickým haplotypům cytochromu b.
  • Naopak většina čolků dravých i jedinců smíšeného původu z linií čolka velkého a čolka dravého nesou haplotypy typické pro čolka dunajského, což je pravděpodobně dáno historickou introgresi mitochondriální DNA.
  • Pro čolka dravého byl identifikován pouze jeden typický haplotyp, a to navíc pouze u jediného jedince.
  • Studie ukazuje značné komplikace při druhovém určení skupiny velkých čolků na území sympatrického výskytu více druhů, což je dáno jejich relativně malým evolučním stářím. Při výzkumu komplexu na takových lokalitách by měla být nezbytnou složkou genetická analýza jedinců.

 

Grafické přílohy: 
Hybridizace velkých čolků na našem území
Hybridizace velkých čolků na našem území
Hybridizace velkých čolků na našem území
Hybridizace velkých čolků na našem území
Hybridizace velkých čolků na našem území
Zdroj: 
Mikulíček, P., Horák, A., Zavadil, V., Kautman, J., & Piálek, J. (2012). Hybridization between three crested newt species (Triturus cristatus superspecies) in the Czech Republic and Slovakia: Comparison of nuclear markers and mitochondrial DNA. Folia Zool, 61(3-4), 202-218.
Zadal: 
Kateřina Kucírková
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.