Hrabání nor jezevci a liškami mění půdní podmínky a vegetaci evropských temperátních lesů

Verze PDF

Autoři vyhodnotili efekty norování jezevců lesních a lišek obecných na vlastnosti půdy a rostlinná společenstva.Sledovaní živočichové pozměnili vyhrabáváním nor a doupat chemické vlastnosti půdy tím, že na povrch vynesli materiál z hlubších půdních horizontů (půd s vyšším pH a vyššími koncentracemi K, Ca, Mg a dostupnějším P, zato chudších na C a N). Efekt byl výraznější v případě jezevců, protože při budování nor vyhrabávají na povrch větší objem materiálu. Na povrchu pak došlo ke zvýšení druhové bohatosti vyšších rostlin.

Využitelné výstupy: 
  • Jezevci z hlediska výběru stanoviště vykazovali mírnou preferenci druhově pestřejších lesů, jehličnatých s příměsí listnatých stromů (Quercus robur) a listnatého podrostu než lišky, které výrazně preferovaly čisté monokultury borovice lesní (Pinus sylvestris).

 

  • Jezevci budovali své systémy nor ve starších porostech (71,0 ± 30,5 let) než lišky (49,5 ± 25,7 let), ale rozdíl nebyl statisticky průkazný.

 

  • Fyzikálně-chemické vlastnosti svrchní vrstvy půdy byly prokazatelně ovlivněny sledovanými živočichy zprostředkovanou disturbancí (tj. hrabáním). Silný efekt se projevil na půdním pH (střední hodnota pH u nor a doupat byla výrazně vyšší než na referenčních lokalitách).

 

  • Výhrab jezevců obsahoval mnohem větší podíl jílů, u lišek spíše písků. Na úrovni pH a celkové dostupnosti fosforu ale nepanoval mezi stanovišti s liškami a jezevci žádný rozdíl.

 

  •  Ze 75 druhů vyšších rostlin zaznamenaných během monitoringu se 31 vyskytovalo výhradně na výhrabech, 6 pouze na srovnávacích (nenarušených) plochách a 38 bylo přítomno na obou typech lokalit.

 

  • Živočichy zprostředkovaná disturbance způsobila výrazný posun ve složení rostlinných druhů, ale jen u hemikryptofytů bylo druhové bohatství průkazně vyšší, než na kontrolních plochách split-plot ANOVA, F=38,3, P<0,001), pro geofyty, chamaeofyty nikoliv.

 

  • Přítomnost některých druhů hemikryptofytů byla typická pro výhraby sledovaných živočichů. V blízkosti výhrabu jezevce se vyskytovaly „indikátorové“ druhy Chelidonium majus, Festuca gigantea, Geum urbanum, Mycelis muralis a Urtica dioica, zatímco v okolí liščích nor Hieracium pilosella a Peucedanum oreoselinum.

 

Grafické přílohy: 
Hrabání nor jezevci a liškami mění půdní podmínky a vegetaci evropských temperátních lesů
Hrabání nor jezevci a liškami mění půdní podmínky a vegetaci evropských temperátních lesů
Hrabání nor jezevci a liškami mění půdní podmínky a vegetaci evropských temperátních lesů
Hrabání nor jezevci a liškami mění půdní podmínky a vegetaci evropských temperátních lesů
Hrabání nor jezevci a liškami mění půdní podmínky a vegetaci evropských temperátních lesů
Hrabání nor jezevci a liškami mění půdní podmínky a vegetaci evropských temperátních lesů
Zdroj: 
Kurek, P., Kapusta, P., Holeksa, J., Burrowing by badgers (Meles meles) and foxes (Vulpes vulpes) changes soil conditions and vegetation in a European temperate forest, Ecology Restoration (2014) 29: pp. 1–11
Zadal: 
Radomír Dohnal
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.