Faktory ovlivňující populační hustoty chřástala polního v Británii a Irsku

Verze PDF

Populace chřástalů polních (Crex crex) v Británii a Irsku klesala více než století. Chřástalové hnízdí ve vysoké vegetaci, především na loukách určených na seno či siláž. Vysokou vegetaci chřástalové využívají k úkrytu, shánějí zde potravu a také zde hnízdí. Během jejich sečení dochází ke ztrátám na hnízdech i k usmrcování dospělců. Předchozí studie určily za hlavní příčinu poklesu stavů chřástalů zejména mechanizaci seče, časnější termíny seče a ztrátu vhodných biotopů. Autoři této studie v roce 1993 spočítali zpívající samce chřástalů a mapovali jejich biotopy ve 218 čtvercích o rozloze 1 × 1 km.

Využitelné výstupy: 

Sčítáním bylo zjištěno 136 zpívajících samců v 56 (26 %) z 218 jednokilometrových čtverců. Průměrná hustota byla 0,62 zpívajících samců na 1 km2. Maximální počet v jednom čtverci byl 10 samců.
Výsledky této studie jsou v souladu s nálezy předchozích prací. Analýza identifikovala, že pozitivní vliv na přítomnost chřástalů má přítomnost kosatců a vysoké trávy. Zaznamenán byl také příznivý vliv rákosu a chrastice rákosovité – oba většinou významné. Žádný jiný typ porostu nebyl shledán významným. Zvětšování ploch s kosatci, rákosem a chrasticí má na stoupající denzitu chřástalů mnohem větší efekt než zvětšování ploch s vysokou trávou.
Analýza ukázala, že pozitivní efekt přítomnosti kosatce a vysoké trávy se zvyšoval s prodlužujícím se datem seče. S tím souvisí i výsledek, že pozitivní efekt „vysoké trávy na jaře“ nebyl pro reprodukční úspěšnost chřástalů významný, ačkoli i na jaře tento biotop chřástalové potřebují. Negativní efekt časné seče, který zvyšuje ztráty hnízd a mláďat, zcela stírá výhody vhodného biotopu. Alternativním vysvětlením by bylo, že nevhodnost biotopu je způsobena ne přímo usmrcením ptáků při seči, ale tím, že se posekaný biotop stane nevhodným úkrytem a nelze zde již ani najít žádanou potravu. Každopádně vhodný biotop je pro chřástaly využitelný pouze tehdy, pokud je seč posunuta až na pozdní léto. Chřástalové se jen vzácně vyskytovali na místech, která byla sekána dříve než v druhé polovině července.
V místech, která byla sekána v pozdním létě pak byla populace chřástalů závislá na rozsahu ploch kosatců, rákosu a chrastice a vysoké trávy během léta.
Všechny z 22 čtverců (1 × 1 km), které obsahovaly více než 2 ha kosatců, rákosu a chrastice, více než 10 ha vysoké trávy, a které měly průměrný datum seče později než 22. července byly obývány chřástaly. V těchto čtvercích (10 % ze všech) bylo nalezeno 77 ptáků (57 % ze všech). Po bližším prozkoumání těchto 22 čtverců s nejvýhodnějšími podmínkami se ukázalo, že jeden zpívající samec potřebuje plochu 1-2 ha kosatců, rákosu a/nebo chrastice, a k tomu cca 7 ha louky, která je sečena v pozdním létě.
Výsledky této studie mají důsledky pro ochranu přírody. Samotné posouvání seče na pozdní léto nemůže zachránit klesající populaci chřástalů, pokud se v lokalitě nenalézá dostatečně rozsáhlý vhodný biotop. A naopak – ani rozsáhlé porosty vhodného biotopu nemohou být užitečné, pokud jsou brzy posekány. Tato studie tedy ukazuje, že distribuce a abundance chřástalů na jejich hnízdištích je velmi silně závislá na způsobu obhospodařování luk a přilehlých biotopů.
Obrázek: Počet zpívajících samců na 1 km2 ve vztahu k plochám porostů kosatce, rákosu a chrastice rákosovité a vysoké trávy v létě a k průměrnému datu seče. Velikost kruhu na vrcholu každé úsečky se vztahuje k počtu chřástalů. Tečky reprezentují čtverce bez chřástalů a největší kruhy čtverce s 10 chřástaly.

Grafické přílohy: 
Faktory ovlivňující populační hustoty chřástala polního v Británii a Irsku
Zdroj: 
Green R.E. 1996: Factors Affecting the Population Density of the Corncrake Crex crex in Britain and Ireland. Journal of Applied Ecology 33: 237-248.
Zadal: 
Michal Němec
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.