Faktory ovlivňující mortalitu obratlovců na českých silnicích

Verze PDF

Stále hustější silniční síť (nejen) v Evropě způsobuje problémy mnoha druhům živočichů. Zejména u druhů, které během života využívají velké domovské okrsky a jejichž pohyblivost je výrazná, dochází ke střetům s vozidly různého druhu velmi často. Takové střety mohou mít za důsledek kromě snížení počtu jedinců v populaci i změny v populační struktuře například díky rozdílné pohybové aktivitě jednotlivých pohlaví (u mnoha druhů jsou v době rozmnožování výrazně aktivnější samci) nebo věkových skupin (mortalita při disperzi mláďat z místa líhnutí/narození). Zároveň se silnice stávají pro řadu druhů nepřekročitelnou bariérou, což vede k narušení metapopulační dynamiky. Aby bylo možno takovéto vlivy a skutečnosti minimalizovat z hlediska ochrany přírody, je nutné nejdříve poznat, které faktory mají na mortalitu na silnicích největší vliv.

Využitelné výstupy: 

Skupina brněnských zoologů z Mendelovy univerzity v Brně pod vedením Marie Borkovcové se pokusila odhalit faktory zodpovědné za mortalitu obratlovců na českých silnicích. Pomocí skupiny dobrovolníků monitorovali mezi červnem 2010 a květnem 2011 celkem zhruba 3000 km silnic první třídy, 3600 km silnic druhé třídy, 2000 km silnic třetí třídy a 2600 km dálnic. Na těchto komunikacích projížděli dobrovolníci auty co nejnižší rychlostí, aby neohrožovali běžný provoz. V případě objevení sraženého zvířete zaznamenali jeho druh, věk, pohlaví, měsíc, typ silnice, pozici objektu ve vztahu k okolnímu terénu, strukturu okolí komunikace a vzdálenost od obydlené oblasti. Díky velkému množství druhů, které byly nalezeny jen v malém počtu jedinců, byly druhy sloučeny do skupin (savci, ptáci, plazi a obojživelníci), což umožnilo statistickou analýzu. V rámci skupiny savců a ptáků byly dále rozlišovány podskupiny podle velikosti: malí, střední, velcí. Pro pět nejpočetnějších druhů byla analýza provedena také samostatně. Během jednoho roku zaznamenali autoři článku na 10 000 sledovaných kilometrech celkem 328 jedinců sražených zvířat. Většinou se jednalo o savce, a to v 244 případech, 73 bylo ptáků a 11 obojživelníků a plazů dohromady. Nejčastější velikostní kategorií byly středně velké druhy (133 jedinců) a nejpočetnějšími druhy zajíc evropský (Lepus europaeus), ježci (Erinaceus sp.), kočka domácí (Felis silvestris catus), kuny (Martes sp.) a srnec (Capreolus capreolus). K nejvíce kolizím v době výzkumu došlo v březnu a červnu, nejméně sražených zvířat pak bylo nalezeno v prosinci a únoru. Skoro 70% celkového počtu nálezů pak spadalo do období od března do srpna. Po přepočtení na délku jednotlivých typů zkoumavých komunikací vyšla nejvyšší mortalita na silnice první třídy, nejméně na silnice třetí třídy. Analýza ukazuje, že jak na silnicích první, tak i druhé třídy dochází k více střetům se zvířaty, než předpovídá model stejné nebezpečnosti, naopak silnice třetí třídy jsou bezpečnější. Zajímavý je také vliv pozice silnice vzhledem k okolí. 123 jedinců bylo nalezeno na silnicích, jejichž okolí leželo v rovině s povrchem silnice. Tam, kde byla silnice nad úrovní okolí (nebo alespoň jedna její strana), nalezli autoři 119 jedinců. V opačném případě, tedy kdy byla silnice zanořena zcela pod terén nebo alespoň jedna její strana, bylo nalezeno 86 jedinců. U všech skupin i pěti nejpočetnějších druhů dominovaly první dvě situace, zanořené silnice jsou nejméně nebezpečné. Velmi významným faktorem je vegetační struktura okraje silnic. V 73,8% případů ze všech skupin dohromady byli sražení jedinci nalezeni v místech, kde okraj silnice tvořila pouze bylinná vegetace beze stromů, popřípadě s jednotlivými stromy. Pokud toto číslo rozdělíme na skupiny, je nejmenší počet celkem pochopitelně ve skupině malých ptáků (58,8%), největší u obojživelníků a plazů (90,9%). Přes 55% jedinců bylo nalezeno v okolí do 200 metrů od obydlených míst. V těchto oblastech dominovala kočka domácí a ježci. Naopak v oblastech vzdálenějších než 200 metrů od obydlených oblastí dominovali srnec a zajíc evropský. Z předložených výsledků tedy vyplývá, že na mortalitě obratlovců se podílí jednak rychlost aut, ale také poloha a struktura okolí komunikací.

Zdroj: 
Borkovcová, M., Mrtka, J., Winkler, J. 2012: Factors affecting mortality of vertebrates on the roads in the Czech Republic. Transportation research part D: transport and environment 17 (1), 66-72.
Zadal: 
Michal Berec
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.