Experimentální ověření vlivu rodenticidů na necílové druhy hlodavců

Verze PDF

Velkoplošné používaní rodenticidů je velmi závažným ochranářským problémem. SGAR (v Čechách známý pod názvem "antikoagulant II. generace") patří mezi nejpoužívanější typy jedů, využívaných při regulacích početností myší (Mus domesticus) a potkanů (Rattus norvegicus). Jeho dlouhodobá toxicita a způsob působení může vést k otravám necílových druhů hlodavců jakými jsou v našich podmínkách například myšice křovinná (Apodemus sylvaticus) a norník rudý (Myodes glareolus). Tímto způsobem může docházet k negativnímu ovlivňování nejen početnosti necílových druhů, ale i jejich predátorů či mrchožroutů, a to zpravidla dvěma způsoby - (i) snížením potravní nabídky (vyvolaným úhynem hlodavců) či (ii) otravou způsobenou pozřením otráveného zvířete (sekundární toxicita).
Experimentálnímu ověření možného vlivu rodenticidů na necílové druhy hlodavců se věnovala představovaná studie. Jejím hlavním cílem bylo objasnit, a) zda-li používání antikoagulačních rodenticidů ovlivňuje množství hlodavců žijících v blízkosti sledovaných farem, b) a zda-li jsou tímto způsobem postiženy i necílové druhy (myšice křovinná, Apodemus sylvaticus) a c) jaká je prostorová aktivita zvířete, které jed pozřelo.
Drobní hlodavci byli chytáni na 16 farmách v Severním Irsku. Návnady byly tvořeny jedy na bázi bromadiolonu, difenacoumu a flocumafenu. Abundance myší domácích a myšic křovinných byla zjišťována před a po nakladení návnad.

Využitelné výstupy: 

Byl zjištěn významný vliv použitých rodenticidů na sledované druhy hlodavců, a to i na necílový druh (myšice křovinná). Po nastražení otrávených návnad došlo k prokazatelnému úbytku myšic žijících v okolí farem (viz Obr. 1 v přílohách). Tabulka 1 v přílohách uvádí výčet jednotlivých druhů rodenticidů nalezených v játrech odchycených hlodavců.
Myšice vykazující známky otravy byly nalezeny i na farmách, kde se jedy nepoužívaly, což dokládá vysokou mobilitu těchto zvířat. Toto zjištění je velmi významné z hlediska hodnocení možné sekundární toxicity rodenticidů.
Otravy neměly vliv na dlouhodobější pokles populace myšice křovinné. Poklesy populací v zimním období byly podobné jak na farmách, kde se jedy používaly, tak i na místech, kde návnady kladeny nebyly.

Grafické přílohy: 
Obr.1
Tab.1
Zdroj: 
Tosh D.G., Mc Donald R.A., Bearhop S., Llewellyn N.R., Montgomery W.I., Shore R.F. 2005: Rodenticide exposure in wood mouse and house mouse populations on farms and potential secondary risk to predators. Ecotoxicology 21: 1325-1332.
Zadal: 
Klára Šíchová
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.