Epidemiologie a management: prostorová distribuce divokých prasat v Evropě

Verze PDF

Na rozdíl od nízkých početních stavů před desítkami let se prasata divoká (Sus scrofa) rychle a úspěšně šíří napříč celou Evropou. Spolu s tím ale vzrůstá i množství konfliktů: škody na zemědělství, hygienická rizika a především, zvláště v poslední době, i komplikace spojené s přenosem patogenů na hospodářská zvířata. Až do současnosti ale chyběly dostupné indikátory, které by přesně stanovovaly rozsah (prostorovou distribuci) a početnost prasečích populací.
 
V této studii se autoři zaměřili na modelování prostorové dimenze rozšíření divokých prasat ve Španělsku. Vycházeli jak z dat z loveckých sezón (2006-2007, 2009-2010), z celkem 6280 loveckých sdružení, aby vytvořili jednoduchý model, odhadující početní stavy této zvěře na území Španělska. Současně do těchto odhadů začlenili i údaje eko-geografického původu (21 různých krajinných indikátorů), aby vytvořili komplexní model hustotně/druhové početnosti.

Využitelné výstupy: 

-          Oblastí výzkumu bylo celé vnitrozemské Španělsko, konkrétně plocha o rozloze 463518 kilometrů čtverečních (85 % Iberského poloostrova), celkem tedy 47 provincií patnácti regionů. Každý region má přitom autonomní systém lovecké správy revírů, a odlišné lovecké regule.
 
-          Cílem studie bylo dosáhnout co nejpřesnějšího odhadu početnosti a zastoupení jedinců na ploše o rozloze 100 kilometrů čtverečních v jednotlivých regionech. Data o jednotlivých odlovech však nejsou v rámci patnácti regionů uveřejňována či zaznamenávána stejným způsobem, liší se i jejich dostupnost. Celkem se podařilo získat data z 22 provincií, tedy 6280 honiteb/revírů (přibližně 44 % sledovaného zájmového území.
 
 
-          K odhadu početnosti divokých prasat v jednotlivých regionech (respektive stanovení početnosti, která by vycházela ze získaných dat o odlovech, mysliveckých odhadů a reálnými počty), byly vyvinuty tři modelové přístupy. 1) model pro celé vnitrozemí Španělska, 2) model pro vnitrozemí Španělska, který ale zahrnoval jednotlivé bioregiony jako samostatný faktor 3) pět nezávislých environmentálních modelů, přičemž každý byl „šitý na míru“ konkrétnímu bioregionu.
 
-           Autoři varují, že záznamy o odstřelech jednotlivých kusů jsou sice vitálním zdrojem informací, ale vzhledem k tomu, že k nim není přidružena informace o „vynaloženém loveckém úsilí“, není možné tato data přímo korigovat s údaji o celkové početnosti, neboť by mohly vést k mylné interpretaci početnosti populace.
 
-          Z hlediska „prediktivních“ schopností jednotlivých modelů a celkové přesnosti poskytované informace se jako nejúspěšnější jevil model, který pracoval s individuálními daty jednotlivých (pěti) bioregionů. 

Grafické přílohy: 
Epidemiologie a management: prostorová distribuce divokých prasat v Evropě
Epidemiologie a management: prostorová distribuce divokých prasat v Evropě
Epidemiologie a management: prostorová distribuce divokých prasat v Evropě
Epidemiologie a management: prostorová distribuce divokých prasat v Evropě
Epidemiologie a management: prostorová distribuce divokých prasat v Evropě
Zdroj: 
Acevedo, P.,Quirós-Fernández,F., Casal, J., Vicente, J., Spatial distribution of wild boar population abundance: Basic information for spatial epidemiology and wildlife management, Ecological Indicators 36 (2014)pp. 594–600
Zadal: 
Radomír Dohnal
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.